ABSOLUTNÍ NEJISTOTA S ABSOLUT

O značky Chivas, Crown Royal či Martell se svede tvrdý boj

Bitva o alkoholovou divizi kanadského Seagramu, giganta, kterému mimo jiné patří hollywoodské společnosti Universal Studios nebo Universal Music Group, nabírá na obrátkách. Francouzský Pernod–Ricard se dohodl na společném postupu se světovou jedničkou, britským Diageo. Proti nim stojí Allied Domecq, dvojka v oboru. Do boje se nakonec minulý týden rozhodl vytáhnout i švédský výrobce vodky Absolut, Vin & Spirit. Tomu Seagram zajišťuje po celém světě, s výjimkou Švédska, distribuci tohoto destilátu. Zároveň se ale ozývá vedení Seagramu, že divizi odkoupí na vlastní triko. Shání investory a usiluje o podporu rodiny Bronfmanů, která firmu před 76 lety založila a v současné době drží 24procentní balík akcií. Značky, jako skotská whisky Chivas, kanadská whisky Crown Royal, francouzský koňak Martell či jamajský rum Captain Morgan, jsou na prodej poté, co francouzská původně vodárenská, dnes ale také multimediálně zaměřená skupina Vivendi koupila za 42 miliard dolarů letos v červnu kanadský Seagram. Zrodil se tak silný hráč zábavního průmyslu Vivendi Universal. Pro alkohol už v novém podniku není prostor, což bylo jasné již při jednáních o koupi. Tehdy společnosti oznámily, že se na americkém kontinentu zaměří prakticky jen na zábavní aktivity a alkoholová divize Seagramu se bude muset prodat (EURO 26/2000). Podle odhadů se cena divize může vyšplhat až na devět miliard dolarů. Je to paradox. Právě výroba alkoholových nápojů vynesla Seagram na špici světového byznysu. Aktivity v zábavním průmyslu se rozvinuly mnohem později, prakticky až s nástupem Edgara Bronfmana, který dnes firmu vede. K tomu využil právě příjmů, jež generovala její alkoholová část. To vedlo k řadě rodinných rozepří, někteří příslušníci klanu se rozhodli prodat své firemní podíly. Zisky z alkoholu dodnes představují více financí, než kolik plyne z mediální produkce. Seagram je jednou z posledních kořistí pro výrobce tvrdých alkoholových nápojů. Pro konkurenty z oboru je to skvělá příležitost k rozmachu na poměrně stagnujícím trhu. Toto odvětví zaznamenalo totiž mezi léty 1994 a 1998 pouze 6,3procentní růst. Analytici se shodují, že je to kvůli vyspělosti trhu a rostoucímu zájmu o vína i piva. Vše to vedlo ke konsolidaci alkoholového průmyslu: například Allied Domecq vznikl teprve před šesti lety, když britský Allied koupil španělský Domecq, aby obohatil své spektrum značek. Nejistota trvá. Klíčovou roli by podle odborníků měla v soubojích sehrát švédská, státem vlastněná společnost Vin & Spirit. Je ironií, že právě země, která má tolik restrikcí týkajících se alkoholu vlastní přední světovou značku vodky. Pro Seagram je tím nejlepším, co ve svém portfoliu má. Absolut se řadí mezi nejrychleji rostoucí produkty (loni o čtrnáct procent) a přináší Seagramu nebývalý profit, podle některých zdrojů je to až třetina všech zisků alkoholové divize. Z dopisu, který vedení Vin & Spirit rozeslalo několika předním výrobcům alkoholu, vyplývá, že by mohla uzavřít novou smlouvu o distribuci a dohodnout se na společném postupu i s některým kandidátem na koupi divize Seagramu. Výměnou za tyto kroky by Vin & Spirit měla získat další značku, jíž by se posílilo její současné postavení, nebo kapitálovou účast v podniku, který zvítězí. Z textu je současně zřejmé, že Švédové si přestávají se Seagramem rozumět a rádi by se distribuční závislosti zbavili. Navíc jim vadí, že Seagram do prodeje alkoholové divize zahrnul svá distribuční práva k vodce Absolut. Pro Vin & Spirit je tato varianta naprosto nepřípustná, chtějí si