Jak dolehla epidemie na německé hospodářství?
Pandemie koronaviru se samozřejmě nevyhnula ani Německu. Zvládlo ji velmi dobře, bez větší paniky i přesto, že to v českých médiích občas vypadalo, že se Češi do Německa několik let nepodívají. Ještě na začátku roku se odhadovalo, že by měla německá ekonomika letos růst rychlostí okolo jednoho procenta. Červencová prognóza spolkové vlády počítá v důsledku pandemie s poklesem okolo šesti až sedmi procent HDP.
To je méně než v Česku i řadě jiných zemích Evropské unie. Příští rok by německé hospodářství mohlo opět růst rychlostí okolo tří až pěti procent. Podle nejaktuálnějšího průzkumu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) očekává 57 procent firem návrat k normálu již příští rok.
Co bude teď, jakou pomoc vláda německým firmám dá?
Jsem střízlivý optimista, přestože nikdo neví, co Evropu může z epidemiologického hlediska čekat na podzim. Německo, jako nezpochybnitelný hospodářský motor starého kontinentu, mělo v posledních letech přebytkové státní rozpočty, velmi nízkou úroveň zadlužení a může si na finančních trzích peníze půjčovat za velmi nízké úroky.
Jen letos chce spolková vláda podpořit ekonomiku více než 130 miliardami eur. Snížila obě sazby DPH a podnikům nabídla záruky za více než 800 miliard eur. Důležité je, že pomoc podnikatelům v Německu přišla rychle a bez zbytečné byrokracie. I Němci jsou zvyklí nadávat na stát, ale na formu pomoci během pandemie velká kritika slyšet není.
Můžete uvést konkrétní příklad, jak pomoc vypadala?
Dobrou zkušenost udělal třeba můj britský kamarád Andrew, který zde v Düsseldorfu vlastní jazykovou školu a kvůli koronaviru ji byl nucen zavřít. Německy moc dobře neumí, přesto byl s pomocí Google překladače schopen rychle vyplnit online formulář se žádostí o finanční pomoc. Za hodinu mu přišel e-mail s potvrzením, že žádost byla akceptována. Druhý den měl na kontě devět tisíc eur státní podpory pro živnostníky a malé podniky.
Jak se situace u sousedů dotkne pozice českých dodavatelů?
To, co bude mít přímý dopad na české exportéry, je pokles německého exportu. Meziročně to bude kolem 20 procent. Čeští výrobci do Německa vyvážejí třetinu veškerého exportu a podle odhadů je téměř polovina tvořena nepřímým exportem a reexportem. Nutně tak situace v německém hospodářství postihne i české vývozce.
Německá ekonomika je založena na inovacích a moderních technologiích. U takového typu národního hospodářství se obecně očekává rychlejší zotavení. Z tohoto pohledu je exportní vazba České republiky výhodou. Co je neméně důležité, většina německých výrobních podniků, podobně jako v Česku, nezastavila průmyslovou výrobu ani přes řadu omezení.
Někteří administrativní pracovníci z kanceláří jsou pořád na home office, a proto může mít řada českých firem problém s dostupností některých partnerů. Velká část německých společností až na výjimky nedovoluje svým zaměstnancům jezdit na služební cesty, o to méně do zahraničí, nákupčí tak preferují spolupráci s dodavateli, které už nějakým způsobem znají.
Změnila koronakrize výběr dodavatelů, s nimiž německé podniky spolupracují?
Němci jsou zvyklí obchodovat se zahraničím a patří k nejlepším obchodníkům na světě. Ne nadarmo měli loni pozitivní obchodní bilanci přes 220 miliard eur. Jsou většinou pragmatičtí a neřeší tolik původ dodavatele, patří ale zároveň k těm nejnáročnějším. Více než Češi se Němci cítí být Evropané, v posledních týdnech se tak rozvíjí diskuze, že se budou dodavatelské řetězce posouvat z Asie zpět do Evropy. Rychlost a spolehlivost dodávek a efektivita celého logistického řetězce bude významnou konkurenční výhodou, a to může díky blízkosti k německým hranicím přinést nové příležitosti pro české výrobce.
