Budeme bojovat s větrnými mlýny? Pokud projde vládní návrh zákona o obnovitelných zdrojích, který privileguje drahou a nespolehlivou "zelenou" energii, tak ano. Jeho důsledkem bude zcela jistě zdražení elektřiny. Slibovaný přínos pro životní prostředí spočívající ve snížené spotřebě klasických paliv, je oproti tomu jen hypotetický.
kresba: MUNI Jediní, kteří vydělají, budou majitelé alternativních, za férových podmínek nekonkurenceschopných elektráren. Kabinet chce distributorům elektřiny nařídit, kolik energie musí nakupovat z alternativních zdrojů, bez ohledu na ekonomickou výhodnost. Do otevření trhu v roce 2006 budou muset brát vše, co jim kdo nabídne. Poté už „jen“ do výše stanovených kvót. V roce 2010 to má být deset, v roce 2030 patnáct procent celkové spotřeby - pětkrát více než dnes. Za neplnění socialistického plánu výroby zelené elektřiny hrozí pokuty. A samozřejmě, že ceny alternativní energie nebude určovat trh, ale státní regulační orgán (což jde poněkud proti smyslu liberalizace trhu). Pojistkou proti svobodné soutěži pak bude 15letá (!) záruka na nesnižování výkupní ceny pro provozovatele větrných, slunečních a kdo ví jakých dalších elektráren. Jaké budou důsledky tohoto grandiózního sociálního inženýrství? Ten hlavní je nasnadě. Elektřina zdraží, neboť patnáct procent elektřiny se bude nakupovat za vyšší než tržní cenu. Autoři návrhu se ani netají tím, že chtějí zajistit prosperitu výrobcům zelené energie, která je dražší než z uhlí, či z atomu (to je sice také ekologický zdroj, jenomže zelení ho dali do klatby). Takže velký ekologický ideál se nám smrskl na novou variantu staré socialistické hry na podporu jedné skupiny kapitalistů na úkor všech ostatních. Uvažujme dál. Spotřeba elektřiny je motorem hospodářství, takže její vyšší cena sníží náš celkový blahobyt. Majitelé malých elektráren sice vydělají, jejich zisk však bude vykoupen poklesem hrubého domácího produktu. Bude méně peněz, mimo jiné i na ekologické projekty, případně na výzkum nových technologií. Ostatně to druhé ani není v zájmu zelených kapitalistů - co kdyby někdo přišel na způsob, jak získávat čistou energii efektivněji a levněji, než to umějí jejich zařízení, do nichž se chystají se státní podporou investovat? Proto je také chrání ona patnáctiletá lhůta. No a co, řekne na tohle fanoušek ekologických hnutí. Když výsledkem bude menší spotřeba uhlí, rád si na zelenou energii připlatím. Bohužel to nebude tak jednoznačné. Zdroje, jakými jsou větrné či sluneční elektrárny, jsou silně závislé na počasí a jejich výkon nelze tak snadno plánovat, jako u klasických elektráren. Zodpovědní distributoři budou tedy i po povinném zvýšení odběru zelené energie držet v pohotovosti dostatečnou rezervu pro případ, že tyto zdroje vypadnou. Na jedné straně budou nuceni platit elektřinu s přirážkou, na straně druhé moc neušetří na tradičních zdrojích. To bude další ztráta. Sečteno a podtrženo, boj s větrnými mlýny nás vyjde mnohem dráž, než dona Quijota. Ten bojoval na vlastní triko a za své.
