Český Telecom je připraven v zahraničí investovat až 45 miliard korun
Největší telekomunikační firma domácího trhu, Český Telecom, stojí na rozcestí. Během několika následujících měsíců vláda rozhodne, komu stát prodá svůj majoritní podíl 51 procent v Telecomu, a tím do velké míry určí další osud nejen Českého Telecomu (ČTc), ale i jeho mobilní dcery, tedy Eurotelu.
Z nejhoršího venku.
V jaké provozní formě a ekonomické kondici se vlastně žlutomodrý telekomunikační gigant na prahu privatizace nachází? Není to tak zlé, jak leckdo předpokládá. Z nejhoršího je, alespoň z hlediska základních finančních a provozních parametrů, venku. Pravdou je, že zisk a výnosy samotného Českého Telecomu klesají, do hospodaření skupiny se však pozitivně projevila solidní výkonnost mobilního operátora, jehož výsledky si mohl Telecom vloni poprvé plně promítnout do svého účetnictví. Právě Eurotel se velmi výrazným způsobem podílel na loňském čistém zisku skupiny, který činil více než 5,5 miliardy korun, a do kolonky tržeb přispěla necelou polovinou. V segmentu pevných linek se Telecom potýká s odlivem hlasového provozu, který zavinili zejména mobilní operátoři - naštěstí pro Telecom - vedení Eurotelem. Jen za poslední rok provolali zákazníci ČTc o 18 procent času méně než rok předtím. Tradiční zdroj příjmů logicky ovlivnil celkové hospodaření, výnosy z provozování fixních linek meziročně klesly o šest procent na 34,4 miliardy korun. Firmě se však podařilo tento trend alespoň částečně zmírnit změnou struktury příjmů, která se postupně mění ve prospěch nehlasových plateb a nových služeb. Zatímco v roce 2001 se hovorné podílelo na výnosech Telecomu 56 procenty, vloni tento ukazatel nedosahoval ani 30 procent. Rostl naopak význam stálých poplatků a pravidelných plateb, tedy především měsíčních paušálů za provozování telefonních stanic. Pravidelné poplatky se na výnosech firmy podílejí více než třetinou, to je téměř dvakrát více než před třemi lety. Lineární nárůst také vykazují příjmy z internetových a datových služeb a pronájmů datových okruhů, jejich podíl na tržbách dosahuje téměř 19 procent.
Data, data, data.
Právě internetové a datové služby by se do budoucna měly stát základním pilířem příjmů Telecomu z byznysu pevných linek. stejně jak je tomu u západoevropských telekomů. Aby vysokorychlostní internet vyrovnal propad příjmů z hlasového provozu, je potřeba, aby výnosy z internetových služeb vzrostly oproti stavu na konci loňského roku asi 3,5 krát. Vzhledem k faktu, že rychlý internet používá z 3,3 milionu zákazníků Telecomu jen něco málo přes sto tisíc, není dosažení této hranice nereálné. Samotný management ČTc předpokládá, že by se tak mělo stát v průběhu dvou let. Svatoslav Novák, který šéfoval Českému Telecomu, respektive ještě SPT Telecomu, v druhé polovině 90. let, však připomíná pozdní rozjezd ADSL služeb a varuje před rychlým nástupem konkurenčních technologií. „Vysokorychlostní internet je zásadním produktem, který bude po několik let určovat výnosovou základnu Telecomu. Čím více se bude zpožďovat jeho masivní nástup, tím více prostoru budou mít nové bezdrátové technologie a kabelové televize,“ řekl týdeníku EURO Novák. Tvrdí, že základem zákaznického zájmu je cenové nastavení služby, aby mohla být poskytována mnohem rychleji a co největšímu okruhu zákazníků. „Věřím, že existuje mnoho různých argumentů, proč se postupuje současným způsobem – není dostatečná penetrace počítačů, neexistuje potřebný obsah na internetu. Ale čekat na jedno či druhé může být pro Telecom smrtící,“ varuje Novák.
