Šéf žalobců Pavel Zeman špatným postupem zhatil řádné dokončení soudního procesu.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jak se zdá, svým pochybením znemožnil řádné dosouzení případu. Dovolání Nejvyššímu soudu nechal podepsat svého náměstka, ačkoli to měl učinit sám.
Případ, o němž už se nedozvíme, který ze soudů jej řešil správně, začal v roce 2007. Počátkem dubna toho roku podal předseda představenstva akciové společnosti Multys Tomáš Linhart přihlášku pohledávky do konkurzního řízení, které bylo vedeno proti úpadci – Mezinárodnímu svazu studenstva. Linhart nárokoval sumu 60,102 milionu korun, která měla vyplývat ze smluvní pokuty stanovené v dodatku ke kontraktu uzavřenému mezi Mezinárodním svazem studenstva a Multysem.
Multys se svazem podepsal smlouvu na nájem nebytového prostoru v domě v pražské Pařížské ulici. Zmiňovaný dodatek se smluvní pokutou měl Linhart předložit pouze v kopii opatřené takzvanou vidimační doložkou (ověřením pravosti), kterou vystavila notářská tajemnice Daniela Hošková.
Správkyně konkurzní podstaty Jarmila Veselá tento dodatek uznala a Městský soud v Praze v listopadu roku 2008 pohledávku schválil. Nárokovaná suma přesto nakonec nebyla vyplacena, protože se případu ujala policie a částka byla na účtu konkurzní správkyně z pokynu státního zástupce zmrazena. Po následném vyšetřování pak pražský městský soud v červnu roku 2010 uznal Tomáše Linharta vinným ze zvlášť závažného podvodu ve stadiu pokusu. Konstatoval, že dodatek, z něhož měla smluvní pokuta vyplývat, nikdy nebyl podepsán statutárními zástupci Mezinárodního svazu studenstva. A Linharta poslal na devět let za mříže. Notářské tajemnici Daniele Hoškové pak soud udělil nejvyšší možnou podmínku – tři roky s odkladem na pět let.
Verdikt naruby
Pražský vrchní soud ovšem případ uchopil jinak. Uznal sice, že všechna zjištění podřízené instance byla v pořádku a že Tomáš Linhart v odvolání nepřinášel žádné nové podpůrné důkazy pro svoji nevinu. „Městský soud se s případem přesvědčivě vypořádal, a proto vrchní soud námitky nepřijal,“ usnesl se letos v lednu tříčlenný senát pražského vrchního soudu. Neztotožnil se však s tím, že první soudní instance konstatovala, že k trestné činnosti mělo dojít uvedením v omyl orgánů veřejné moci. Laicky řečeno, podle pražského vrchního soudu není možné, aby soud neověřil, zda je nárokovaná pohledávka reálná a že je možné ji uplatnit. „Esenciální náležitostí uvedeného trestného činu je uvedení v omyl. V případě sporného civilního řízení je otázkou, zda lze orgán veřejné moci, před nímž je tento spor veden, uvést v omyl,“ konstatoval senát. Opřel se přitom o dvě judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu. Verdikt tedy zní, že soudní orgány činné v konkurzním řízení nelze uvést v omyl, a trestný čin se proto nestal. Soud navíc konstatoval, že Mezinárodní svaz studenstva se v konkurzním řízení proti fiktivní pohledávce řádně nebránil. Oba obžalovaní byli zproštěni viny. Stát měl případ definitivně a podle práva rozřešit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozsudku vrchního soudu. Na Nejvyšší soud došlo v zákonné lhůtě dovolání v neprospěch Tomáše Linharta a Daniely Hoškové, jenže podal je v zastoupení nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jeho první náměstek Igor Stříž. „Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření z 2. září sdělil, že 17. března nebyl z osobních důvodů na pracovišti, a proto odvolání podepsal jeho náměstek Igor Stříž,“ zdůvodnil Zeman absenci svého podpisu. Na základě tohoto sdělení Nejvyšší soud dovolání odmítl, a případ Linharta a Hoškové tak definitivně skončil.
Náměstek neplatí
Oprávnění podat dovolání má podle Nejvyššího soudu pouze sám nejvyšší státní zástupce. „Zákonné zastupování u výlučných pravomocí nejvyššího státního zástupce přichází v úvahu jen v případě, že mu v jejich výkonu brání důležitá překážka, například smrt, nemoc nebo dlouhodobá zahraniční cesta. Je na něm, aby si organizoval svou práci a přítomnost na pracovišti tak, aby v zásadě mohl své výlučné pravomoci svěřené mu zákonem vykonávat osobně, a nikoli prostřednictvím svých zastupujících náměstků,“ odůvodnil rozhodnutí senát Nejvyššího soudu vedený Jiřím Pácalem. Soudu údajně nebyla sdělena podstatná překážka, kvůli níž nemohl dovolání podat sám Zeman. A jak se k problému staví Pavel Zeman? „V níže uvedené věci podepsal mimořádný opravný prostředek - dovolání – první náměstek nejvyššího státního zástupce v zastoupení z důvodu jeho dlouhodobé nepřítomnosti na pracovišti. Tento postup předpokládá a je upraven zákonem o státním zastupitelství,“ odpověděla na otázky týdeníku Euro mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová. Na dodatečný dotaz, co bylo důvodem Zemanovy absence a proč nepodal dovolání sám, Markusová dodala: „Důvody nepřítomnosti byly osobního rázu a doba nepřítomnosti přesahovala jeden týden. Bližší podrobnosti uvádět nebudeme.“
