Dle většiny manažerů by ve státní správě neměl být úředník odsouzený za trestný čin
Myslíte si, že může ve státní správě pracovat vysoce postavený úředník, který je pravomocně odsouzený?
- Ano 10,5 %
- Ne 87,4 %
- Nevím 2,1 %
Úředník ministerstva financí Radek Šnábl byl v dubnu podmínečně odsouzen za daňový podvod a nabídl rezignaci tehdejšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi. Ten ji nepřijal s odůvodněním, že Šnábl je pro stát nepostradatelný. Současný ministr financí Eduard Janota však jeho demisi na post ředitele mezinárodněprávního odboru přijal. Ministerstvo financí – údajně kvůli mezinárodněprávním sporům vedeným proti České republice, které měl Šnábl na starost – však bude nadále jeho služeb využívat. S tímto postupem nesouhlasí 87,4 procenta manažerů.
Je o tom přesvědčen i první respondent: „Nemůže. Je však třeba posuzovat případy individuálně. Pokud při autonehodě někdo neúmyslně někoho zraní, přizná se a odškodní zraněného, ale následně by nemohl pracovat ve státní správě, nebylo by to asi správné. Jde-li však o daňový únik, a úředník navíc pracuje na ministerstvu financí (MF), tak by měl pracovní poměr ihned ukončit.“
Podobný názor zaujímá následující dotázaný: „Vysoce postavený státní úředník by neměl být odsouzený za trestný čin. A pokud jej spáchá, měl by být automaticky odvolán. Vysvětlení veřejnosti, že jde o zkušeného a úspěšného profesionála, na tom nic nemění. U takto postavených státních úředníků bych očekával, že většina z nich má tyto kvalifikační předpoklady. Koneckonců mnoho lidí s kriminální minulostí jsou nebo byli skvělými manažery a tvrdými vyjednávači. Doufejme, že se jen málokterý z nich dostal do státní správy.“
Jiné stanovisko zaznívá v kladné odpovědi: „Dle okolností. Nechci vynášet kategorické soudy, posuzoval bych to případ od případu. Důvodem je moje nízká důvěra v českou justici, policii a ve státní zastupitelství. Pokud by však šlo o případ bez jakýchkoli pochybností, tak by měla platit zásada neslučitelnosti s výkonem služby ve státní správě. Problém je však v oněch pochybnostech. Být však na místě odsouzeného, podal bych rezignaci a ze státní správy odešel.“
Výhrady k otázce má tento respondent: „Nemůže. Je to však špatně položená otázka, pokud se vztahuje k aktuálnímu problému na MF. Správně by měla znít: Myslíte si, že může ve státní správě pracovat vysoce postavený úředník, který je pravomocně odsouzený za úmyslnou trestnou činnost spadající do působnosti státní správy, v jejímž rámci má být zaměstnán? Takový úředník může být stejně jako kdokoli jiný pravomocně odsouzen například za nedbalostní trestný čin spáchaný například v souvislosti s nedáním přednosti v dopravě. Pak by neexistoval žádný důvod, aby nemohl působit na MF. Bylo by však kuriózní, kdyby působil v dopravní správě.“
Otázka se naopak zamlouvá následujícímu manažerovi: „Otázka mě pobavila. Představa, že bych akceptoval tento stav v soukromé firmě, je absurdní. O to absurdnější je pak představa, že peníze daňových poplatníků – tedy i moje – spravuje pravomocně odsouzený člověk. Na naší politické scéně je však možná jakákoli absurdita. Domnívám se, že by mělo následovat jeho okamžité odvolání z funkce.“
Pro kladnou ani zápornou odpověď se nemůže rozhodnout další respondent: „Na otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží totiž na důvodu, tedy za jaký čin byl uvedený úředník pravomocně odsouzen. Existuje mnoho situací, kdy se člověk může dostat do konfliktu se zákonem, aniž by v tom byl nějaký zlý úmysl nebo vědomá snaha o trestný čin. Pokud je však úředník odsouzen za trestný čin podvodu, tedy za vědomé podvodné jednání, tak musí být odpověď jasná a takový člověk by měl být zbaven jakýchkoli kompetencí – nejen ve státní správě. Naštěstí se popsaný případ vyřešil odstoupením dotyčného úředníka. Naneštěstí ho stát nadále bude používat jako poradce, což nechápu.“
Skepse zaznívá v záporné odpovědi: „Nemůže. Co však lze očekávat od státní správy řízené politiky, kteří si za státní peníze vylepšují rodinný rozpočet o náhrady? A navíc zneužívají státní byty a služební auta, účastní se různých korupčních skandálů, které nejsou nikdy vyšetřené, a platí pro ně jiný metr u soudů a ve správním řízení a tak dále.“
V tomto duchu odpovídá i tento manažer: „Určitě není žádoucí, aby ,kriminálník‘ reprezentoval státní správu v jakékoli záležitosti, i když dosáhne dobrých výsledků. Nabízí se však otázka: Není třeba se víc bát těch, kteří pravomocně odsouzení nebyli?“
Odpovídalo 143 manažerů