Adrenalinová injekce.
Novákův nástupce Přemysl Klíma, který byl z ředitelské pozice v Telecomu odvolán na konci roku 2002, vcelku pozitivně hodnotí restrukturalizační kroky současného managementu v čele s Gabrielem Berdárem. „Ve firmě se toho za poslední dva roky hodně změnilo, zejména situace v rovině osobních vztahů je dost napjatá, také koncepčnost některých kroků nebyla zcela promyšlená. Nicméně transformace a výrazné ořezání nákladů včetně razantní redukce zaměstnanců Telecomu prospěla. Operátor adrenalinovou injekci v podobě nového managementu potřeboval,“ řekl Klíma týdeníku EURO.
Pravdou je, že proces transformace ČTc, nastartovaný na podzim roku 2003, začíná přinášet první viditelné výsledky. Jen v loňském roce klesly provozní náklady v segmentu pevných linek o deset procent na hranici 19 miliard. Snížení počtu zaměstnanců o 2100, meziročně o 19 procent, znamená pro firmu úsporu patnáct procent mzdových nákladů, které nyní dosahují hodnoty 5,9 miliardy korun. Konkrétní obrysy začínají dostávat i synergické efekty spolupráce s Eurotelem: vzájemný prodej služeb ve značkových prodejnách obou firem, integrovaná Wi-Fi síť nebo nové „křížové“ produkty, které kombinují mobilní služby s poskytováním pevného připojení k internetu.
Postarají se o síť.
Zřejmě nejviditelnějším výstupem transformačního plánu ČTc je vyvedení aktivit, které přímo nesouvisejí s podnikáním v telekomunikacích, mimo firmu. Formou outsourcingu má již Telecom zajištěno provozování téměř celého vozového parku. Ten v současnosti čítá přes 3700 aut (jejich počet za poslední rok klesl o třetinu), z nichž jsou více než dva tisíce spravovány formou operativního leasingu. Dalšími oblastmi, které má management Telecomu v plánu outsourcovat, je údržba vnější sítě, tedy oprav a modernizace kabelového vedení a ústředen, a oblast nemovitostí. Tendr na outsourcing údržby vnější sítě Telecomu vyhrála na přelomu roku česká pobočka společnosti Siemens, na začátku dubna by se měl v západních a severních Čechách rozběhnout pilotní projekt. Pokud spolupráce přejde do ostrého provozu údržby celé sítě, půjde o zakázku v řádech miliard korun. Telecomu by měl tento krok ušetřit až několik desítek procent nákladů na údržbu sítě oproti současnému stavu. Zřejmě už na novém majoritním vlastníkovi Telecomu zůstane rozhodnutí jak přistoupit k outsourcingu nemovitostí operátora. Po celé zemi má ČTc téměř tisícovku kancelářských a technologických budov, jejichž účetní hodnota v současnosti přesahuje jedenáct miliard korun. V ideálním případě by je Telecom prodal jednomu zájemci a zpět pronajímal, čímž by dále zvýšil efektivnost.
Regionální lídr.
Šéf Telecomu Gabriel Berdár si totiž pochvaluje, že se firmě podařilo naplnit ambiciózní cíl stát se nejlepším operátorem z hlediska finančních a provozních indikátorů, ze středoevropských zemí, které v roce 2004 vstupovaly do Evropské unie. Český Telecom je totiž – měřeno provozní efektivitou – úspěšnější než polský dominantní operátor Telekomunikacje Polska a maďarský Matáv, se kterými se Berdár rád poměřuje. Tuzemský operátor je sice v celkových výnosech menší než zmiňované firmy, nicméně dosahuje lepší výkonnost v provozních parametrech, jako je výnos na zaměstnance či ukazatel EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a amortizací) na jednoho zaměstnance.