Toto se ukázalo i během pandemie. Někteří čeští výrobci byli v době koronakrize zahlceni spoustou nových poptávek na nové projekty. Řadě německých firem vypadli výrobci z Asie právě kvůli problémům s logistikou, nebo dodavatelé z průmyslové části severní Itálie, která byla covidem-19 silně postižena. Poptávky chodily ale většinou od firem, kde už byla nějaká vazba – buď již německá firma s českým dodavatelem spolupracovala, nebo se znali alespoň z veletrhu. Naopak jedna česká nástrojárna ztratila velkou zakázku, protože Němci do Čech kvůli restrikcím nemohli přijet na audit. Zakázku pak získala německá firma.
Jaké nové obchodní příležitosti krize odhalila?
V době pandemie byla vysoká poptávka samozřejmě zejména po různých ochranných prostředcích nebo dezinfekci. Třeba český výrobce parfémů začal nabízet dezinfekční přípravky a my jsme mu pomohli dostat se do maloobchodního řetězce v severním Německu. Příležitosti do budoucna určitě zůstanou v oblasti automatizace a digitalizace procesů v průmyslu i ve službách. V rámci robustních státních investic chce Německo investovat hlavně do velkých infrastrukturních projektů. To se týká rozšíření a zefektivnění dopravy na železnici nebo výstavby přenosové soustavy v energetice.
Právě energetika má v Německu hodně „zelenat“. Platí to i po příchodu koronaviru?
Stát plánuje v rámci odchodu od jádra a uhlí zelenou energetiku masivně podporovat. Plánuje rozšířit výstavbu větrných parků v Severním moři s celkovým výkonem 40 gigawattů do roku 2040. Buduje se nová infrastruktura pro elektromobilitu. Nedaleko Berlína staví společnost Tesla obří továrnu na výrobu elektromobilů Gigafactory Europe, což může přinést příležitosti pro české dodavatele v automobilovém průmyslu.
Spotřebitelé v Německu jsou čím dál senzitivnější na kvalitu potravin a řada českých výrobců je zde úspěšná i s produkty s bio certifikací. Takže Německo i do budoucna nabízí nové příležitosti i pro české firmy. Je ale třeba uvést, že řada německých firem se aktuálně novými dodavateli nechce vůbec zabývat, protože bude minimálně do konce roku hasit následky požáru, který přinesla pandemie.
Změnila se nějak skladba služeb, které ve vaší kanceláři teď vývozci poptávají?
Zatím se nijak výrazně nezměnila. Hledají odbyt, to znamená kontakty na potenciální zákazníky, ať se jedná o koncové zákazníky v průmyslu, obchodní řetězce nebo distributory a německé obchodní zástupce. Více se také zajímají o zalistování v různých online databázích.
Mix firem, pro které kancelář v Düsseldorfu pracuje, je velmi barvitý. Od začátku roku to bylo více než 140 českých firem od dodavatelů v automobilovém průmyslu přes firmy v energetice, strojírenství, IT až po výrobce nábytku, hygienických prostředků, potravin nebo třeba i výrobce potřeb pro rybáře.
S velkým ohlasem se setkaly vaše online vzdělávací semináře. Jak probíhají?
V době vrcholící krize CzechTrade spustil online vzdělávání pro exportéry se zájmem nejen o německý trh. V případě Německa se tří akcí postupně zúčastnili zástupci 250 českých firem. Na 27. srpna plánujeme první „živý“ seminář v Brně na téma e-commerce & online marketing v německy mluvících zemích.
Ještě před pandemií rostly online prodeje v Německu každoročně dvojciferným tempem. V dubnu byl kvůli pandemii v Německu meziroční nárůst obratu online prodeje u potravin o 100 procent a u drogistického zboží o 55 procent. České firmy jsou v online prostředí velmi šikovné a expanze do Německa je láká čím dál více.
Populární bývaly dříve také Sourcing Days, tedy setkání nákupčích německých firem a českých dodavatelů. Pokračují i teď?
Ta největší akce, kterou každoročně CzechTrade pořádá v Plzni, musela být kvůli pandemii bohužel odložena. Nahrazujeme ji ale online formou konferenčních hovorů českých dodavatelů s německými nákupčími. Nejpozději v září by do Prahy měli přiletět nákupčí německého výrobce obrněných transportérů Rheinmetall Defence a potkat se s padesátkou českých výrobců.
Na konci června byl spuštěn dodavatelský projekt pro obchodní firmu z Hamburku K.D. Feddersen Holding GmbH, která v Česku poptává široké portfolio výrobků od chemie přes krmiva po zvířata až po nábytek, svítidla nebo lůžkoviny.
PDF verze letního dvojčísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
