Asi deset minut lodí od Male, metropole Malediv, se nad průzračně modrou hladinu oceánu bude už brzy zvedat město, které nemá pevné základy. Nizozemská developerská společnost Dutch Docklands zde chce ve spolupráci s vládou Malediv spustit na vodu dohromady pět tisíc plovoucích jednotek, jež budou jako celek tvořit aglomeraci se vším všudy – vejde se sem až 20 tisíc obyvatel, kteří dostanou k dispozici veškerou občanskou vybavenost včetně obytných budov, školy, školky, obchodů nebo restaurací. Mezi nimi se bude proplouvat na loďkách skrze kanály. První budovy na vodě mají být slavnostně odhaleny ještě letos v červnu a první rezidenti se pak nastěhují do dvou let. Dokončení celého projektu bylo naplánováno na rok 2027.
Při navrhování konceptu se architekti inspirovali v přírodě. Struktura celého komplexu totiž připomíná mořský korál (nebo mozek). Zároveň to však taky byla příroda, kdo je k podobnému projektu donutil. Ze strany ostrovanů se totiž nejedná o rozmar, přepych ani futuristický vynález na přilákání turistů. Maledivy se potápí. Souostroví je složeno z celkem 1190 výběžků, které sotva sahají nad hladinu – 80 procent plochy státu se dokonce nachází méně než metr nad mořem. Jelikož hladiny světových oceánů se vlivem klimatické změny zvedají, mohly by ostrovy brzy skončit pod vodou.
Místní obyvatelé si slibují vyřešení problému právě od plovoucích měst, která se změnám navzdory povezou na hladině. Podle Koena Olthuise, zakladatele ateliéru Waterstudio, jenž pracoval na návrhu města, právě tato skutečnost představuje novou naději pro více než půl milionu lidí žijících na potápějících se ostrovech. „Náš projekt může dokázat, že je možné postavit na vodě normální a bezpečné město s dostupným bydlením a velkou komunitou. Maledivané už nebudou klimatickými uprchlíky, ale klimatickými inovátory,“ řekl vizionář CNN.
Symbióza s korály
Stavby budou na svém místě připevněny k velkému podvodnímu betonovému trupu. Ten stojí na teleskopických ocelových pilotách přišroubovaných k mořskému dnu. Piloty se vysouvají v závislosti na proudění vody. Jako vlnolam zde slouží přírodní korálové útesy, které město obklopují a zároveň stabilizují, aby se jeho obyvatelům nedělalo za bouřek špatně.
Olthuis se dušuje, že vliv stavby na křehký ekosystém korálů dávno před jejím zahájením posoudili místní experti a projekt schválila vláda. Aby se tu živočichům dařilo, pokryli stavitelé betonový blok útvary ze skleněné pěny, kam se koráli mohou přichytit.
Město má být soběstačné a fungovat stejně dobře, jako kdyby stálo na pevnině. Což znamená, že jeho občané si budou sami vyrábět elektřinu ze slunce, čistit odpadní vodu nebo pěstovat rostliny. Jako alternativa ke klimatizaci se bude používat hluboké mořské chlazení – tedy čerpání vody ze studeného dna na povrch laguny. Olthuis zkrátka doufá, že se mu podaří posunout plovoucí architekturu na novou úroveň.
Kdo se přizpůsobí, přežije
Olthuis se narodil v Nizozemí, kde se, jak sám název napovídá, asi třetina území nachází pod hladinou moře. Jelikož pochází z rodiny inženýrů a stavitelů lodí, měl celý život blízko k vodě a v dospělosti se rozhodl oba obory spojit. Waterstudio se tak věnuje výhradně plovoucím stavbám, které mohou být náplastí hned na dva problémy – změny klimatu a nedostatek stavebních parcel v okolí přímořských měst.
Během posledních dvou desetiletí Waterstudio navrhlo více než 300 plovoucích domů, kanceláří, škol a zdravotnických středisek po celém světě. Všechny prvotní experimenty se nadále odehrávají v Nizozemsku, které se stalo centrem architektonického hnutí. Najdeme tu třeba plovoucí parky, mléčné farmy na moři nebo kancelářské budovy na vodě. V jedné z nich příznačně sídlí Globální centrum pro adaptaci, jehož generální ředitel Patrick Verkooijen spatřuje plovoucí architekturu jako praktické a zároveň ekonomicky výhodné řešení problému, co pálí snad všechny přímořské země.
„Kdybychom se nepřizpůsobili stoupajícímu riziku záplav, šeredně za to zaplatíme,“ podotkl ekolog. „Proto musíme plánovat v kontextu budoucího klimatu, abychom mohli prosperovat dál,“ uvedl. V loňském roce stály povodně podle dat pojišťovny Swiss Re globální ekonomiku více než 82 miliard dolarů, a protože rok od roku zažíváme extrémnější počasí, očekává se, že náklady porostou. World Resources Institute dokonce předpovídá, že na konci dekády bude každý rok povodněmi zasažen majetek v hodnotě 700 miliard dolarů.
Uvolnit místo
Aby šla stavba plovoucích budov stejně hladce jako v případě jejich suchozemských protějšků, je potřeba celou technologii ještě zdokonalit. Zatím totiž práce na nich zabírají mnohem delší dobu, přičemž postavit lze jen relativně malé objekty. Poprat se s oběma jmenovanými problémy chtějí právě Maledivané.
Soupeří však s dalšími podobnými projekty, jako je například Oceanix City poblíž jihokorejského přístavu Pusan, nebo řada plovoucích ostrovů v Baltském moři vyvinutá holandskou společností Blue 21. Žádný z nich každopádně nemůže, respektive nebude moct městu na Maledivách konkurovat měřítkem ani naplánovaným časovým rámcem. A nejspíš ani designem – zdejší domy se širokými balkony a výhledem na moře mají hrát všemi barvami duhy. Na některých místech pak mají vzniknout uličky připomínající písečné pláže, jež udrží třeba buginu nebo skútr. Díky kanálům je zde navíc dostatek otevřeného prostoru, což je věc, která v Male, kde žije na osmi čtverečních kilometrech natěsnaných víc než 200 tisíc lidí, zoufale chybí.
Co se ceny týče, o žádné na první pohled závratné částky se nejedná. Samostatný byt vyjde na 150 tisíc dolarů, zatímco rodinný dům plánuje Olthuis nabízet za čtvrt milionu. „Nechci, aby plovoucí města zůstala podivnou architekturou v luxusních destinacích, kterou si objednávají superboháči,“ nechal se slyšet architekt. „Věřím, že místo toho se změní v odpověď na klimatickou změnu a sílící urbanizaci. Abych ale něco změnil, musím stavět dostupně a ve velkém,“ uzavřel.
