Ukrajina náporu ruské invaze odolává už od února, není to však zadarmo. Mimo nevyčíslitelných ztrát na lidských životech a obrovských škod na majetku přichází i o své finanční rezervy. Náměstkyně guvernéra její centrální banky v neděli přiznala, že od začátku konfliktu byli s kolegy nuceni prodat zlato v hodnotě 12 miliard dolarů, tedy v přepočtu 290 miliard korun.
„Prodáváme zlato, aby si naši importéři mohli dovolit koupit základní zboží, které potřebujeme k fungování státu,“ uvedla Kateryna Rožková v celostátní televizi, kterou cituje agentura Reuters. Dodala, že cílem banky není skrze zlato podpořit kurz hřivny, ale prostě zajistit svým občanům alespoň pokrytí nutných potřeb. Bance už totiž dochází zdroje, za něž by mohla kupovat dluhopisy jiných zemí a získávat tak hotovost pro místní obyvatele.
Ruské síly poničily města, zablokovaly vývoz obilí a oleje, tedy nejvýdělečnějších ukrajinských artiklů, a vysídlily 10 milionů lidí, jejichž domy včetně celých aglomerací zmizely ze světa. Nezbývají peníze na vojenské operace ani na důchody a další služby sociálního zajištění. Pokud by však Ukrajinská národní banka jako náplast na nedostatek peněz mezi lidmi tiskla další hotovost, podnítí inflaci a přijde o veškeré své devizové rezervy. Během posledních čtyř měsíců NBU profinancovala 39 procent z nich, a tak tlačí na ministerstvo financí, aby našlo kupce pro válečné dluhopisy. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce souhlasil se zvýšením jejich výnosů.
„V tuto chvíli toho Ukrajina moc udělat nemůže,“ cituje Bloomberg Timothyho Ashe, stratéga pro rozvíjející se trhy ve společnosti BlueBay Asset Management. „Musí zaplatit armádu, jinak zemře,“ dodává prostě. Čtyřicet procent nákladů na obranu zatím umožnily uhradit peníze od mezinárodních finančních institucí včetně dohod a grantů. Pětina zdrojů pak pochází z prodeje dluhopisů. Jedinou možností ukrajinské vlády je nyní tisknout peníze, snižovat rezervy a doufat, že ze Západu přijde další podpora.
USA jako největší dárce
Od spojenců celkově země od začátku války získala zatím 13 miliard dolarů (314 miliardy korun). „Mezinárodní pomoc zesílila hlavně na konci června. Díky tomu Ukrajina minulý měsíc a v prvních červencových dnech získala zhruba 4,4 miliardy dolarů (106 miliard korun),“ sdělil náměstek guvernéra Ukrajinské národní banky Serhij Nikolajčuk televizi BBC v nedávném rozhovoru. Z toho v přepočtu 66,5 miliardy korun Kyjevu věnovalo Spojené království, jehož tehdejší premiér Boris Johnson Zelenského silně podporuje.
USA naproti tomu poslaly obrovské částky určené na pokrytí potravinové pomoci nebo zdravotní péče a zázemí pro uprchlíky. Zároveň z Ameriky putuje ještě tradiční balíček pomoci schválený Kongresem v březnu 2022. Prezident Joe Biden se nechal slyšet, že státy za poslední dekádu žádnému jinému subjektu nevěnovaly tolik prostředků jako právě Ukrajině. V úterý americká ministryně financí Janet Yellenová navíc Kyjevu přislíbila další ekonomickou pomoc – tentokrát v hodnotě 1,7 miliardy dolarů (41 miliard korun).
Ale to pořád nestačí. Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda Evropské komise, prohlásil, že „Ukrajina čelí obrovským krátkodobým finančním potřebám“, a vyzval členské státy EU, aby poskytly dostatečné finanční záruky, jež Komisi dovolí Zelenskému poslat balíček v hodnotě devíti miliard eur (220,5 miliardy korun).
Země G7 a EU navíc oznámily, že jejich oficiální finanční závazek vůči Ukrajině činí 29,6 miliardy dolarů (715 miliard korun). Unie jako taková Ukrajině již na jaře poskytla 1,2miliardovou půjčku (29 miliard korun), a co se týče slíbených dalších devíti miliard, jednání o strukturování pomoci stále probíhají. Úředníci ale už teď varují, že balíček se pravděpodobně nestihne dořešit před srpnovou přestávkou, jelikož zejména zástupcům Německa se nelíbí návrh, aby se veškeré peníze poskytly formou půjček. Sami už Kyjevu přispěli bilaterální podporou ve výši jedné miliardy eur (24,5 miliardy korun) a v úterý podpořili další miliardovou půjčku EU.
Bez podpory nepřežijeme
Aby Ukrajina zakryla rozpočtový schodek, potřebovala by dostávat devět miliard dolarů (217,5 miliardy korun) každý měsíc, uvedl ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleg Ustenko. To je dvojnásobek jeho předchozích požadavků. Místnímu ministerstvu financí totiž v závěru každého měsíce chybí přes pět miliard – tedy mnohem více, než kolik od západních mocností dostává.
Jen na pokrytí nákladů na nouzové ubytování a opravy bytů pro miliony uprchlíků nebo na zajištění základního minimálního příjmu pro lidi, kteří přišli o práci, by dle Ustenka v následujícím kvartálu padlo 12 miliard eur (294 miliard korun). „V každém případě se pokusíme přežít, ale bez finanční podpory od našich spojenců to bude nejen obtížné, ale téměř nemožné,“ myslí si poradce.
Ukrajinská centrální banka minulý týden přiznala, že jen v červnu vyčerpala 2,3 miliardy dolarů (55,6 miliardy korun), tedy 9,3 procenta svých mezinárodních rezerv. Během šestého měsíce letošního roku zároveň nakoupila státní dluhopisy v hodnotě 3,6 miliardy dolarů (87 miliard korun), což je více než dvojnásobek objemu 1,7 miliardy dolarů za duben a květen. To jí přineslo dostatek financí na pokrytí dovozu na další tři měsíce.
Rizikový dluhopis
Na Ukrajině v současnosti panuje 18procentní inflace, a tak musela centrální banka zvýšit základní úrokovou sazbu na 25 procent. Slibuje si od toho hlavně zvýšení výnosu z dluhopisů, nicméně tamní ministerstvo financí se zatím zdráhalo našponovat úroky na svých válečných kuponech z 9,5 procenta na 11,5 procenta, jak mělo původně v plánu, protože náklady na jejich zatraktivnění pro nové investory by byly příliš vysoké. Po poslední dohodě každopádně naznačilo, že nyní už by bylo ochotné o tom uvažovat.
Během tří týdnů následujících po mimořádném zvýšení sazeb totiž Ukrajina získala z kdysi investorsky atraktivních válečných dluhopisů jen 2,3 miliardy hřiven (1,9 miliardy korun), což je zlomek částky, za niž je prodávala na jaře. Kupci navíc nejčastěji pocházeli z řad nekomerčních subjektů, jimž nejde o výdělek, ale o možnost ovlivnit politickou situaci na východě Evropy. To donutilo ministerstvo financí spoléhat se více na cizoměnové poukázky a krátkodobé cenné papíry určené pro nevojenské potřeby.
Ukrajinský dolarový dluhopis splatný v roce 2033 se zatím obchoduje s kurzem kolem 32 centů za dolar, což neomylně značí potíže se splácením a riziko restrukturalizace. Kyjev však prohlašuje, že svým závazkům – tedy platbě úroků ve výši 1,4 miliardy dolarů (33,8 miliardy korun), již musí provést v září – dostojí.
