Partnerství několika právníků začínají nahrazovat obchodní společnosti
Dobrovolně přijít o několik procent ročního zisku výměnou za zjednodušené řízení a nižší osobní riziko? Řadě velkých advokátních kanceláří to dává smysl. U těchto firem lze totiž pozorovat nový trend. Dosud bylo obvyklé sdružení advokátů, ve kterém každý právník vystupoval sice pod jednotnou hlavičkou, ale ve skutečnosti fungoval hlavně sám za sebe. Nyní řada kanceláří přechází na běžné obchodní společnosti. Nejčastěji volí společnost s ručením omezeným.
„U firem, které zaměstnávají několik desítek právníků, je již partnerství nefunkční. Rozhodování potom vypadá jako v parlamentu,“ říká s nadsázkou Jaroslav Havel z advokátní kanceláře Havel & Holásek. Někteří jeho kolegové ovšem podobná vysvětlení odmítají. „Skutečným důvodem změn je daňová optimalizace. Obchodní společnost například umožňuje snáze převádět příjmy do zahraničí. Nikdo neudělá krok, při kterém přijde o peníze,“ sdělil týdeníku EURO jeden z prominentních pražských advokátů, který ale nechtěl být jmenován. Každá právní forma má ovšem výrazné výhody i nevýhody. „Výhodou sdružení advokátů je výrazně nižší daňové zatížení, a to včetně možnosti využití takzvaného nákladového paušálu,“ vysvětluje Radek Pokorný z kanceláře Pokorný/Wagner. Rozdílná daňová pravidla znamenají, že při přechodu na formu s. r. o. může firma přijít až o deset procent zisku, získá ale větší potenciál rozvoje. Sdružení advokátů má také zásadní nevýhodu, kterou je výrazně vyšší osobní riziko. V případě pochybení totiž advokát ručí celým svým majetkem.
I toto riziko tak vedlo řadu advokátů k tomu, že buď již provedli nebo zvažují přechod na jinou formu. „Pokud jde o obchodní společnosti, stoupá především počet s. r. o.,“ potvrdila mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Změnu provedla řada advokátů, kromě jiného třeba někdejší sdružení Kříž a Bělina nebo Procházka Randl Kubr. O plánu přejít na jinou formu mluví také řada dalších právníků. „V horizontu dvou let je budeme následovat,“ uvedl Radek Pokorný. Podle Jana Brože z kanceláře Brož & Sokol & Novák je trend přechodů dán zejména novými možnostmi, které umožňují obchodní společnosti při výkonu advokacie. Zvolit si formu společnosti s ručením omezeným je totiž pro advokátní kanceláře možné poslední dva roky.
V. o. s. jde z módy
„Výhody s. r. o. vidíme zejména v tom, že z hlediska právního a veřejného vystupování je to standardní obchodní firma, právnická osoba zapsaná ve veřejně přístupném obchodním rejstříku, a je tedy pro všechny snadno identifikovatelná. Má jasné fakturační údaje a jasně identifikované jednání za společnost,“ uvedl advokát Martin Janoušek z kanceláře Rowan Legal, která přechod na tuto formu také provedla. Výhody ale existují i z účetního a plánovacího hlediska. Na rozdíl od sdružení advokátů například není nutné rozdělit každoročně celý zisk a je možné ponechat část prostředků na investice.
Kolega Jana Brože Tomáš Sokol ovšem dodal, že přechod na jinou formu je v případě zavedené firmy velmi složitý. Předpokládá totiž úplné majetkové vypořádání a celou řadu dalších formalit. „Přechod jsme opakovaně zvažovali, ale právě vzhledem k uváděným složitostem a současně k záměru lépe vnitřně strukturovat vzájemné vztahy jsme se pro změnu nerozhodli,“ uvedl.
Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) má mnohem méně příznivců, a to přes to, že ji dříve jako obchodní formu volila řada kanceláří. Tato struktura se totiž podobá klasickému sdružení advokátů. Má sice výhodné zdanění, ale rizikem je opět ručení celým majetkem. „Hlavní nevýhodu vidíme v neomezeném majetkovém ručení za výsledky v. o. s., výhodou je pro nás odpovídající řídicí struktura,“ uvedla Alexandra Houžvíková z kanceláře CMS Cameron McKenna.
BOX:
Počet aktivních advokátů v ČR
Samostatný advokát* 7106
Ve sdružení *963
Společník v. o. s. *232
Společník s. r. o. *172
Zaměstnanec *132
Společníci organizační složky zahraniční firmy* 5
(Údaje jsou k říjnu 2009)
Pramen: Česká advokátní komora
