(EURO 22/2002)
Osobně si vážím pana Daniela Váši, ale jeho názory na vratné a nevratné obaly (pochopil jsem snad správně, že byl zdrojem informací k tomuto článku) jsou samozřejmě ovlivněny jeho pozicí – jako výrobce piva. To je naprosto pochopitelné, ale co je už méně omluvitelné, že redaktor pan Klos si nedal práci, aby tyto informace ověřil i z jiných zdrojů. Výsledkem by měl být objektivní článek k danému tématu.
Otázkou je, proč PET balení v oboru nealko tak rychle zvítězilo. A zde narážím na zavádějící informace z Vašeho článku, ale i jiných médií. Zásadní odpověď zní: protože je levnější a praktičtější!
Teď trochu výpočtů pro ozřejmění ekonomické výhodnosti balení 2,0 litru PET x 0,7 litru sklo. Cena lahve PET včetně odpisů zařízení není čtyři koruny, ale 1,80–2,00 Kč. Při dopravě třeba Karlovy Vary–Brno (cca 350 km; cena 24,- Kč/km, u skla 22 Kč/km) je výhodnost následující:
a) PET: 30 palet = 11 520 lahví x 2,0 l = 23 040 l
cena (platí se jedna cesta): 8400,- Kč
cena dopravy na jeden litr: 0,36 Kč
b) vratné sklo: 30 palet = 17 280 lahví x 0,7 l = 12 096 l
cena dopravy (platí se obě cesty): 15 400,-Kč
cena dopravy na jeden litr: 1,27 Kč
Rozdíl jen na dopravě činí 0,91 Kč/l. Co se týká 0,20 Kč na znovunaplnění vratné lahve, tato částka zhruba odpovídá nákladům na sběr jednorázového obalu. A to ještě neuvažujeme, že skleněné lahve je také občas nutné dokoupit, protože mají omezenou životnost (cca 30-50 cyklů).
Vaše úvahy ohledně nákladů na převozy slisovaného PET do Plané n/L. či do Číny (která za něj dobře platí) snad ani nebudu komentovat.
Není pravdou, že je PET balení dražší než vratné sklo (minimálně to platí pro větší balení) – cena za jednorázový obal je vykompenzována výrazně nižšími dopravními náklady. Dále je nutno uvažovat nižší náklady na skladovací prostory jak u výrobců, tak u maloobchodu, výrazně lepší praktičnost (nerozbitnost, znovuuzavíratelnost), výrazně nižší zatížení životního prostředí odpadními vodami (u vratného skla potřebujete cca dva až čtyři litry vody na litr nápoje, u PET pouze deset procent navíc), paradoxně odbude spousta papírování při odsouhlasování obalových kont a s ním spojených vícenákladů (výrobci zaručeně vědí, o čem mluvím).
Dalším zdrojem nižších výrobních nákladů je lepší efektivita výroby.
Samozřejmě je třeba uvést zásadní nevýhodu balení PET – nutnost zajištění sběrového systému a recyklaci. Zde si myslím, že největší vina padá na státní orgány, které nebyly schopny absolutně zachytit nástup PET a situaci začaly řešit až ve chvíli, kdy se stala neúnosnou, ale kdy také většina výrobců nealko nápojů byla nucena do těchto technologií dávno investovat. Výrobci byli a jsou srozuměni s tím, že musí za likvidaci těchto balení platit, ale do doby přijetí nového Zákona o obalech 477 v roce 2001 platili pouze dobrovolně, což vytvářelo nerovné podmínky na trhu.
Ze zásady souhlasím s poslední větou Vašeho článku – obaly je nutné vrátit a využít, jenom ne je odhodit.
Jiří Jandera,
výrobní ředitel FONTEA, a. s.
Odpověď redakce
Převoz slisovaných PET lahví do Číny opravdu komentovat nemusíte, každému je zřejmé, že bychom jen těžko hledali vzdálenější cíl. Jakýmsi zázrakem se to přesto někomu vyplácí. Ale určitě to není protiklad dopravní šetrnosti vůči doma kolujícím skleněným lahvím. Jenže na rozdíl od těch vratných lahví vy tuto dopravní položku do svých nákladů nezařazujete (viz nahoře). To už je starost někoho jiného. Ale v tom byl smysl všech tří článků (Absolut ordnung, Vrabci dozobali a Ejhle, láhev), upozornit na nezodpovědnost výrobců, kteří nás zaplavují nevratnými obaly na účet občanů a obcí. Takže vratnou láhev platíme dvakrát, jednou přímo výrobci (ať už čtyři Kč, jak uváděly mé zdroje, nebo dvě, jak uvádíte vy, nebo něco mezi), podruhé v ceně za likvidaci odpadů.
Ačkoli nový obalový zákon, který výrobcům ukládá sebrat a znovu využít expedované obaly, platí už od ledna, sám svým výpočtem dokazujete, že se vás to zatím nijak nedotýká. Žádnou položku na sběr a recyklaci PET lahví do nákladů nepřičítáte. Sám jste si tím částečně zodpověděl svou řečnickou otázku, proč u nás PET balení tak rychle zvítězilo: nikdo z celého řetězce od výrobce obalu, přes toho, kdo jej naplnil až po toho, kdo jej prodal, nenesl za odhozený obal odpovědnost a nic ho to nestálo. Zatímco ve vratných obalech leží spousta peněz, potřebují skladové plochy a jsou s nimi starosti. Také pro mnohého zákazníka je pohodlnější hodit obal do křoví, než se s ním vracet do krámu.
Co nevidět začne stát vyžadovat i odpovědnost výrobců za nevratné obaly, a to i navzdory bezzubosti našeho zákona, který určuje jen nízké kvóty pro opětovné využití. Jestliže váš podnik dosud nic neplatil (nebo dobrovolně tak málo, že jste si při kalkulaci na to ani nevzpomněl), tak na konci roku už to bude jinak. To je fakt, který nám buď zamlčujete, nebo jste ho ještě nevzal na vědomí. Voláte po objektivitě, ale sám objektivní nejste.
Můj článek si nedělal ambice být marketingovou rozvahou, který obal je pro jaký účel ekonomicky výhodnější, to ať si učiní výrobci a prodejci sami. A už vůbec jsem se nesnížil k tomu, abych zpochybňoval některé dobré užitné vlastnosti PET láhve.
Čestmír Klos (cestmir.klos@euro.cz)
