Zkušenosti z nedávné energetické krize přiměly Čechy více uvažovat nad tím, jakým způsobem, a hlavně za kolik peněz, efektivně získávat elektrickou energii. Skoro by se tak chtělo říct, že se mezi nimi rozmohla zcela nová posedlost. A to posedlost v pozitivním slova smyslu: hromadně totiž na své domy začali instalovat fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla.
Naneštěstí, jak už to tak bývá, se opět na trhu objevil někdo, kdo chtěl nastalé situace zneužít ve svůj prospěch, nasmlouval si tisíce zakázek a vybral od lidí statisícové zálohy, avšak k jejich naplnění se už jaksi neměl. Řeč je o firmě Malina Group, která v minulosti dle Reportérů ČT na oněch zálohách inkasovala částku 1,5 miliardy korun jen proto, aby vedení společnosti tyto peníze místo na instalace solárních panelů využilo k financování bujarých večírků, nákupu luxusních aut, vyplácení přemrštěných provizí nebo cestám do exotických destinací a posléze vyhlásilo insolvenci.
Na tomto místě se sluší podotknout, že ani autor tohoto článku neměl zprvu žádné pochybnosti o úmyslech společnosti Malina Group a že publikováním rozhovoru s jedním z jejich vedoucích pracovníků pravděpodobně také přispěl k propagaci něčeho, co se o chvíli později ukázalo jako jeden velký podvod na vlastní zákazníky. Za to se autor dodatečně omlouvá.
Jeden velký marketplace
Jaký osud Energetický Holding Malina nakonec potká, je stále ve hvězdách. Dle informací z konce října dostala zadlužená firma, o kterou údajně projevila zájem čínská společnost GoodHao, od svých věřitelů povolení k reorganizaci podniku. Což prakticky znamená, že bude mít šanci dokončit všech více než tři a půl tisíce rozpracovaných nebo ještě nezahájených, leč nasmlouvaných zakázek.
To sice dává klientům Maliny naději, že se svých fotovoltaických elektráren nakonec doopravdy dočkají, i tak ovšem platí, že ona důvěra ze strany běžných uživatelů se i směrem k ostatním tuzemským dodavatelům bude získávat nazpět jen velmi těžko. Nebo snad ne?
Jedním z řešení, které by mohlo pomoci celé odvětví tak nějak zprůhlednit, je digitalizace. Myslí si to alespoň ve Woltairu, původním českém startupu, který sice žádné fotovoltaické elektrárny sám nevyrábí, ale zaměřuje se na agregaci nabídky a zprostředkování jejich instalace koncovým zákazníkům.
„Jsme vlastně takový jeden velký energetický marketplace,“ shrnuje pro redakci Euro.cz Josef Šíma, technický ředitel zmíněné společnosti. „Naše řešení pomáhá klientům hned několika způsoby,“ přidává se jeho kolega Albert Soukup, který má ve Woltairu na starost inovace pro zákazníky. „V první fázi zákazníkovi poradíme už při samotném výběru zařízení. Prostřednictvím sofistikované online kalkulačky nebo při osobním zaměření nám zákazník předá několik klíčových parametrů a obeznámí nás se svými představami. My si pak třeba i na základě satelitních snímků změříme rozměry jeho střechy nebo si v případě tepelného čerpadla doměříme další potřebná data a navrhneme ideální kombinaci zařízení šitou zákazníkovi na míru,“ objasňuje dále.
Uvažujete o pořízení fotovoltaického zdroje energie?
Díky nové klientské aplikaci, kterou Woltair spustil teprve koncem října, pak může člověk sledovat, jak celá zakázka probíhá. Dozví se v ní mimo jiné, kdy mu bude přivezen materiál, kdy přijede technik, kdy proběhne instalace, kdy se uskuteční revize a tak dále. „A v poslední fázi, po dokončení instalace začne aplikace ukazovat data o jeho FVE. V ní zákazník uvidí svoji reálnou spotřebu i to, kolik energie fotovoltaika vyrábí, jak jsou na tom baterie a podobně,“ říká Soukup.
