Tolik štěstí jako třinecký advokát Josef Zubek moc lidí nemá. I když mu policie za volantem naměřila 2,2 promile, soud zastavil trestní stíhání a justice jej navíc jmenovala placeným opatrovníkem v jedné firmě. Přitom za řízení s více než jedním promile hrozí až roční vězení.
Že opilý sedat za volant se nevyplácí, si v květnu 2013 ověřil jindřichohradecký místostarosta Pavel Vejvar. Stopla jej policejní hlídka a při dechové zkoušce zjistila dvě promile alkoholu. Od soudu nakonec radní odešel s pokutou a zákazem řízení. Šlo přitom o jeden z těch měkčích trestů. Řízení s více než jedním promile zákon popisuje jako ohrožení pod vlivem návykové látky, za což se chodí i do vězení.
To třinecký advokát Josef Zubek má úplně jinou zkušenost. Před pěti lety – 30. března 2012 – jeho volkswagen v Žilině krátce před půlnocí zastavili policisté. Následovala výzva k podrobení dechové zkoušce pomocí alkoholtestru. Zubek nejdřív odmítl. Nakonec se nechal změřit. Když displej testru ukázal 2,23 promile, policejní hlídka jej zadržela. Druhé měření proběhlo 31. března v deset hodin dopoledne. To měl v dechu ještě stále 0,9 promile.
Soud: Je to přestupek
Případ se od slovenské policie dostal na stůl Rudolfa Volka z Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně. V květnu 2013 k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku odeslal návrh na Zubkovo potrestání. „Mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku,“ zdůvodnil Volek zahájení trestního stíhání.
Jenže hlavní líčení skončilo v úterý 22. října 2013 překvapivě. Soudce rozhodl, že advokát jízdou se 2,23 promile spáchal pouze přestupek, a tak ať věc posoudí třinecká radnice. Sám Zubek nevypovídal. Jeho obhajoba stála na kritice slovenské policejní hlídky – dech mu prý měřila přístrojem, o jehož homologaci není žádný doklad. „Obžalovaný uvedl, že skutečně předmětného dne na Slovensku na akci chovatelů vypil jedno dvanáctistupňové pivo, druhé ani nedopil. Dále mohl vypít maximálně dvě malé odlevky borovičky,“ citoval soudce ze Zubkovy výpovědi z přípravného řízení.
Jak se vyvíjí případ plzeňských rychlostudentů?
Rychlostudenti z Pzně aneb Kdo se směje naposled
Žalobci Rudolfu Volkovi se ortel nelíbil. Obrátil se proto na ostravský krajský soud. Ten jeho stížnosti vyhověl. V pondělí 3. března 2014 musel frýdecko-místecký soud kauzu řešit znovu. A rozhodl ještě překvapivěji než poprvé. Trestní stíhání advokáta Josefa Zubka zastavil se čtrnáctiměsíční zkušební dobou. Tentokrát si už ovšem Volek nestěžoval. Prý i proto, že se třinecký advokát k činu přiznal a litoval ho. „Rozhodnutí soudu bylo možné s ohledem na dosavadní život obžalovaného, povahu trestného činu a jeho následky považovat za spravedlivé,“ objasňuje dnes Volek.
„Nemám k tomu co říct“
Tím pohádkový příběh nekončí. Už 28. ledna 2014, tedy v době trestního stíhání, jmenovala frýdecko-místecká justice Josefa Zubka placeným opatrovníkem firmy Motor Lučina. Společnost v jiné kauza figurovala mezi poškozenými. „O trestním stíhání jsem v době svého rozhodování nevěděla,“ říká státní zástupkyně Martina Jedličková. Policie jí prý Zubka na opatrovníka navrhla jako advokáta ex offo, který byl právě v pořadníku na prvním místě.
To se ale nelíbí Tomáš Polachovi, jednateli společnosti Motor Lučina. Že se Zubek stal opatrovníkem jeho firmy v době svého trestního stíhání, považuje za nezákonné. „Na pana Zubka a paní Jedličkovou jsme proto podali trestní oznámení,“ reaguje Polach. I když bylo odloženo, soud nakonec letos v lednu Zubkovo opatrovnictví zrušil.
Zjistit, proč třinecký advokát sedal za volant opilý či proč přijal opatrovnictví soukromé firmy, aniž by informoval o svém trestním stíhání, je nereálné. Na dotazy Eura nereagoval. Když se mu redaktor představil do telefonu, Zubek zavěsil. Pak už mobil nezvedal, neodpověděl ani na textovou zprávu a emaily. „Nemám k tomu co říct, dnes je celý den na jednání mimo kancelář,“ sdělila po několika urgencích jeho asistentka.
Dále čtěte:
