Kromě toho, že jsou pěkné na oko, umí také odhlučňovat, zachytávat prachové částice a ukládat oxid uhličitý. Hlavním důvodem, proč jsou stromy důležitou součástí měst a obcí, je ale fakt, že mají chladicí efekt. Jinými slovy, okolní teplotu dokáží snížit o jednotky stupňů Celsia, zpevněné povrchy dokonce o celých dvanáct, a to jak samotným stíněním, tak transpirací vody z listů. Během toho všeho navíc podporují psychické zdraví obyvatel a biodiverzitu.
I přes řadu benefitů však mohou stromy pro své okolí představovat také potenciální nebezpečí. A to třeba kvůli špatné stabilitě či nízké odolnosti proti zátěži. Jenže odhalit tyto nedostatky někdy není zrovna jednoduché, na první pohled totiž nemusí být vidět.
„Jakmile máme pochybnosti o stabilitě stromu, než abychom učinili pěstební opatření, často raději rovnou kácíme,“ vysvětluje, jak to v praxi chodí, Ondřej Kolařík, který měl jako syn arboristů ke stromům vždycky blízko. Podobně byl mladému podnikateli sympatický i svět startupů.
Dlouhý život pro stromy!
Spoluzaložením společnosti Arbo Technologies se mu obě záliby nakonec podařilo spojit. V rámci firmy pak vyvinul terénní aplikaci, pomocí které mohou odborníci zjistit skutečný stav stromu a předejít tak jeho zbytečné likvidaci.
„Prostřednictvím aplikace nasbírá expert data, primárně se jedná o kalibrované fotografie, kdy strom vyfotí z různých úhlů, naskenuje kmen a veškeré informace nám odešle. Všechno prostřednictvím mobilního telefonu,“ přibližuje Kolařík s tím, že na základě shromážděných údajů jsou v Arbo Technologies následně schopní spočítat, jak se dřevina chová při zátěži, zda je stabilní a jestli může i nadále existovat.
„Aktuálně nám probíhá pilotní testování ve spolupráci s městem Amsterdam, kde naši aplikaci používají vyloženě na stromy, které se na základě jiných metod rozhodli pokácet. Díky upřesnění dat jsme schopni jich celou řadu zachránit,“ říká Kolařík a doplňuje, že ,přehnaná‘ opatrnost bývá nejčastějším důvodem, proč se odborníci rozhodnou dřevinu zlikvidovat.
Čísla, kterými by bylo možné upřesnit, kolik stromů tento osud potká zcela zbytečně, neexistují, dle odhadů Arbo Technologies lze nicméně pomocí moderních technologií zachránit až třetinu z nich. „Průměrný věk zeleně ve městech je aktuálně 20 až 30 let. Stromy jsou přitom v podstatě schopné existovat stovky až tisíce let. Na rozdíl od lidí nemají jasně určený věk, kterého se mohou dožít,“ konstatuje mladý podnikatel.
Klid na duši i během vichřice
Ačkoli má aplikace arboristům v první řadě pomáhat, její zapojení do procesu automaticky neznamená menší objem práce. Ba naopak, zkoumáním stromu její pomocí stráví odborníci zhruba o tři minuty déle. Odměnou jim je na druhou stranu fakt, že se nemusí spoléhat jen na svůj úsudek. „Vždycky, když se bavím s arboristy, říkají mi, že jakmile někde zuří vichřice, nemohou spát, protože cítí zodpovědnost. Myslí na to, kde jaký strom nechali stát,“ podotýká Kolařík.
Moderní technologie dokáží podle něj odborníkům prozradit třeba to, v jaké části kmene je největší pravděpodobnost, že se strom zlomí: „A naopak, pokud díky aplikaci zjistí, že má dřevina v nejslabším profilu kmene bezpečnostní koeficient 300 procent, tedy že strom vydrží třikrát větší zátěž, než hrozí při statisticky pravděpodobné vichřici, nemusí se bát, že by se s ním cokoli zásadního stalo.“
Biomechanická stabilita je ovšem jen jedním z několika komponentů, které se u stromu hodnotí. Mimo to mohou experti zkoumat třeba jeho vitalitu, tedy jak moc je strom zelený nebo jestli je napadený škůdci či chorobami – obojí pouhým pohledem. V takovém případě mohou údaje z aplikace, jež je určená výhradně pro zkoumání konstrukce stromu, posloužit jako pevný základ, od kterého mají arboristé možnost se v případě dalších očividných problémů odpíchnout. „Široké veřejnosti, která toho o stromech zase tolik neví, naše aplikace tedy příliš neřekne,“ míní Kolařík s tím, že se na ni v praxi spoléhají i jeho rodiče, kteří technologii pomáhali navrhnout a testovat.
Právě experti na zeleň tvoří valnou většinu zákazníků Arbo Technologies. Aktuálně má firma zhruba 120 pilotních uživatelů v devíti různých zemích: „Používají ji odborníci v Holandsku, Litvě, Polsku, dva zákazníky máme i v Americe, ale zatím službu držíme pouze v pilotním provozu a dotahujeme ji tak, aby byla připravená pro celý trh“. Nejlukrativněji se dle Kolaříka kromě Česka jeví třeba zmíněné Holandsko. Po něm by spolu s kolegy rád zamířil do Polska či Itálie.
Hledá se investor
Necelé tři roky starý startup je zatím stále závislý na externím kapitálu, z toho důvodu se momentálně rozhlíží po investorovi. Ten by měl pomoci projekt naplno rozjet u nás i v zahraničí. „Ideálně bychom potřebovali zhruba milion eur, který by nám vystačil na dva roky vývoje. Pomohl by rovněž s najmutím obchodníků pro různé trhy,“ tvrdí Kolařík.
Pokud jde o samotné technologie, vzhledem k minimálnímu využívání v oblasti arboristiky jsou ambice na jejich aplikaci veliké. Pomocí dat, kterými v Arbo Technologies už nyní disponují, by se daly spočítat třeba ekologické benefity stromů – o kolik stupňů konkrétní strom ochlazuje své okolí nebo kolik prachových částic ročně zachytí. Jedním z možných směrů je rovněž objemová analýza poskytující přesné informace o ukládání uhlíku, případně o využitelné biomase v případě kácení stromů.
Vzhledem k tomu, jak moc se environmentální témata v posledních letech dostávají do popředí, považuje Kolařík oblast ekologicko-technologických firem za lukrativní i do budoucna. A za pravdu mu dávají i odborníci. Důkazem může být třeba úspěch Arbo Technologies v soutěži SME EnterPRIZE, která podporuje udržitelné podnikání u malých a středních firem a startupů. Jeho firma se umístila mezi pěti nejlepšími startupy z celého Česka.
Zároveň si je Kolařík dobře vědom toho, že pouze na myšlence záchrany stromů byznys postavit nelze. Výsledná služba tak musí dávat smysl nejen ,zeleně‘ smýšlejícím lidem, ale všem zapojeným aktérům. „Město ušetří tím, že méně kácí, a arboristé vydělají více, protože nabízejí kvalitnější služby,“ uzavírá Kolařík, jehož startup v současnosti v tomto ohledu spolupracuje konkrétně s Brnem. Primárně se služby ale snaží nabídnout přímo arboristickým firmám, které by v ideálním případě města následně oslovovaly samy.