„V současné době sice zákazník elektrárnu jako takovou ještě ovládat nemůže, ale pracujeme na tom a věříme, že tuto možnost bude mít už příští rok. Cílem je umožnit mu podstatně efektivněji nakládat s energií, aby si na základě informací z mobilní aplikace mohl podloženě říct, že například teď je ideální čas dobít elektromobil nebo že zrovna teď se vyplatí ohřát vodu, protože slunce svítí a on nemá pro vyrobenou energii jiné využití,“ prozrazuje.
Řemeslník se nestará o nic, jen se musí včas dostavit na místo
Ve Woltairu věří, že právě sázka na co největší transparentnost by mohla být tím, co zákazníky nakonec přiměje jimi nabízené služby využít. „Každému zdůrazňujeme, že v našich smlouvách žádné informace skryté malým písmem pod čarou nenajde. Naše aplikace nám navíc umožňuje s klienty i řemeslníky přímo komunikovat, takže si sami můžeme pohlídat, v jakém stavu se zakázka nachází,“ vysvětluje Šíma.
Pomoci by nicméně měl i fakt, že se celý ,fotovoltaický‘ trh za posledních čtyřiadvacet měsíců značně proměnil: „Před dvěma lety byl velký problém s dodávkami materiálu na straně výrobců – nebyly panely, nebyly střídače, nebyly baterie. A právě kvůli tomu tehdy museli zákazníci na instalaci čekat celé měsíce, nebo i rok. Dneska je situace docela jiná. Skladové zásoby jsou dostatečné.“
„Navíc platí, že už ve chvíli, kdy se zákazníkem jednáme, tak máme díky našim digitálním nástrojům představu o tom, co všechno potřebuje. Stačí tedy se jen následně podívat, jak jsme na tom se skladovými zásobami, abychom případně mohli na danou situaci zavčas zareagovat a naplnili onu garanci instalace do 30 pracovních dní.“
Rychlejší odbavování zakázek je ale možné i zásluhou mnohem větší efektivity řemeslníků, kterou Woltair na trh přináší. Jeho aplikace Superfix, již firma po čtyřletém vývoji začala používat v roce 2022, za ně vyřídí vše od shánění zakázek přes podepsání smlouvy až po samotnou přípravu projektu, takže jim pak už jen stačí dostavit se na místo a začít s montáží. „Zkrátka za ně odvede všechnu tu náročnou práci, díky čemuž oni pak za stejnou dobu stihnou odbavit až třikrát více zakázek,“ míní Šíma.
Do platformy se podle něj může přihlásit každý, a to tak, že na webu vyplní patřičný formulář, na základě kterého jej lidi z pražského startupu zkontaktují. A za předpokladu, že dotyčný následně projde prověřením, školením a dalšími procesy, bude mu nabídnuta spolupráce.
Aktuálně je služba zcela zdarma, v budoucnu ale pravděpodobně dojde k jejímu zpoplatnění. Kolik času prací pro Woltair řemeslník stráví, je přitom výhradně na něm. Zakázky si vybírá sám, a když nějakou nepřijme, tak ji zkrátka vezme někdo jiný. Podobných odborníků, respektive partnerů, má totiž firma ve svých řadách na čtyři stovky. A co se peněz týče, ty jsou řemeslníkovi vypláceny Woltairem většinou do sedmi dní od dokončení projektu.
„V rámci naší Woltair Academy organizujeme každý měsíc několikadenní školení, během kterého máme možnost vidět, jak moc jsou ti lidé proaktivní, jak řemeslu rozumí a jak nás reprezentují. Není to tedy tak, že bychom vždycky někoho vybrali, jednou ho proškolili a pak už se o něj nestarali. Naopak, velmi nám záleží na tom, aby ctili naše hodnoty a aby s nimi zákazníci byli spokojeni. Takže když máme o někom pochybnosti, může se stát, že s ním nakonec úplně přestaneme spolupracovat,“ podotýká Šíma.
„Po každé zrealizované zakázce sbíráme od zákazníka zpětnou vazbu, a to docela aktivně, takže když nám někdo nezareaguje na e-mail, tak mu voláme. No a pokud se stane, že se na nějakého řemeslníka objeví více než dvě stížnosti, tak tu spolupráci ukončíme. Každý technik má u nás vedený jakýsi interní rating, přičemž když klesne pod určitou hodnotu, tak je konec,“ zdůrazňuje Šíma.
