Nilští rodáci na Znojemsku po dvou letech
Tak Adélka už měří 140 centimetrů a váží jedenáct kilo. Je největším a personálem nejoblíbenějším krokodýlem na farmě Agrodružstva Jevišovice ve Velkém Karlově. Při první návštěvě týdeníku EURO v září 2004 vypadala se svými čtyřiceti centimetry jako ještěrka. „Adélka je jediná, které jsme dali jméno,“ říká její pečovatel Lubomír Roškot. „Je největší, a přesto velmi tolerantní k ostatním. Pak tu máme ještě Banána. Dostal jméno po své výrazně světlé barvě, která dává naději, že některý z jeho potomků by mohl být albín. Bílý krokodýl je na celém světě mimořádně ceněná rarita.“
Ostatní sice jména nemají, ale pohled na hejno 47 krokodýlů nilských, v průměru metr dvacet dlouhých (cena jedné kůže deset tisíc korun), naznačuje, že projekt předsedy družstva Bohumíra Rady nabývá na síle.
Předkrm: Vajíčka za sklem
Po kolaudaci je bioplynová stanice, která bude areál predátorů, blízké provozy zemědělské výroby a zřejmě i část sousední obce vytápět odpadním teplem; a k tomu vyrobí 1,4 MWh elektřiny. Do začátku prázdnin se ze staré maštale stane provizorní terárium o rozměrech dvě stě metrů čtverečních s vyhřívaným bazénem a dvěma na něj navazujícími písečnými soušemi, kde se musí udržovat teplota mezi 25 a 30 stupni Celsia. Hlavní areál na ploše patnácti hektarů stejně jako komplexní agroturistický záměr zatím čekají na příslušná razítka pod posudek o vlivu na životní prostředí. Až je dostanou a vyřeší se vlastnické vztahy k pozemkům, bude z maštale jen chovná stanice, karanténa, oddělení pro speciální péči a termoboxy. Krokodýli dostanou zcela novou halu o rozměrech fotbalového hřiště s restaurací pro jejich návštěvníky. Součástí strašidelného divadla bude krmení dravé zvěře a prosklená stěna, za níž se budou z vajec líhnout mláďata. Budou-li razítka, už napřesrok.
Polévka: Děti a nezaměstnaní
Odpor většiny obyvatel Velkého Karlova byl zlomen. Zatímco před lety posílali do farmy policejní hlídky a šířili poplašné zprávy o útěku krokodýlů do vesnice, nyní pravidelně navštěvují krokodýly i s dětmi. „Záměr vytvořit tady turistické centrum dnes podporuje drtivá většina místních lidí,“ přitakává manažer projektu, vysokoškolsky erudovaný rybář, Josef Čep. Pro místní obyvatele postižené dvacetiprocentní nezaměstnaností tu vzniknou pracovní příležitosti. „Stálou a velmi atraktivní práci tu najde okolo dvaceti lidí, v době hlavní turistické sezony bude toto číslo výrazně vyšší o brigádníky, především studenty a mládež,“ dodává Josef Čep.
Do tří až čtyř let by v areálu mělo vegetovat osm set krokodýlů. „Mláďata krokodýlů budeme dále dovážet. Na podzim to bude 250 kusů,“ popisuje nejbližší záměry Josef Čep. Není ovšem jasné, zda mláďata nakoupí v jižní Francii jako prvních padesát krokodýlů, kteří stáli 250 tisíc korun, nebo v Jižní Africe. „Cenové požadavky evropských chovatelů neúměrně vzrostly až k několikanásobkům původní ceny,“ vysvětluje Josef Čep.
