Ta čísla jsou smutná až neúprosná. Osm z deseti českých firem vidí v nástupu moderních digitálních technologií - obecně označovaných jako digitalizace - velký prostor pro růst, ale jen polovina má nějakou strategii, jak takovou příležitost využít. A co hůř: sotva desetina firem vytvořila tým, který by se digitální transformaci věnoval.
Varující data vycházejí z analýzy, kterou si nechala zpracovat společnost Microsoft v šesti zemích střední a východní Evropy. Téměř osm stovek šéfů firem z Česka, Polska, Maďarska, Rumunska, Ruska a Řecka hodnotilo (ne)připravenost na nástup digitální ekonomiky a příležitosti, které transformace přinese. „Překvapilo mě, jak málo českých firem vnímá, že se jejich trh dramaticky mění. Jen 12 procent českých manažerů očekává během následujících dvou let disrupci, tedy výraznou změnu v jejich odvětví. Dvě pětiny si pak myslí, že se nic zásadního nestane. Těmto firmám může velmi rychle ujet inovační vlak,“ hodnotí výsledky průzkumu Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoftu pro Česko a Slovensko.
Brzda jménem lidi
Smutný je i fakt, že téměř čtvrtina českých firem se vůbec nezabývá tím, jak technologie mění jejich byznys. Čísla jsou o to víc alarmující, když zohledníme výsledky z ostatních zemí zkoumaných Microsoftem: v regionu CEE má čtvrtina firem zvláštní tým na digitální transformaci a jen deset procent ji ještě neřeší.
Tedy přesný opak toho, co se děje v Česku. „Typickým rysem dnešní ekonomiky je to, že konkurence může přijít odkudkoli, a je velmi krátkozraké sledovat jen své tradiční soupeře,“ upozorňuje Rudolf Urbánek.
Zřejmě nejcitelnější brzdou digitální transformace je firemní kultura. Tedy lidé. 42 procent respondentů z českých firem uvedlo, že zaměstnanci - ale i vedení společností - nejsou dostatečně připraveni na změny. To se odráží i v prioritách lídrů. Pro téměř dvě třetiny českých respondentů je důležité zlepšit spolupráci zaměstnanců a zvýšit jejich angažovanost v otázce digitalizace. „I to ukazuje, že řada českých firem je teprve na začátku cesty, ve fázi vnitřních příprav. Ve světě už ale je digitální transformace v plném tempu,“ dodává šéf českého Microsoftu.
Připravit se na další Uber či Airbnb
Pod pojmem digitální transformace si můžeme představit všechny projekty s cílem digitalizovat a optimalizovat firemní procesy a postupy, které byly zatím vykonávány bez podpory IT. Obrovské investice do moderních technologií (viz níže) jsou pro firmy nezbytné nejméně ze dvou důvodů. Předně musejí udržet krok s konkurencí, která často nestaví na stejných základech.
Nejčastěji jde o narušitele tradičních byznys modelů, kteří od svého počátku sázejí na masivní využití moderních technologií, jako je analýza dat, sociální interakce zákazníků nebo třeba využití mobilních zařízení. Právě díky tomu například Uber likviduje trh taxíků a Airbnb poskytovatele ubytovacích služeb. Obrana proti inovativním službám v podobě legislativních překážek nemůže být dlouhodobě úspěšná a celý trh se bude muset transformovat - pokud se na něm chtějí současní hráči do budoucna udržet.
Druhým zásadním důvodem velkého tlaku na digitální transformaci je pracovní síla, tedy změny v jejím složení i její nedostatek. Mladí zaměstnanci chtějí i v práci používat technologie, na které jsou zvyklí ze svého soukromého života, a vyhnout se z jejich pohledu zbytečným a rutinním činnostem, které mohou být vykonávány s využitím IT. Stále častěji je třeba digitální transformací (typicky robotizací nebo automatizací výroby, logistiky a dalších úloh) řešit nedostatek pracovních sil.
Digitální transformace ve výrobě může navíc řešit nejen problém s nedostatkem pracovníků, ale také umožnit mnohem vyšší pružnost produkce a možnost přizpůsobení produktů individuálním požadavkům zákazníka.
Tisíce miliard do transformace
S ohledem na předpokládané náklady je částečně logické, proč se do digitalizace firmám až zas tolik nechce. Jen v následujícím roce by měly firmy a společnosti na celém světě investovat do své digitální transformace 1,7 bilionu dolarů. To je téměř padesátiprocentní nárůst oproti 1,2 bilionu dolarů, které na letošní rok předpovídá analytická společnost IDC.
Do roku 2021 by pak mělo jít celkem o ohromujících sedm bilionů dolarů, přičemž právě pro rok 2021 odhaduje IDC investice ve výši 2,1 bilionu. Nejvíce budou do digitální transformace investovat podniky z oblasti průmyslové výroby a dopravy, masivní investice se ale očekávají i v oboru zdravotnictví a poskytování profesionálních služeb. Tato odvětví by měla představovat více než polovinu z celkových investic. •
MPO: obíhat mají dokumenty, ne lidé
Přestože v Česku již téměř 20 let existuje vize eGovernmentu, tedy elektronického fungování státní správy, moc zjednodušení pro občana či podnikatele do praxe to zatím nepřineslo. Třeba se začíná blýskat na lepší časy. Vedení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nedávno uvedlo, že v rámci podpory digitální ekonomiky chce resort zavést několik elektronických služeb a opatření, aby se ulehčil život občanům i firmám. „V moderním světě nemají lidé a podnikatelé obíhat úřady, ale ty by si dokumenty měly vyměňovat samy a měly by maximum služeb poskytovat elektronicky,“ prohlásila ministryně Marta Nováková. Proto MPO připravuje výpis ze živnostenského rejstříku prostřednictvím Portálu občana a elektronické podání dokumentů živnostenským úřadům. Podnikatelům to usnadní život například tím, že nebudou muset vyplňovat stále dokola stejné informace. Systém si je totiž přebere z Jednotného registračního formuláře a základních registrů automaticky. „Mou prioritou je s pomocí digitalizace co nejvíc snížit byrokracii firem. Jde mi o funkční digitální ekonomiku. Český průmysl, energetika, stavebnictví a další obory musí včas zachytit moderní trendy a tím zajistit další prosperitu naší země,“ tvrdí Nováková.
O autorovi| Martin Kebrdle, spolupracovník redakce
