Miloslav Vaněk
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) je třetím „podnikem“, který dával Miloslav Vaněk dohromady. Začal Uranem na severu Čech, následoval Úřad práce v České Lípě. Místo ředitele ÚZSVM mu nabídl ministr financí Bohuslav Sobotka začátkem roku 2003, sedm měsíců po jeho založení. „Původně se počítalo, že budeme fungovat jako jakýsi státní advokát či prokuratura s 250 právníky, aby si stát nemusel na vše najímat drahé advokátní kanceláře,“ vzpomíná Vaněk. Mělo to tak být. Jenomže instituce s krkolomným názvem přebrala některé agendy po zrušených okresních úřadech a další přidali poslanci. V poslední době upoutal úřad pozornost médií především zastupováním státu ve sporu s firmou Diag Human.
EURO: Jak se stane ze šéfa úřadu práce ředitel organizace, která spravuje majetek za více než dvacet miliard korun? VANĚK: V roce 1992 byl jmenován ministrem práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, také bývalý ředitel úřadu práce. Zavolal mi, že mu odešel ekonomický náměstek a zeptal se, zda bych nemohl nastoupit na jeho uvolněné místo. Na ministerstvu jsem nakonec strávil jako náměstek deset let. Před třemi lety jsem byl osloven ministrem Sobotkou.
EURO: Proč si vybral právě vás? VANĚK: Nevím, kdo mě doporučil. Zřejmě hledal někoho, kdo by dokázal řídit úřad, který vznikal poněkud komplikovaně. V době, kdy byly zrušeny okresní úřady, přešel na ÚZSVM jejich majetek, spory a pohledávky. Jen u nemovitého majetku šlo o zhruba 250 tisíc položek v účetní hodnotě kolem dvaceti miliard. Z okresů přešla i většina zaměstnanců. Po krátké době jsem zjistil, že musím sehnat nový tým. Našel jsem na úřadu například právničku, která mi tvrdila, že existují dva Zákoníky práce. Jeden pro podnikatele a jeden pro normální lidi. Z počátku jsem kvalitní lidi přemlouval, dnes musím každý měsíc několik zájemců odmítat. Když jsem nastoupil, pracovalo v úřadě 3700 zaměstnanců. Nyní si vystačíme s 2200 lidmi.
EURO: Co může státní úřad nabídnout dobrým právníkům? VANĚK: Máme 140 právních zástupců rozmístěných po celé republice. Ročně zvládají kolem 7,5 tisíce soudních jednání. Naši právní zástupci jsou poměrně slušně zaplaceni, mají podobný plat jako státní zástupci. Pracují zde někteří bývalí advokáti, kteří tuto práci berou spíš jako poslání. A na druhé straně u nás zakotvili mladí ambiciózní lidé.
EURO: Pochlubte se nějakým úspěchem… VANĚK: Úspěšní jsme byli například ve sporech o vlastnická práva k paláci Kinských v Praze, domu v Rytířské ulici nebo Ústřednímu archivu v Praze na Chodovci. V živé paměti mám žalobu rodiny Petschků (uhlobaroni a bankéři, jedni z nejbohatších tuzemských předválečných podnikatelů, před Němci utekli do USA - pozn. red.), která se domáhala vrácení pražského paláce (dům v ulici Politických vězňů - pozn. red.). Případ byl téměř prohraný. Naši právníci ale zjistili, že Petschkovi po válce nepožádali o vrácení paláce podle tehdy platných předpisů. Hlavně se již ale žalobci účastnili na odškodnění za majetek zanechaný na území ČSR podle náhradové dohody uzavřené v roce 1982 mezi vládami ČSSR a USA. Ta stanoví, že občan Spojených států, který podle této dohody obdržel náhradu, nemá mít již právo vznášet majetkové nároky vůči Československu. Na základě této dohody máme velkou šanci vyhrát.
EURO: Nemrzí vás, že vám byla kauza Diag Human přidělena až po nepřehlédnutelném selhání ministryně Součkové a následně jste dostali na výpomoc právníka Tomáše Sokola? VANĚK: V žádném případě si nedovolím komentovat, jak vy říkáte, nepřehlédnutelné selhání ministryně Součkové. Právníka Tomáše Sokola si najalo jako konzultanta ministerstvo zdravotnictví. Domnívám se, že konzultace mezi našimi právníky a Tomášem Sokolem byly velmi prospěšné a čekáme, jak rozhodci rozhodnou o výši škody. My se domníváme, že stát by již neměl platit nic.
EURO: Na základě čeho se tak domníváte? Kdy by měl padnout konečný verdikt? VANĚK: Na základě právního a ekonomického rozboru, který mají rozhodci k dispozici. Termín konečného verdiktu si netroufám odhadnout.
EURO: Jaké další agendy má úřad na starosti? VANĚK: Řadu. Po bývalých okresních úřadech jsme zdědili více než 66 tisíc smluv o příspěvcích na individuální bytovou výstavbu. Stát podporoval od roku 1986 výstavbu půjčkami od 30 do 150 tisíc korun a my musíme nyní kontrolovat, zda příjemci dodrželi všechny podmínky. Například zkolaudování ve stanovené lhůtě či užívání k trvalému bydlení, aby příspěvek nemuseli vracet. S někým jsme se dohodli, s někým se soudíme. Můžeme i za určitých okolností splátku odpustit. Každý případ však musíme prošetřit. Občas jsme jako detektivní kancelář. Staráme se také o majetek, který obviněnému obstaví soud do doby, než rozhodne o jeho vině. Dále jsme převzali některé spory po Fondu národního majetku a podobně přebereme pravděpodobně i kauzy České konsolidační agentury po jejím zániku. Do doby, než byla schválena novela příslušného zákona, jsme se starali i o zatoulané psy.
