Nový projekt vytvoří diagnostické metody i vakcíny proti chorobám zvířat
Vezměte si takový kuřecí řízek. Nebo hamburger. Věci natolik samozřejmé, že už vůbec nepřemýšlíme, co jíme. Vždyť i dle průzkumů leckteré děti ve Švýcarsku netuší, odkud se bere ona lahodná bílá tekutina zvaná mléko! Natož aby nás zajímalo, co vše naší konzumaci předcházelo; včetně toho, jaké nemoci zvířat musely být eliminovány, aby neohrožovaly zdraví člověka… Naštěstí stále existují lidé, kteří se o živočichy starají. Veterináři. A jako se vyvíjí medicínský humánní výzkum, nelze podceňovat ani veterinární lékařství. Městem, jež má v Česku v oboru dlouhou tradici, je Brno. Právě tam se nachází Veterinární a farmaceutická univerzita, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, ale i Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL). Tato instituce se podílela na vymýcení bovinní tuberkulózy v Československu či na přípravě vakcín proti průjmovým onemocněním telat a selat nebo i králičímu moru. Díky fondům EU by ústav chtěl svůj potenciál posunout na vyšší úroveň. „Už od roku 2007, kdy jsme se přeměnili na veřejnou výzkumnou instituci, jsme uvažovali, kam se dál rozvíjet. Hlavní strategii jsme připravili a operační program byl pro nás ideální příležitostí náměty realizovat,“ řekl týdeníku EURO Ivo Pavlík, ředitel nového projektu AdmireVet.
Cíleněji i proti zoonózám
Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně, což dává v anglické zkratce název AdmireVet, má jasné cíle: vývoj veterinárních vakcín, studium imunitních odpovědí zvířat, testování léků, přípravu diagnostických souprav, monitorování původců infekcí a vypracování postupů prevence a ozdravování chovů. Ústav VÚVeL neplánuje hon na mnoho zajíců naráz, musí se specializovat – zaměření by se mělo týkat salmonel drůbeže či paratuberkulózy skotu. „Tomu se intenzivně věnujeme, je to i ekonomický problém. Tato choroba je zákeřná v tom, že má velmi zákeřného původce. Jde o potravinový patogen, silně dráždivý i pro člověka, a existuje vysoká pravděpodobnost, že se u lidí podílí na Crohnově chorobě,“ vysvětluje Pavlík. Zoónozy čili nemoci přenositelné ze zvířat na člověka nedávno způsobily světovou paniku. Stačí zmínit mutující viry ptačí či prasečí chřipky… VÚVeL má více než padesátiletou tradici ve výzkumu i četné kontakty s firmami. Těmi jsou Bioveta (výrobce biopreparátů) nebo TestLine, s níž ústav spolupracuje na přípravě souprav ELISA pro diagnostiku virových chorob skotu, prasat a ryb. Lze ovšem jmenovat další: Dyntec, Sepic, Biopharm, Pfizer, ale i Státní veterinární správu České republiky a chovatelské svazy. Diagnostické soupravy pro stanovení cizorodých látek v potravinách a toxických látek v životním prostředí využívající protilátky připravené ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně se vyrábějí v Německu a v USA. Institut má vazby s veterinárními fakultami od Slovinska po Itálii a Španělsko, ale i s vědci z ČVUT nebo IKEM v Praze. Lze si představit i budoucí spolupráci s dalšími rodícími se brněnskými komplexy, jimiž jsou toxikologický CETOCOEN nebo multioborový CEITEC (EURO 15/2010). „Musím říci, že jako resortní výzkumný ústav ministerstva zemědělství jsme měli oproti čistě akademickým uchazečům velkou výhodu; my už aplikovaný výzkum dávno děláme. Tvoří asi třetinu, tou další je výzkum základní a další třetina je tak něco mezi,“ připomíná profesor Pavlík.
K léčivům za miliony!
