Hodně se v Praze mluví o tom, že ztrácí atraktivitu pro ty, kteří mají peníze. Debata nabrala na síle poté, co se politikům pod taktovkou Zelených podařilo rozvrátit Institut plánování a rozvoje, který připravoval metropolitní plán – zjednodušeně řečeno mapu pro ty, kteří tu chtějí něco postavit. Primátorka Adriana Krnáčová pořádá ve středu investiční fórum, kde se chce s těmi, kteří mohou být nositeli rozvoje, potkat.
„Já s investory nikdy problém neměla. Přehlížet je a ignorovat je podle mě hloupost. Investiční fórum je iniciativa ANO. Bude tam sto lidí, chystáme mapu investičních příležitostí a myslím, že to může hodně pomoci,“ říká mimo jiné v rozhovoru Adriana Krnáčová.
Říkáte, že Praha skvěle funguje. Jak se to pozná?
To musíte poznat vy.
Co v Praze funguje lépe než jinde?
Obecně Praha funguje dobře. Skvělá doprava, bezpečnost… jsme třetí nejbezpečnější město v Evropě.
Tak bychom toho mohli využít. Jenomže v Praze se nestaví, neinvestuje…
Jak chcete stavět, když nám tu naši předchůdci nic nenechali… Dělala jsem si analýzu své agendy. Všechno, co jsme slíbila voličům, jsem za dva roky splnila, a to navzdory pražské vládní krizi, která trvala šest měsíců. Otevřeli jsme Blanku, vyřešili Opencard, Škodův palác, Václavské náměstí žádá o územní rozhodnutí, protikorupční strategie je k připomínkování. Dělá se spousta věcí, ale příprava velkých infrastrukturních staveb trvá minimálně pět let… Ale do těch malých projektů investujeme. Staví se školy, školky, veřejná prostranství se kultivují…A když už máme tolik peněz, uvažujeme, že snížíme dluh a splatíme předčasně úvěr u Evropské investiční banky.
Opravdu není v Praze do čeho investovat?
My vysoutěžíme Radlickou radiálu, ale nejdůležitější projekt je Pražský okruh a tam je investorem stát. Nemalé peníze se ale budou investovat třeba do Výstaviště. Každopádně je to z částí prázdná fráze opozice. Velké infrastrukturní projekty se připravují 4 až 5 let. A nám tu nezbyl ani jeden. Jestli tady tedy někdo zaspal, tak celá slavná Humplíkova ODS, která nás pokrytecky kritizuje. Přitom z její vlády nezbyl žádný použitelný projekt.
Praha má z velkých staveb rozpracovanou jen výstavbu metra D a ta také vázne…
To není snadný projekt. My máme nakreslené hnusné metro z doby, kdy nebyly nároky na estetično, a navíc jsme zjistili, že nikdo nevykupoval pozemky. Jestli to mysleli naši předchůdci se stavbou metra vážně, nechápu, proč je nezačali vykupovat. S rodinami, které drží rozsáhlé latifundie, ovšem nikdo nejednal, takže my teď máme před sebou velmi intenzivní práci. Měla by se přehodnotit i ta estetická podoba stanic.
Takže nakonec budou architektonické soutěže na podobu jednotlivých stanic, za které se podepisují petice?
Spíše výtvarné soutěže… Už se tam investovaly nějaké peníze, které nemůžeme vyhodit, ale když už se neudělaly architektonické soutěže, budeme chtít výtvarné.
Takže budou výtvarné soutěže na všechny stanice?
Proč ne? Lidi si zaslouží, aby z metra měli i jiný zážitek než jen přepravní. V jiných městech se podobě stanic věnují dost intenzivně. Metro v Budapešti, Londýně nebo ve Skandinávii je opravdu nádherné tak nechápu, proč mi máme stavět nevzhledné metro bez architektonické soutěže.
Čtěte více o metru D:
Nový vzhled stanic metra D bude stát desítky milionů
Hlavní město bude ladit podobu stanic metra D
Stejně mi vrtá hlavou, že pro to metro nejsou vykoupené pozemky. Vždyť se na té stavbě intenzivně pracuje už několik let…
No prostě se nevykupovaly. Zeptejte se našich předchůdců, proč je nevykupovali… Všechno, co tu dostaneme do ruky, je kombinace neschopnosti a lenosti a v konečném důsledku vy tu teď sedíte a ptáte se mně, jak to že to není… A nejde jen o metro. Nechceme vrážet hromady peněz do projektů, které nemají hlavu a patu. Všichni chtěli otevřít Blanku a ti samí lidé teď říkají, že je to vlastně špatně. Přitom ale bylo jasné, že to s sebou přinese i problémy, když není dokončen ani vnitřní okruh. Blanka se nemá se kam napojit a část problému přenesla do Holešoviček. Přitom by bylo logické, kdyby se po jejím otevření začala soutěžit dostavba poslední části vnitřního okruhu. Tedy z Holešoviček až na Spořilov.
Myslíte si, že se ty okruhy, nebo alespoň část vnějšího mezi D1 a hradeckou dálnicí, dostaví?