distributora své vodky vybrat sami. Někteří analytici tvrdí, že vedení švédské firmy by mělo začít uvažovat spíše o prodeji značky Absolut. Tato varianta je prý daleko výhodnější. „Je to opravdu dobrá doba, celému odvětví se daří poměrně dobře. Za pět let už bude vše zkonsolidováno a nebude tolik zájemců o koupi, ja–ko je dnes, uvedl pro agenturu Reuters analytik Graeme Eadie z Deutsche Bank. Údajně nejžhavějšími zájemci o tuto značku jsou Allied Domecq a Bacardi. Cena Absolutky s ročními zisky mezi 150 miliony a 175 miliony dolarů se odhaduje na tři miliardy dolarů. Seagram z loňských zisků dostal 72 milionů, Vin & Spirit zbytek. Představitelé firmy ale dosud nereagují a ani se nezdá, že by o prodej jevili velký zájem. Naopak oznámili, že do pěti let se chce společnost dostat do první desítky alkoholových firem na světě. Nyní je na dvacáté příčce. Diageo ztrácí půdu pod nohama. Firmy Pernod–Richard a Diageo spojily své síly z několika důvodů. Na jedné straně by pro Pernod, který je zhruba pětkrát menší než jeho britský partner, byl samostatný postup naprosto ztracený. Na straně druhé Diageo jako světová jednička by se při převzetí takového giganta, jakým je Seagram, setkala s odporem antimonopolních úřadů. Obě společnosti si navíc padly do oka kvůli nezanedbatelnému faktu: každá má zájem o jiné značky ze širokého spektra nabídky Seagramu. Francouzi prahnou po Chivas a Martell, zatímco Angličanům je po chuti spíše Captain Morgan a Crown Royal. Britové jsou pro případný nákup dobře finančně zajištěni: poté, co prodali filiálku Pillsbury, mají na koupi Seagramu slušnou rezervu ve výši 4,5 miliardy dolarů. Pozorovatelé se domnívají, že britsko–francouzská aliance by měla mít největší šanci na úspěch. Poslední informace o švédské vodce Absolut ale vedou k novým spekulacím. Společnost Diageo, kterou na svět přivedla před třemi lety fúze GrandMet a Guinness, by mohla zůstat zcela mimo. GrandMet měl totiž již dříve obdobná distribuční práva k vodce Absolut jako dnes Seagram. Se Švédy se ale rozešel. Seveřanům se příliš nelíbilo, že se jejich vodka distribuuje spolu se světovou jedničkou mezi vodkami – značkou Smirnoff. K dalším zájemcům o koupi alkoholové divize se minulý týden ještě připojil francouzský Remy Cointreau. Nakonec ale oproti všem očekáváním o Seagram usilovat nebude, za 510 milionů eur koupil nizozemskou likérku Bols. Experti tvrdí, že ačkoliv se o finanční síle Remy Cointreau dlouho nepochybovalo, nakonec se prý ukazuje, že Seagram by byl zbytečně drahým soustem. Dravci bez kořisti. Média označují snahy vedení Seagramu nenechat alkoholovou divizi světovým dravcům spíše za otázku citovou než obchodní. V čele se Stevenem Kalagherem se rozhodlo vytvořit skupinu, v níž by se angažovala rodina Bronfmanů a další investoři. Neustále se vedou jednání a není zatím zřejmé, koho se firmě podaří přesvědčit, aby se do soupeření s veterány alkoholového průmyslu pustil. Této variantě ale analytici příliš šancí na úspěch nedávají. Shodují se, že pro šéfy Seagramu je vlastnictví alkoholové divize citovou záležitostí. Vždyť právě s alkoholem před lety Samuel Bronfman začínal. „Problémem ale je, že takoví obři, jako Diageo–Pernod nebo Allied, již mají řadu svých značek, k nimž hodlají přibrat další. Na to mají dost prostředků. Ne že by je Bronfmané neměli, ale nejspíš nebudou mít tolik, aby převýšili nabídky konkurence. Rodině jako takové odkoupení divize nepřinese žádné další vyšší zisky, uvádí Emanuel Goldman, analytik u banky ING Barnings. Dodává, že podle jeho názoru budou společnosti Diageo i Allied Domacq ochotny zaplatit cokoli, jen aby divizi získaly.