Českým kempům pokračují obrovské úbytky hostů, loni v nich přespalo nejméně lidí za posledních deset let. Zatímco cizinců je v nich stejně, Čechy kempování již zřejmě neláká. Informovala o tom Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Foto: Profimedia.cz
Celkem vloni v českých kempech přespalo 763 tisíc hostů, což představuje meziroční pokles o šest procent. Méně hostů tuzemské kempy zaznamenaly pouze v roce 2002, kdy však Českou republiku pustošily ničivé povodně. Z tohoto počtu bylo 651 tisíc českých turistů (- 7 %) a 112 tisíc zahraničních turistů (+/- 0 %).
Majitelé kempů si tak můžou nechat zdát o rekordním roce 2004, kdy v českých kempech přespalo dokonce 1,3 milionu turistů, z toho jeden milion Čechů. Během několika let tak poklesl počet turistů v tuzemských kempech o neuvěřitelných 40 procent.
“Pokles zájmu o české kempy jsme zaznamenali převážně u českých turistů, oblíbenost českých kempů u zahraničních návštěvníků je přibližně stejná jako v roce 2010,“ poznamenala tajemnice AČCKA Kateřina Petříčková.
Nejčastějšími zahraničními návštěvníky v českých kempech byli vloni tradičně Němci (35 tisíc osob), Nizozemci (23 tisíc), Poláci (devět tisíc) a Slováci (sedm tisíc), jejich počty v loňském roce nepatrně vzrostly, u pobytů Nizozemců v českých kempech však došlo k poklesu o 11 procent. Kvůli celkově nízkému zájmu klesá také počet našich kempů. Zatímco v roce 2007 bylo v ČR v provozu celkem 516 kempů, v současnosti je to podle posledních údajů už jen 480 kempů. Jejich počet se neustále snižuje již od roku 2007.
Z celkového počtu 480 kempů je jich nejvíce v Jihočeském kraji (včetně Šumavy), kde je celkem 142 kempů. Následuje okolí Prahy, kde se nachází 58 kempů a Jihomoravský kraj (44 kempů). V Praze je v současnosti 22 kempů.
“Češi jsou národ, který vždy rád jezdil do kempů. Z údajů za posledních deset let je však zcela zřejmé, že důvodem byla především naše nízká životní úroveň a tím cenová výhodnost kempů, nikoliv skutečný zájem o tento typ strávení dovolené. Spolu se zvyšující se životní úrovní našich občanů totiž Češi začínají žádat vyšší standart ubytování a klientů klasických kempů tak trvale ubývá,“ podotkla Petříčková. Podle ní je tedy zcela jasné, že je potřeba zásadně změnit současnou strategii stávajících kempů.
“Kempy dosud platily za nejlevnější typ ubytování, Češi však z důvodu stále stoupající životní úrovně a zvyšujících se průměrných příjmů už mají zájem o kvalitnější služby a kempy jim tak přestávají vyhovovat. Je tedy potřeba, aby majitelé investovali a změnili kempy na atraktivní alternativu ubytování 3* standartu. Kempy by měly především nabídnout zajímavé doprovodné služby, na které jsou Češi zvyklí v zahraničí u moře, např. dětské atrakce (dětský bazének, hřiště apod.), dětské kluby, kulturní program (pravidelné grilování, táborák, hudba atd.), restauraci, lepší sociální a hygienické zázemí apod. Jedině tak budou mít šanci obstát i ve stále bohatší a tím i náročnější české společnosti,“ radí provozovatelům kempů Petříčková.
Vloni se ve všech typech českých ubytovacích zařízeních celkem ubytovalo 6,08 milionu českých turistů, což znamená, že 11 procent ubytování v tuzemsku realizují stále Češi v kempech a kempy jsou tak přes výrazné poklesy zájmu stále relativně významnou součástí českých dovolených, i když jejich význam trvale klesá. “Je tedy nejvyšší čas, aby provozovatelé kempů zkusili co nejrychleji stávající klientelu zachytit kvalitnější nabídkou služeb,“ upozornila Petříčková.