I to je důvod, proč AdmireVet dosáhl na 365 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. „Nemuseli jsme krátit ani korunu. Již od počátku byl projekt nastaven tak, abychom splnili vědecký program a díky rekonstrukcím stájí i pavilonu III mohli získávat granty na vyšší úrovni. Dostatečně jsme též prokázali svou finanční udržitelnost,“ tvrdí finanční ředitelka Markéta Kabourková, jež oceňuje korektní přístup ministerstva školství ve víceúrovňovém hodnocení. Jak budou evropské peníze využity? Na stavby půjde 179 milionů korun. Na laboratorní vybavení (včetně elektronového mikroskopu, aparatury pro výzkum bílkovin nebo průtokový cytometr) dalších 111,5 milionu. Neinvestiční náklady, jež mají středisko „nastartovat“ v prvé fázi, činí 74,7 milionu.
„Počítáme se vznikem 20 kvalifikovaných míst, posílí se i výuka doktorandů. Rovněž bychom rádi, aby kvalitní vybavení spolu s výsledky přitáhlo více lidí ze zahraničí; už nyní tu máme kolegy z Austrálie či Nového Zélandu, ale mohlo by se to zintenzivnit,“ myslí si Pavlík, jenž zmiňuje společný výzkum a publikace s pracovišti ve Velké Británii, Švýcarsku, ale též v USA, Kanadě či Argentině. Roční provoz bude stát 80 milionů, což prý půjde bez potíží pokrýt. „Udržitelnost má určitou rezervu. A vzhledem k dlouhodobým výsledkům našich výzkumníků by neměl být problém provoz financovat. Asi dvanáct až čtrnáct procent bude tvořit smluvní výzkum, počítáme s národními i zahraničními granty… Zdroje máme pestře složeny jako mozaiku, takže když jeden dva kamínky vypadnou, neohrozí nás to,“ uvádí Kabourková. Dle ní budou experimentální stáje zrekonstruovány do konce roku 2012.
Audit vlastních schopností?
Centrum bude rovněž dbát na své know-how, jak hlídat potravní řetězec člověka. Hodlá totiž posílit i oddělení ochrany duševního vlastnictví. Jakého druhu? AdmireVet by měl prioritně vyvinout tři vakcíny: proti infekční rinotracheitidě (IBR) a bovinní virové diarrhoe (BVD) u skotu a také proti salmonelóze drůbeže. Na pořadu dne budou diagnostické soupravy ELISA na leukózu skotu nebo na Aujeszkyho chorobu prasat. Co dál? „Pro nás je podstatné dělat co nejmodernější aplikovaný výzkum, tudíž je možné, že za pět let se bude dělat něco jiného, než je v podkladech, ale zato ve stejné kvalitě,“ řekl týdeníku EURO vědecký ředitel projektu Ivan Rychlík. K tomu by mělo přispět nové vybavení, ale i zkušený tým. „Že někdo bude dělat špičkový výzkum, může dnes říkat kdokoliv. Ale odborníkům stačí se podívat na jména, jež projekt podepíší, a vědí své; záleží pochopitelně na lidech,“ dodává docent Rychlík.
K tomu se vrací i ředitel Pavlík: „Možná úplně nejdůležitější na AdmireVetu je to, že jsme si sami udělali přehled našich schopností. Audit. Inventuru, co vůbec dovedeme… Víte, každý má veliké oči. I u nás si plno starších výzkumníků myslelo, jací nejsou vědci, ale podle nejpřísnějších kritérií se ukázalo, že jsou vlastně na úrovni ,junior researcher‘! Nebylo to snadné, ale zato velmi přínosné. I uvnitř ústavu jsme si prošli restrukturalizací.“
Šance AdmireVetu však vzrostly v zahraničí. „Na různých konferencích v cizině, třeba nedávno v Kodani, si uvědomujete, jaký je to přínos, když k nám jdou peníze z evropských fondů. Dříve jsme viděli, jak posílilo ve vybavení Portugalsko, Španělsko či Řecko. Jen jsme tiše záviděli… Nyní se i my dostáváme o třídu výš. A co je nejdůležitější, i díky příjmu ze strukturálních fondů se stáváme pro zahraniční kolegy daleko zajímavějším partnerem. Nejsme už jen těmi, kteří bádají levněji,“ vysvětluje Pavlík.
*
BOX:
Nač se zaměří AdmireVet?**
- vývoj veterinárních vakcín
- testování léků
- příprava diagnostických setů
- monitorování původců infekcí
- prevence a ozdravování chovů
Pramen: týdeník EURO
