Jít si zahrát fotbálek nebo tenis, případně se projet na kole v lese… Ano, příjemná kratochvíle, ale rozhodně ne motivující výzva. Svět sportu totiž hledá extrémní zážitky, posouvající individuální hranice limitů. Profesionálních gladiátorů i obyčejných lidí.
Foto: Profimedia.cz
Poslední červnovou sobotu oslaví Adrenalin cup v Beskydech 15. narozeniny. štafetový závod, nabízející unikátní mix mimořádných výkonů i zábavy, známých tváří i nadupaných bezejmenných hobíků v napínavém zápolení. „Ale pozor, všechno na pohodu, na nic si nehrajeme,“ říká šéf Martin Kráčalík. Běží se 16 kilometrů vzhůru přes 1 145metrové převýšení na Lysou horu, těžší běh v zemi nenajdete. Následuje 30kilometrový slet na paraglidu do údolí. Pak 40 kilometrů nahoru a zpátky na horském kole. Nakonec divoká 5kilometrová jízda v peřejích Ostravice na kajaku. K tomu se chystají doprovodné závody jako například souboj šerpů – výstup na Lysou horu se sudem piva… A pak zajisté stejně rozjetá párty s koncertními kapelami.
Možná přijde i Sáblíková
Pravidelně se účastní až 60 týmů, tedy přes 200 lidí. Letos přijedou lyžaři Lukáš Bauer, Martin Koukal nebo Tomáš Kraus, skokan Roman Koudelka (ten si házel korunou, zda poběží, nebo pojede na kole a pak to ještě změnil…). Dál bývalý Armstrongův parťák, cyklista Pavel Padrnos, do deblkajaku usedne dvojka Lukáš Pollert – Petr Urban, zájem má i Martina Sáblíková. Takže do Top team sestavy českého sportovního nebe chybějí už jen Jaromír Jágr a Petr Čech… „Všichni to berou vážně. Když už přijdou, chtějí se předvést. Rozřazujeme do co nejvyrovnanějších štafet, abychom zachovali i závodní napětí,“ vysvětluje Kráčalík. Na rozdíl od světového Dolomitenmana v Alpách, kde se v touze po vysokých prémiích stavějí až do 120týmového pole co nejsilnější formace.
Ale i tady rozpočet stoupá už ke třem milionům korun. I tady se závodí pod hlavičkou spřízněných firem, podobně jako v profesionální cyklistice. To také posouvá sport do jiné moderní ekonomické dimenze bez státních dotací a sportovních klubů. I v době tzv. krize, kdy se všude šetří. Přesto firmy, které uznají tento tip výzvy za odpovídající své filozofii, přispějí. A Zdeněk Vilímek, jeden z šéfů Coca-Coly pro střední Evropu, tvrdí: „Jaká krize? To se jen věci dostávají do normálních proporcí.“
Však také Adrenalin cup začal na hlučínském jezeře jako teambuildingová akce pro firmy. Až časem přijal sportovnější pravidla a přitáhl esa. Ale zmáčknout sebe, a tím makat za druhého, to platí dosud. Tratě jsou tvrdé, ale dosažitelné. „Hlásí se nám už sami, mají zájem. Samozřejmě se musíme domluvit na podmínkách,“ vypráví Kráčalík, jak získává známé tváře. „Už nikdy víc,“ hekal skikrosař Tomáš Kraus, který okusil rozbouřenou řeku. Ale za rok přijel zase.
Kdo jim dává křídla?
Kráčalík je milovníkem extrémních akcí, poznal podobné podniky po celém světě, produkčně se podílel na startu českých účastníků na běhu Saharou nebo X-Alpsu, přeletu evropských velehor s padákem. Sám teď v zimě v Herlíkovicích připravil další turbojízdu v ledovém korytě na snowkajacích. Podobně jako Adrenalin cup funguje podzimní Bobr cup v Litovli. Původem vodácká a ještě více kamarádská akce. štafetu tvoří běžec, biker a kajakář. Všichni se ponoří do už ledové řeky při brodech. Triatlonisté si vymysleli Xterru, při níž se jezdí na horských kolech v drsném terénu. Běžci nyní mají nový fenomén trailových (horských) běhů. A můžeme jít ještě dál. Koneckonců i z pohledu (pouhého) diváka. Chce větší výkony, víc nebezpečí, i za cenu krve. Konkurence televizních kanálů a webové vesnice drtí obyčejná pohodová zápolení.
Světový prapor drží Red Bull vlastními seriály Air Race v letadlech, X-Fighters na motorkách, Cliff Diving šílených skokanů do vody, Crashed Ice ve speciálním ledovém korytě na bruslích. Nebo i Nordixem, skikrosem na běžkách. Do kategorie výzev a tužeb po unikátním (nejen sportovním) zážitku patří i stále vzrůstající počty zájemců o starty v masových závodech na horských kolech, dálkových lyžařských bězích, maratonech a triatlonových ironmanech (správně, psáno v pořadí namáhavosti…).
Kupříkladu za obvykle aspoň desetihodinovou torturu při ironmanovi platíte startovné v přepočtu přes 10 tisíc korun. A už téměř 30 kvalifikačních závodů po světě mívá rok dopředu vyprodáno tisíce míst. Ke všem vrcholům musíte dojít po náročné cestě. Každý v rámci možností, ale spravedlivě. Tady není zákulisí, fauly. Mají ji všichni stejnou, hvězdy i ti z konce závodního pole. A to je přece obrovská motivace, ne?
Touha něco (si) dokázat sám za sebe, to je leitmotiv moderní éry. Zapomeňte na spartakiádní stádnost doby minulé. Stačí si jen vybrat a jít za svým cílem.