Ceny jsou aktuálně na dosavadním minimu
Kdo o pořízení fotovoltaické elektrárny na svůj domek nyní uvažuje, měl by zbystřit. Dle údajů Woltairu jsou ceny v Česku aktuálně „vůbec nejníže za celou historii výstavby FVE pro rodinné domy“. Konkrétně může u fotovoltaiky s výkonem 10 kilowattpeaků rozdíl mezi stávající situací a vrcholem loňského roku činit i 100 tisíc korun.
Její průměrná cena (v kombinaci panely, střídač, akumulátor a baterie – pozn. red.) se pak včetně instalace nachází na úrovni zhruba 400 tisíc, přičemž až 200 tisíc korun může zákazník ušetřit, pakliže si v rámci programu Nová zelená úsporám zažádá o příslušnou státní dotaci. „Návratnost fotovoltaiky se s ohledem na velikost spotřeby, cenu elektřiny a další faktory nyní pohybuje mezi čtyřmi až osmi lety,“ odhaduje Šíma.
Dalších 100 tisíc pak může zájemce získat v rámci stejného dotačního programu na nákup tepelného čerpadla. V jeho případě u Čechů dle statistik pražské společnosti jednoznačně vévodí varianta vzduch–voda, která u instalací, za něž je Woltair zodpovědný, tvoří 95procentní podíl. Návratnost této investice, pohybující se cenově v řádu kolem 300 tisíc korun, je o něco variabilnější. Mohou to být tři roky, ale také deset let – v závislosti na dosud používané technologii vytápění.
Tři země za jediný rok a v hledáčku jsou další
Od samého začátku své existence razil Woltair filozofii toho, že sám žádný hardware vyvíjet nebude. Což platí i nadále, byť možná s jednou menší změnou. Nedávno totiž firma uvedla na trh své vlastní tepelné čerpadlo. Tedy teoreticky. Samotný design se od konkurence liší pouze černou barvou, ty hlavní rozdíly jsou ovšem uvnitř, kde je vše daleko sofistikovanější. A to především díky unikátní řídicí jednotce, kterou si startup sám vyvinul a zásluhou které toto tepelné čerpadlo dokáže reagovat na aktuální povětrnostní podmínky nebo na dálku hlásit servisní stavy. Co konkrétně to znamená?
„Díky našemu softwaru je toto čerpadlo mnohem chytřejší než jiná tepelná čerpadla. To proto, že umí například sledovat předpověď počasí, takže když třeba vidí, že se má v příštích hodinách v dané lokalitě oteplit, přestane topit, nebo zatopí méně, protože by jinak topilo de facto zbytečně. Tím tak zákazníkovi dokáže ušetřit velké množství energie a samozřejmě ušetří i samo sebe – ve smyslu toho, že sníží míru svého opotřebení,“ konstatuje Šíma s tím, že software neustále sbírá přes 300 parametrů, takže ve Woltairu celou dobu přesně vědí, co čerpadlo dělá a v jakém je stavu. „A stejně tak ho dokážeme případně na dálku upravit, respektive optimalizovat jeho nastavení, aniž by to zákazník sám pocítil jinak než nižší spotřebou energie,“ tvrdí.
Jak moc velkého prodejního úspěchu se Woltair se svým čerpadlem dočká, ukáže až čas. Dosud jich prodal již přes 100 kusů. A další zákazníky by mohl najít v zahraničí, kam se firma nedávno rozhodla expandovat.
„Za poslední rok jsme expandovali do Polska, Itálie a Německa. Německo je, co se digitalizace týče, o trochu pozadu, ale má obrovský potenciál. Takže očekáváme, že se v této zemi postupně etablujeme a stane se pro nás jednou z těch vůbec nejdůležitějších, kde operujeme. No a protože část našich významných investorů pochází z Kanady a USA, vidíme pochopitelně potenciál i tam. To je ale otázka třeba až příštích dvou let, nyní se soustředíme především na Německo,“ zopakoval na závěr Šíma s tím, že co se meziročního vývoje tržeb týče, ty se mezi lety 2021 a 2022 navýšily více než trojnásobně na necelých 400 milionů korun. Podobně navíc rostly i prodeje, které vloni dosáhly téměř miliardové hranice, přičemž na stejná čísla chce Woltair navzdory ochlazení celého trhu navázat i letos.