Poměrně úspěšný je Telecom také ve splácení syndikovaného úvěru za nákup podílu 49 procent Eurotelu. Během roku a čtvrt od otevření úvěru splatil Telecom z půjčky více než 26 miliard valnou část, k uhrazení v současnosti zbývá zhruba jen šest miliard korun. Umožnilo mu to především generování volných hotovostních prostředků. Telecom v současnosti totiž odepisuje ročně kolem jedenácti miliard korun za historickou investici do sítí, což firmě sice snižuje zisk, nicméně na druhé straně významně posiluje peněžní situaci.
Za hranice.
Právě kvůli blížícímu se splacení úvěru za Eurotel a s přebytkem volných hotovostních prostředků zvažuje management ČTc expanzi za hranice České republiky. Firma může peníze použít na předplácení jiných dluhů, eventuelně k vyplacení masivní dividendy, vedení Telecomu se však přiklání k zahraniční investici. V úvahu připadá nákup již zavedeného operátora, nebo vybudování nové firmy „na zelené louce“. V tomto případě by mohl ČTc využít některou ze svých zahraničních poboček ve Frankfurtu, Vídni či Bratislavě, prostřednictvím kterých v cizině prodává zejména datovou kapacitu a služby pro mezinárodní tranzitní přenos. Telecom společně s analytickou firmou Patria Finance nyní zpracovává monitoring zahraničních trhů a analýzu možné expanze, kterou by měl mít do dvou měsíců k dispozici jak management, tak hlavní akcionáři firmy. „Pokud bychom měli expandovat, je to spíše otázka konce letošního roku. V případě, že se privatizace uskuteční v čase, ve kterém ji v plánuje Fond národního majetku, bude samotné rozhodování úkolem nového majoritního vlastníka a jeho spoluakcionářů,“ připomíná finanční ředitel Telecomu Juraj Šedivý.
Miliardové ambice.
Kdyby se firma k zahraniční expanzi rozhodla, Šedivý ujišťuje, že je schopna financovat investici až do hodnoty 1,5 miliardy eur, tedy více než 45 miliard korun. „Co by Českému Telecomu skutečně pomohlo, je expanze, která by navýšila výnosy skupiny alespoň o deset procent, bavíme se tedy o šesti a více miliardách korun. Z toho také zhruba vyplývá hodnota, kterou by daná firma mohla mít,“ vysvětluje Šedivý. Management operátora prozatím nekonkretizuje ve svých expanzivních plánech jakým teritoriálním či technologickým směrem by se měl Telecom do ciziny vydat. Rozhodující prý bude pouze konečný finanční výsledek transakce. „Nejsme závislí na směru východním, či západním. Pokud bude dávat smysl Maďarsko, rádi investujeme tam, pokud bude lepší příležitost v Německu, půjdeme do Německa. Stejné je to v otázce technologií, zda fixní, nebo mobilní. Jediným skutečným hlediskem budou finanční parametry a návratnost investice,“ uzavírá Šedivý.
SWOT analýza Českého Telecomu
Silné stránky
• Vedoucí pozice na českém telekomunikačním trhu – jak samotný Český Telecom, tak mobilní dcera Eurotel jsou největšími firmami ve svých segmentech.
• Nejlépe vybavená infrastruktura pro fixní linky i mobilní telefony – ČTc disponuje zdaleka nejširší infrastrukturní sítí v České republice, která během posledních deseti let prošla plnou digitalizací; technologický náskok Eurotelu jako držitele první mobilní licence v České republice sice v poslední době částečně otupuje konkurenční T-Mobile, přesto je jednička českého mobilního trhu jedním z největších inovátorů..
• Silné portfolio služeb v byznysu pevných linek i mobilních telekomunikací - ucelená nabídka hlasových i datových služeb pokrývajících takřka kompletní potřeby uživatelů.
• Dostatečná finanční vybavenost pro případné technologické inovace – solidní ekonomické zázemí firmy umožňuje v případě potřeby investovat do nových technologií.
• Zavedené značky obou firem – brandy ČTc i Eurotel jsou dlouhodobě zařazovány mezi jedny z nejlépe vnímaných z české ekonomiky.
