Pryč jsou doby, kdy se o tom, co se v jejich obci událo, lidé zpětně dozvídali z místních novin, regionálního rozhlasu, potažmo televize. Dnes, kdy má naprostá většina z nás neustále po ruce mobil s přístupem na internet, lze komunikaci s občany vést daleko sofistikovaněji. A vesnice, města i městské části si jsou toho naštěstí vědomy. Dokládá to nová statistika české platformy Munipolis, za níž stojí podnikatel Ondřej Švrček a která právě pro tento účel byla stvořena.
V současné době Munipolis používá již 47 procent z nich. Ještě vloni to přitom bylo o zhruba čtvrtinu méně. „Jednoznačně se ukazuje, že dobře informovaný občan zapojovaný do dění je spokojenější a považuje životní podmínky v obci za dobré. Zároveň obci pomáhá fungovat efektivně a mnohem rychleji a lépe řešit společné problémy. Veškeré investice, které obec směrem k občanům vynaloží, tak mají výrazně lepší návratnost,“ zmiňuje Švrček výhody chytré komunikace.
Ústecký kraj jako inspirace ostatním
Do Munipolisu je podle nejnovějších firemních statistik zaregistrováno na 970 tisíc Čechů, což znamená, že jej používá bezmála desetina zdejší populace. Současné číslo je o pětinu vyšší než vloni.
Zdaleka největší šanci, že na platformu obyvatelé při komunikaci se svými obcemi narazí, mají ti, jež žijí v Ústeckém kraji. Míra jejího pokrytí na severozápadě Čech je totiž aktuálně 60,17procentní. Celkem ji zde používá, vyjádřeno absolutně, 354 samospráv. To je mimochodem o takřka třetinu víc než před rokem.
Hned v závěsu za Ústeckým krajem následuje kraj Jihomoravský. V něm míra pokrytí činí 58,1 procenta, přičemž na pomyslné třetí příčce se s 54,88 procenta umístil kraj Liberecký. Naopak na opačném konci žebříčku stojí Plzeňský kraj, kde Munipolis používá jen 35,13 procenta obcí.
Největší míru pokrytí má platforma Munipolis aktuálně v Ústeckém kraji. Zdroj: Munipolis
Že Munipolis, potažmo podobné nástroje, používají ve velkém především ekonomicky méně vyspělé regiony (s výjimkou Jihomoravského kraje), není podle Františka Brože, ředitele Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS), náhodou. Právě tyto kraje totiž mají velký problém s odlivem mozků a stejně tak i více pociťují nejrůznější socio-ekonomické krize. A právě proto je v jejich zájmu o to více pečovat, respektive investovat do vztahu se svými obyvateli.
Trend participativních rozpočtů
Jak taková moderní komunikace ve směru obec–občan vypadá v praxi? Zářným příkladem může být třeba stále oblíbenější institut takzvaného participativního rozpočtu, kdy v rámci společného mapování jednotlivých problémů obcí jsou to právě jejich obyvatelé, kteří spolu s vedoucími představiteli rozhodují o tom, na jaké účely se peníze z něj využijí. Letos bude takto po celém Česku přerozděleno rekordních 150 milionů korun.
Z dat AMKOSu vyplývá, že v obcích, kde participativní rozpočty realizují, mají místní občané o dění kolem sebe až 2,5 větší zájem než lidé ze samospráv, v nichž nic podobného neexistuje. Možnost participovat na projektech, na kterých obyvatelům záleží, patří zároveň ve vesnicích i městech dlouhodobě mezi 10 největších občanských priorit, jež asociace každý rok mapuje.
Ročně na 70 milionů zpráv
Ačkoliv projekt Munipolis vznikl v Česku, jeho hranice již platforma dávno překročila. Jako taková působí ještě na sousedním Slovensku, v Německu a také v Maďarsku. Její uživatelé z řad běžných lidí, již zmíněných samospráv, ale i firem a dalších zúčastněných stran si mezi sebou ročně vymění na 70 milionů zpráv.
Za rok 2022 dosáhl Munipolis, který z 80 procent vlastní tuzemská investiční skupina Pale Fire Capital, obratu celkem 50 milionů korun. Vloni měla platforma přidat dalších zhruba 24 procent, přičemž přibližně stejným tempem by podle vedení měla růst i letos.