Pokud tady budu, tak ano. Po mnoha jednání na Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic máme termín zahájení stavby na konci roku 2019 nebo začátek roku 2020.
Jak to dokážete?
Vyprovokovali jsme pracovní skupinu s panem Sobotkou. A já chci dohlížet na plnění harmonogramu, který jsme si stanovili. Nemůžu to sice přímo ovlivnit, ale mohu alespoň vyvíjet nátlak a sekýrovat, aby se to hýbalo… Ona „pětsetjedenáctka“ je tak trochu volební téma podobně jako boj proti korupci. Po volbách vyšumí… Ale já na to nechci zapomenout. Já jsem se zakousla jako buldok a nepustím. Chybějící okruh brzdí zásadně rozvoj Prahy.
Takže vy budete v té vládní komisi pro okruh?
Teď je v komisi za Prahu pan Dolínek. Když se to nebude hýbat, požádám premiéra, abych tam byla taky.
Proti okruhu ovšem protestují i někteří pražští starostové ze severu města, kteří budou podávat další a další žaloby….
Starostové ze severu, kteří nemají nic společného s jihovýchodní částí okruhu do Běchovic, píší hloupé dopisy do Evropské komise. Já to považuji za neetický postoj vůči lidem, kteří žijí na Spořilově. Přece není možné nedokončit okruh ani kvůli pár lidem z Běchovic, kterým se nelíbí. Demokracie nemůže být diktát menšiny vůči většině.
Přečtěte si rozhovor s Petrem Dolínkem:
Petr Dolínek: Státu děláme support
Ještě mě napadlo, když Praha nemá co stavět a neví, co s penězi, výborný nápad má Národní divadlo – udělat v Čelakovského sadech open-air muzeum…
Já mám taky výborný projekt muzea moderního umění. To se mi snad povede. Pohnulo se to. Zadám studii, která vytipuje místa, kde by mohlo stát. Některá už máme předvytipované.
Můžete říci nějaké podrobnosti?
Zatím ne. Jednáme se soukromým investorem. Bylo by to na pozemku Prahy, ale zvažujeme model jako u Národní technické knihovny. Že by muzeum postavil soukromý investor.
A Praha by mu to splácela?
Buď splácela, nebo… Tady mi chybí zákon o veřejných kulturních institucích, který ministerstvo kultury moc nechce. Pak by bylo možné vytvořit se soukromým investorem společnost pro daný projekt, podobně jako to funguje u vědeckých institucí. Jako nástroj k multizdrojovému financování.
Praha by si ale teď mohla dovolit něco postavit i sama, když má tolik miliard…
Praha by si mohla muzeum postavit sama, prioritou je ale v tuto chvíli nová radnice. Institut plánování a rozvoje má za úkol vytipovat vhodná místa, nám se zatím jako nejvhodnější jeví Smíchov a Florenc - , teď do toho ovšem vstoupila ještě možná Praha 6. Je nám nabízen pozemek na Vítězném náměstí, kde měl stát tak zvaný Lední medvěd. Ale šestka je už celkem bohatá a rozvinutá městská část, zatímco Prahu 5 by mohlo vložení městotvorného prvku – radnice - posunout vpřed. Ta budova bude mít pěknou architekturu, protože chceme uspořádat mezinárodní architektonickou soutěž. Florenc je také výborná lokalita, ale z technického hlediska má handicap, že by založení radnice nad metrem bylo velmi drahé. Pro rozvoj města se mi jeví jako nejlepší Smíchov. Na šestce může být cokoliv jiného…
Třeba to muzeum moderního umění. Jak si ho vlastně představujete?
Chci vytvořit malou pracovní skupinu z lidí, kteří mají s takovým muzeem zahraniční zkušenost… Měla být tam být paní Kalinovská, která pracuje v Národní galerii, pan Fajt, a další galeristé a zástupci developerů. Skupina by vydefinovala potřebnost muzea a charakter té potřebnosti. Brzy bychom měli mít setkání. Mám i nabídky od privátních majitelů pozemků, ale na muzeum by mohla být přetvořena i stávající starší technická budova.
Nemáte na mysli Invalidovnu?
Invalidovnu nevidím jako vhodnou budovu. Praha každopádně potřebuje kus pěkné moderní architektury a v ní mít oázu pozitivního vnímání a energie, což dokáže moderní muzeum poskytnout. Půlden v takovém muzeu s dobrou restaurací a obchodem vám přinese víc, než když ho strávíte na koupališti.
To máte co dělat, máte necelé dva roky…
Jsme rychlí, jak jste si všimla… A když ne dostatečně, tak akcelerujeme.
Podívejte se na exkluzivní rozhovor Euro TV:
Ještě k té nové radnici…
Radnice je báječný projekt, kde mohou být uplatněny všechny prvky smartu. Bude energeticky úsporná, využije dešťovou vodu, chytré osvětlení. Usnadní život lidem, kteří tu pracují. Tahle budova na Mariánském náměstí z 19. století je z hlediska pracovních podmínek ta nejhorší, v jaké jsme kdy pracovala.
Vy jste se v těch chytrých technologiích nějak shlédla…
Strašně mě baví, všechny nové technologie zkouším.