Hlavní chod: Kilo za tisíc
Jedním ze záměrů Agrodružstva Jevišovice je i porážka a prodej krokodýlího masa. Na jídelním lístku stylové restaurace s vyhlídkovou věží v turistickém areálu by se měl objevit krokodýlí steak, špíz, řízek nebo guláš. Čerstvé maso by mělo rovněž směřovat do luxusních restaurací v Berlíně, Vídni a Budapešti. Má to ovšem háček. Podle veterinárního zákona není krokodýl jateční tvor. „Pokud není výslovně na seznamu, není určen k výživě lidí. Změnit to může jen novela zákona na návrh ministerstva zemědělství nebo poslanců,“ potvrzuje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Evropský úřad pro potraviny se zabývá přípravou stanoviska, a pokud krokodýlí maso schválí, budeme to muset respektovat i v České republice.“ Směrnice by snad měla být hotova už letos.
Obavy z toho, že lidé konzumací krokodýlího masa způsobí vyhynutí tohoto druhu, jsou podle odborníků zbytečné. Farmové chovy krokodýlů ve světě jsou na vzestupu, reprodukční proces je chovatelsky bezproblémový a zvířata narozená a chovaná na farmách nepodléhají ochraně jako krokodýli ve volné přírodě. Navíc i tam se stavy tohoto druhu v posledních letech výrazně zvyšují.
Kilogram krokodýlího masa, dovezeného do Evropské unie z jižní polokoule, stojí v obchodní síti zhruba tisíc korun. Ze zvířete o váze 25 až 30 kilogramů je možné získat odhadem šest až osm kilogramů kvalitního masa k prodeji. Know-how potřebné pro úspěšný chov i využití produktů z krokodýla má dodat jihoafrický specialista a majitel jedné z největších krokodýlích farem na světě, pan Howard Kelly z Durbanu. Ve Velkém Karlově se jako fanda tohoto chovu objevil loni na podzim a pozastavil se zejména nad vzrůstem tamních ještěrů. „Vypadají o rok starší. Čím je tu krmíte?“ zeptal se. Bylo mu na první pohled jasné, že příští rok budou měřit dva metry čtyřicet, protože krokodýl ročně narůstá na dvojnásobek svojí délky.
Zákusek: Kuřata a ryby na stropě
Krmení krokodýlů je výbornou atrakcí pro diváky. Velký Karlov nebude výjimkou. Potíž je pouze v tom, že krokodýli nejsou tak žraví, jak se obecně soudí, nekrmí se každý den, a tak není jisté, zda si cestovní kanceláře nebudou sestavovat pořadník. Krmení za zavřenými dveřmi se nyní odehrává jen dvakrát týdně. Zřejmě je na co koukat, protože zbytky masa jsou přilepeny až na stropě. Scvaknutí čelistí totiž předchází prudké škubání hlavou… Padesátičlenná rota krokodýlů spotřebuje v současnosti pouze čtyřicet kilo kuřecího nebo rybího masa za týden. Po schválení veterinární správou by se ke krmení měla využívat i nestandardní drůbež vyřazená z vlastních chovů, což sníží náklady na kafilerii, které nyní činí asi sedm set tisíc korun měsíčně.
I když krokodýli téměř netrpí žádnými nemocemi, odborné zákroky si vzal na starost profesor Zdeněk Knotek z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jeden z mála odborníků, který má s těmito tvory vlastní zkušenosti. (Nedávné testování přineslo potěšitelnou zprávu, že převážná většina chovaných zvířat jsou samičky. Pohlaví krokodýlů je možné ovlivnit teplotou během začátku inkubace vajec. Za teplot přesahujících 34 stupňů Celsia se rodí kluci, pod touto hranicí děvčata.) Profesor Knotek se podílí i na přípravě řádu ochrany predátorů, který veterináři ve svých knihách marně hledali. Poslední slovo bude mít pražská Ústřední komise pro ochranu zvířat. Podaří-li se všechna nutná povolení získat, může se projekt za čtvrt miliardy rozjet naplno.
A kdyby vás zajímalo, jak se krokodýli chytají, máme pro vás radu: za hlavu mu nasaďte obojek z dřevěné desky, aby neviděl pohyb ruky, která ho uchopí za krk. Je to jednodušší než získat jakékoliv povolení. Platí však jedna zásada: krokodýla nelze ochočit.
