Optimální množství tekutin, které bychom měli za den vypít, závisí na několika faktorech. Je to věk, hmotnost, výška, zdravotní stav, fyzická aktivita, složení jídelníčku… A samozřejmě počasí.
Foto: Profimedia.cz
Máte přehled o tom, kolik toho za den vypijete a kolik byste vlastně vypít měli? Obecné doporučení uvádí 2–2,5 litru tekutiny jako optimální množství pro dospělého člověka. Přibližně tolik vody totiž naše tělo spotřebuje na svůj běžný denní provoz – dýchání, pocení a vylučování. Pokud se vám ale doporučení na 2–2,5 litru tekutin zdá příliš vágní, můžete použít kalkulačku a obstarat si individuálnější výpočet. Stačí, když svou váhu vynásobíte koeficientem 0,035. Vyjde vám množství tekutin, které byste měli denně přijmout. Pokud máte vyšší nadváhu, vzorec se trochu komplikuje: počítejte s váhou ideální (tedy vaše výška mínus 100), tu vynásobte zmíněným koeficientem a za každých 11 kilogramů navíc připočtěte čtvrt litru tekutin.
Pijte tak, jak žijete
Množství tekutin, které naše tělo ke svému spokojenému fungování potřebuje, je kromě našich fyzických dispozic závislé také na vnějších faktorech. Skutečnost, že čím je větší horko a čím víc se hýbeme, tím více bychom měli pít, chápeme jako přirozenou. Méně už si ale uvědomujeme souvislost mezi jídelníčkem a pitným režimem. Tělo potřebuje podstatně méně tekutin, pokud jíte převážně zeleninu a ovoce, zatímco když je vaše strava výrazně slaná nebo sladká a hodně kalorická, spotřeba vody na její zpracování několikanásobně stoupá. To, zda pijete dostatečně, poznáte jednoduše podle barvy moči. Pokud je vaše moč tmavá, má vaše tělo tekutin málo.
Pro pitný režim je důležitý také rytmus. Tělo nedokáže vstřebat velké množství tekutiny najednou. Když si v poledne uvědomíte, že jste od rána vypili pouze jednu kávu, deficit nedoženete vypitím láhve balené vody na ex. Aby vámi tekutina jen neprotekla, musíte pravidelně popíjet v malých dávkách.
Vystřídejte je!
Víte už přibližně, kolik byste toho měli denně vypít. Zůstává otázka, co pít. Hlavním zdrojem tekutin by měla být nesycená voda, vaši denní spotřebu by měla pokrýt minimálně z poloviny. Další vhodnou tekutinou jsou neslazené ovocné čaje a čaj zelený, vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy a čaje bylinkové, které je však s ohledem na jejich možné zdravotní účinky střídat. Podobné jako s bylinkami je to s minerálkami. Opět platí pravidlo o častém střídání. Minerály totiž ovlivňují určité zdravotní problémy, a to jak pozitivně, tak negativně. Pokud určitými neduhy trpíte, poraďte se s lékařem, která minerální voda je pro vás vhodná a které byste se naopak měli vyhýbat.
Vysušující tekutiny
K nevhodným tekutinám pak patří ty, které tělo odvodňují. Laicky řečeno vyloučíte víc tekutin, než jste vypili. Do této kategorie patří káva a silný černý čaj, sycené nápoje s bublinkami, kola a alkohol. Oxid uhličitý ze sycených nápojů v kombinaci s cukrem a kyselinami naleptává zubní sklovinu, může způsobovat trávicí a žaludeční obtíže a překyselovat organismus. Kyselina fosforečná, kterou najdeme v kolových nápojích, zase zvyšuje riziko rozvoje osteoporózy. Slazené limonády a džusy obsahují prázdné kalorie a cukr dál zvyšuje pocit žízně.
Sladkou spásu však nepřináší ani propagovaná umělá sladidla. Reklama sice nelže v tom, že oproti cukru příliš kalorií neobsahují, vaše tělo se ale cítí sladkou chutí bez energie obalamuceno a z dalšího jídla si jí vezme o to víc, takže se hubnutí stejně nekoná. U konkrétních umělých sladidel se navíc objevily pochybnosti o jejich zdravotní nezávadnosti, podle některých studií mohou být ve vysokých dávkách rakovinotvorné a způsobovat nervové potíže.
(Ne)vhodné kombinace
Podobně jako potraviny můžeme i nápoje rozdělit na kyselé a zásadité. Pokud trpíte nedostatkem železa, měli byste vědět, že jeho vstřebávání může bránit nadměrná konzumace zásaditých tekutin, tedy mléka, kávy a černého čaje. Naopak kyselé nápoje obsahující vitamin C vstřebávání tohoto minerálu podpoří. Když tedy vaše chudokrevnost dosáhla takového stupně, že železo musíte brát v tabletkách, dejte si pozor, čím je zapíjíte.
Podobně byste neměli mlékem zapíjet také antibiotika, vápník totiž může blokovat jejich vstřebávání a omezovat účinnost. V případě některých antibiotik však není vhodné ani jejich zapíjení nápoji kyselými, může totiž vyvolávat alergickou reakci.
Vzpomínáte na prázdniny u babičky a období, ve kterém dozrávaly třešně? Pak si asi taky vybavíte varování, že pokud strom z poloviny otrháte a úrodu přemístíte do svého břicha, neměli byste následnou žízeň zahánět mlékem. Kombinace většího množství syrového ovoce a mléka je poněkud výbušná, i když některé silné žaludky ji prý snesou. Pokud nepatříte do odolné skupiny, raději se této kombinaci vyhněte. Bylo by přece škoda zkazit si hezký letní den.