Když za vámi zbude minimálně rozpracovaná nová radnice a galerie moderního umění, budete spokojená?
S tím, co jsme dokázali, jsem spokojená už teď. Jen ne s rychlostí, jakou se věci hýbají. Teď připravujeme investiční fórum na konci října, kam zveme všechny developery, právníky, novináře. Otevíráme investiční příležitosti, chceme to dělat jinak.
Praha vezme investory na milost?
Já s nimi nikdy problém neměla. Přehlížet je a ignorovat je podle mě hloupost. Investiční fórum je iniciativa ANO. Připravujeme ho s naším radním pro majetek Procházkou, ale budu ráda, pokud se zúčastní i ostatní koaliční partneři zastupitelé. Bude tam sto lidí, chystáme mapu investičních příležitostí a myslím, že to Praze může hodně pomoci.
Kde jsou ty příležitosti?
V Praze je hromada brownfieldů a historických budov, paláců, které potřebují intervenci. Nemůžeme všechno vymyslet my, takže je dáváme „do placu“. Proto říkáme: Ok, přijďte s nápadem, pojďme spolu investovat, říci si, co z toho chceme mít. My se na developery nedíváme skrz prsty. Víte, myslím, že časy, kdy si někdo mohl dovolit říkat: Fuj, vy jste ti zlí developeři, skončily. My jsme udělali před dvěma měsíci s developery čaj o páté a v rezidenci jsem jim řekla: Pojďme spolupracovat, společně připravíme pravidla a bude to win-win. Jezuitský způsob - upalovat lidi, protože vydělávají peníze a jsou úspěšní - to je pro mě naprosto neakceptovatelné.
Řekněte mi ještě něco k těm vašim oblíbeným smart technologiím…
Udělali jsme pasportizaci všech světelných těles v Praze. Má je na starosti naše společnost TCP. TCP teď bude soutěžit chytré osvětlení. Mám takový plán, že by mohly mít i čidla na ovzduší. Budou vyhodnocovat, kde se pohybují lidé, jaké jsou emise a zkrátka budou umět hromadu věcí, které nám umožní vyhodnocovat data a řídit město. Starší budovy budeme chtít přetvořit do energeticky úsporných a teď připravujeme nějaké pilotní projekty. Důležitá je chytrá mobilita, alespoň v intravilánu města bychom chtěli zavést elektromobilou, elektrické autobusy.
Smartifikace ale znamená i prezentace města jinak, než jen jako centrum, ale navést turisty i místa, která jsou v Praze krásná a oni se o nich nevědí. Měli by se na to nabalit i podnikatelé, kteří mají solidní restaurace nebo nějaké atrakce. V praxi by se mohly uplatnit startupy. Mimochodem, naše startup centrum v paláci Adria funguje výborně a je o něj obrovský zájem. Několik firem už získalo investory nebo kontrakty od zahraničních universit.
A hlavně se nám povedlo transformovat operátora Opencard do funkční společnosti, která jede Lítačku, vytváří servis desk pro městské části, opravuje software na dálku. Lítačka je moje největší radost, takové čtvrté úspěšné dítě. Když jsme sem přišla, karta stála už 1,7 miliardy a byly jsme v područí firmy EMS. Už teď máme 65 procentní úsporu oproti období 2008 až 2014.
Nemrzí Vás, že i tak na vás opozice útočí, že úspora měla být větší?
A co mají říkat? Já jsem řekla, že pořizovací náklady na Lítačku budou pod deset milionů a jsou 8,2 milionu ve srovnání s Opencard, která stála 165 milionů. Provoz je levnější, přestože jedeme najednou Lítačku i Opencard. Teď se nás všichni ptají, proč měníme těch 700 tisíc karet. No protože nám to ta firma v předchozích letech neumožnila. Řekla jsem, že tuhle firmu tady nechci, museli jsme se z jejího područí vymanit.
Proto jste to připravovali tajně?
My jsme ale nic tajně nepřipravovali. Řekli jsme, že hledáme řešení a našli jsme ho, i když si to asi dost lidí nepřálo. Tečka. Můžeme si s tím systémem dělat, co chceme. Budeme dělat odbavovací systém, portál, kde si budou lidi nakupovat všechny služby tak, jak jsem to viděla v Šanghaji v Institutu plánování a informatiky. Tam jedou všechno on-line už 15 let, a nevím, proč bychom v jednadvacátém století nemohli něco podobného dělat i my.
To je asi zajímavější než panda, že?
No ano, panda. Mám pocit, že to zvíře tím politikařením trpí. Že by byla pro pražskou zoo přínosem, je nezpochybnitelné, ale tady se z toho stalo politické téma. Samozřejmě jsme v Číně navštívili i zoo a pandinec, ale cíl té cesty byl úplně jiný. Říká se, že Krdna chce pandu, ale tu chce především pražská zoo a já se jí snažím pomoci. Mimochodem, tohle je jediná panda (ukazuje na plyšáka), kterou jsem přivezla. Tu živou já ani dojednat nemohu, tu musí dát prezident prezidentovi, což je ta pandí diplomacie, o které se tolik mluví.
