ukrajinská krize Na začátku minulého týdne ruský prezident Vladimir Putin a jeho blízcí prohlašovali, že sankce přijaté Evropskou unií a Spojenými státy jsou k smíchu. Na konci týdne je humor nejspíš přešel. Zejména Američanům se podařilo zasáhnout nejsilnějšího muže Ruska do achilovky, když na seznam nežádoucích osob zařadili spolumajitele ropné společnosti Gunvor Gennadije Timčenka a bratry Rotenbergovy, kteří dělají Putinovi sparingpartnery v judu.
Když americké ministerstvo financí sankce oznamovalo, podařilo se mu rovněž otevřít jedno z nejvíce kontroverzních témat, kterým ruský prezident posledních 13 let čelí. Dosud spíše drby jej spojovaly s podílnictvím v Gunvoru, který má zhruba tříprocentní účast na celosvětovém obchodu s ropou. „Timčenkovy aktivity v energetice jsou přímo spojeny s Putinem. Putin do Gunvoru investoval a může mít přístup k jeho fondům,“ uvedlo americké ministerstvo. Dá se předpokládat, že někdo, jehož tajná služba odposlouchávala prakticky celou planetu, dobře ví, o čem mluví.
Kreml i samotný Gunvor samozřejmě jakékoli napojení Putina na světový obchod s ropou popřeli, ale Timčenko svůj 45procentní podíl ve firmě hbitě prodal spoluvlastníkovi Torbjörnu Törnqvistovi. O Švédovi s mnoha desítkami let zkušeností v ropném byznysu, mimo jiné v BP, se toho kromě jeho záliby ve špičkovém jachtingu mnoho neví. Ale dá se čekat, že k Timčenkovi a spol. bude loajální a Rus u něj svůj podíl v podstatě jen „zaparkoval“. Putin se s Timčenkem zná už od začátku 90. let minulého století, kdy pracoval v kanceláři starosty Petrohradu. Ruský miliardář tam tehdy přišel žádat o povolení k rekonstrukci místního ropného terminálu, která nakonec skončila neúspěchem. Timčenko se s prvním mužem Ruska nadále potkával v jednom z judistických klubů, ale sám tvrdí, že žádné velké přátelství se z toho nerozvinulo. „Viděl jsem ho naposledy asi před dvěma lety. Bylo to na setkání šampionů v judu, o žádný zápas ale nešlo,“ řekl přednedávnem listu Wall Street Journal.
Úvahám o napojení Putina na ropný byznys nicméně nahrává i obrovský rozmach, kterým Gunvor v posledních letech prošel.
Společnost byla založena teprve v roce 2000, ale od té doby se stačila vypracovat k ročnímu obratu přesahujícímu 90 miliard dolarů. „Proč by to mělo být příliš rychlé? Z mého pohledu je to naprosto odůvodnitelné,“ podivil se Timčenko pochybnostem při jednom ze starších rozhovorů.
Sám Putin se ke známosti s Timčenkem poprvé vyjádřil v roce 2011 a nijak zvlášť vzájemné přátelství nepopíral. „Občana Timčenka znám už velmi dlouho, ještě z doby, kdy jsem byl v Petrohradu. Do jeho obchodních zájmů se ale nijak nemíchám a doufám, že on se nebude míchat ani do mých,“ uvedl a dodal, že zvěsti o jeho obrovském osobním bohatství jsou jen „plané řeči“.
Ať ruský prezident mluví, či nemluví pravdu, je zřejmé, že Obama jej zasáhl na slabém místě. Timčenko patří k okruhu jeho blízkých přátel, stejně jako další lidé z amerického seznamu. Prodej podílu v Gunvoru navíc jasně dokumentuje, že Američané nutí ruské oligarchy dělat věci, které by jinak nepochybně nedělali. Otázkou nyní je, jak dlouho to budou kvůli přátelství s Putinem snášet. Ti ukrajinští s Viktorem Janukovyčem moc trpělivosti neměli.
