Stanislav Hubička prožil svůj život v Praze a nezaměnitelně se podepsal na její tváři. Po Vyšší průmyslové škole stavební zamířil na Fakultu architektury a pozemního stavitelství. Dokončil ji v roce 1952, krátce předtím, než se začala stavět první sídliště. Jako projektant se podílel právě na jednom z nich. Sídliště Petřiny dodnes patří mezi ty přívětivější.
Svou pozornost ale přesunul k dopravním stavbám. Stal se hlavním architektem v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb a ateliér pod jeho vedením vyprojektoval čtyři stanice metra linky C, včetně té na Vyšehradě, jejíž výstavba přímo souvisela se stavbou Nuselského mostu.
Překlenutí Nuselského údolí mostem nebyl na začátku 60. let žádný progresivní nápad. Potřeba postavit most, který spojí Karlov a Pankrác, vyvstala už za Rakouska-Uherska. Proběhlo několik soutěží. Realizován byl ale až návrh, který vzešel z veřejné soutěže, jejíž výsledky byly oznámeny v prosinci 1960. Konečnou architektonickou dokumentaci kvítěznému návrhu vypracovala trojice architektů: Svatopluk Kobr, Vojtěch Michálek a Stanislav Hubička.
Původní řešení počítalo s tramvajemi vedenými pod povrchem vozovky mostu.
Až po začátku výstavby v roce 1965 bylo rozhodnuto o tom, že mostem pojede výrazně těžší metro, které si vyžádalo významné změny původního návrhu, včetně zastávky Vyšehrad, která měla umožňovat jedinečný výhled na celou Prahu. Most byl slavnostně otevřen v roce 1973 a od té doby čelí mnoha „zlepšovacím návrhům“. Z těch aktuálních to byla snaha pomalovat pilíře streetartem nebo na nich vybudovat lezeckou stěnu.
Hubička původní podobu mostu s nasazením bránil a ještě nedávno vystupoval na jeho obranu v médiích. Dobře známá je i jeho realizace budovy bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici proti právnické fakultě. •
Překlenutí Nuselského údolí mostem nebyl na začátku 60. let žádný progresivní nápad. Potřeba postavit most, který spojí Karlov a Pankrác, vyvstala už za Rakouska-Uherska.
O autorovi| Klara Donathova, donathova@mf.cz