Slabé stránky
• Image polostátní firmy – především Český Telecom je ze strany veřejnosti i zákazníků stále vnímán jako nepružný moloch hájící především zájmy vlastníka, státu.
• Eroze příjmů v sektoru pevných linek – tlak regulátora a zesilující konkurence ze strany alternativních operátorů ovlivňují zejména tradiční příjmy z hlasových služeb.
• Nasycenost mobilního trhu – penetrace mobilních telefonů přesahující na českém trhu 100 procent nedává Eurotelu příliš prostoru pro další organický růst.
• Cenová konkurence mezi mobilními operátory – vysoce penetrovaný trh vede k tlaku, především ze strany konkurenčních operátorů, na snižování cen.
• Osamocenost v evropském kontextu – přes své dominantní postavení v České republice nemůže žádná z firem skupiny těžit ze členství v nadnárodní telekomunikační skupině a využívat tak výhod v oblasti úspor při nákupu, nebo vývoji nových produktů.
Příležitosti
• Nízká nasycenost českého trhu vysokorychlostním internetem – minimální penetrace širokopásmového internetu v Česku ponechává největší telekomunikační firmě v zemi dostatečný prostor pro růst v tomto segmentu.
• Kombinovaná produktová nabídka fixních a mobilních služeb – silné produktové portfolio v obou firmách s možností vzájemné křížové marketingové podpory služeb nabízí obrovský prostor pro kreativitu.
• Transformační plán Českého Telecomu – tranformace v segmentu pevných linek může ještě zlepšit provozní efektivitu.
• Nové technologie – v průběhu pěti let by mohl veškerý hlasový provoz přejít na bázi VoIP, tedy telefonování přes datové sítě, což může pro ČTc znamenat další náskok před lokálními konkurenty.
• Zahraniční expanze – vhodně vybraná investice může ČTc pomoci etablovat se na zahraničních trzích a zajistit si tak do budoucna stabilní zdroj příjmů; jak však upozorňuje bývalý šéf Telecomu Svatoslav Novák – kupovat fixního operátora ze zemí střední a východní Evropy může být z hlediska budoucí liberalizace, která ještě neproběhla, vysoce riskantní. „Pokud kupovat zahraniční operátory, tak jedině mobilní, které lze došlechtit a poté zase prodat,“ říká Novák
Hrozby
• Regulace prostředí pevných linek – již nyní značně přeregulovaná oblast fixních telekomunikací může vyvíjet další cenový tlak na dominantního hráče trhu.
• Možný prodej Eurotelu – brzké vyčlenění mobilního operátora může způsobit ztrátu dosavadních synergických efektů a především ohrozit transformaci Českého Telecomu na poskytovatele „totálních datových služeb“.
• Konkurence v oblasti pevných i mobilních linek – rostoucí vliv alternativních operátorů nabízejících služby na bázi pronajatých linek LLU, či služeb Volba operátora; silnější konkurence v podobě sfúzovaných největších alternativních operátorů GTS a Aliatel; cenově agresivní politika v byznysu mobilních telefonů vedená operátory s menším podílem na trhu.
• Přenositelnost mobilních čísel – Eurotel jako operátor s cenově nejnákladnějšími tarify bude muset odolávat odlivu zákazníků k „levnějším“ operátorům.
Majitelů pevných linek ubývá… (počet telefonních stanic v provozu, v tisících)
- 2000 - 3 854
- 2001 - 3 842
- 2002 - 3 661
- 2003 - 3 586
- 2004 - 3 36
…zaměstnanců však také… (počet zaměstnanců ČTc)
- 2000 - 17 322
- 2001 - 15 194
- 2002 - 13 717
- 2003 - 10 901
- 2004 - 8 794
…roste tak provozní efektivita (počet telefonních stanic na jednoho zaměstnance)
- 2000 - 222
- 2001 - 253
- 2002 - 267
- 2003 - 329
- 2004 - 383
Pramen: ČTc
