Česká advokátní komora by měla pomoci ukrajinským kolegům s tvorbou zákona
Možná spolupráce mezi Českou advokátní komorou (ČAK) a ukrajinskými advokáty a sdílení tajemství, která advokátům umožní proplout současnými ekonomickými obtížemi. To byla náplň minikonference, která se minulý měsíc v česko-ukrajinsko-belgickém obsazení konala v pražských prostorách mezinárodní advokátní kanceláře Kinstellar. „Čekáme, že by ČAK mohla pomoci s reformou advokátního systému na Ukrajině. Naše právní předpisy jsou velice staré a my potřebujeme asistenci,“ říká Serhij Konnov, partner mezinárodní kanceláře Konnov & Sozanovsky a současně prezident organizace Ukrainian Bar Association (UBA). To, že ukrajinská právní úprava neodpovídá demokratickým standardům v Evropě, konstatuje také místopředseda představenstva ČAK Petr Poledník.
Sovětské relikvie Česko-ukrajinské námluvy ale komplikuje jeden problém. Na rozdíl od tuzemska, kde funguje pouze jedna advokátní komora, na Ukrajině kromě UBA působí další silná zájmová organizace. Nese název Unie ukrajinských advokátů (UAU) a jejími členy mohou být pouze advokáti. Naproti tomu UBA s více než třemi tisíci členy zahrnuje do svých řad i soudce, akademiky nebo notáře. Na Ukrajině navíc členství v těchto organizacích, na rozdíl od České republiky, není povinné. Jak Poledník dodává, ČAK musí být proto v navazování kontaktů velice opatrná. Roztříštěný a pro západní právníky těžko pochopitelný systém je pozůstatkem sovětské éry. Ukrajina se sice zavázala vytvořit sjednocenou advokátní komoru ke svému vstupu do Rady Evropy v polovině devadesátých let, tuto povinnost ale zatím nesplnila. Chybí také zákon upravující postavení advokátů. Právě s tvorbou nového předpisu by Češi mohli Ukrajincům pomoci. „Český zákon o advokacii byl pro některé státy bývalého sovětského bloku vzorem,“ vysvětluje Poledník, dle něhož přichází v úvahu i vyslání lektorů přímo do země. Jak dodává, ČAK má obecně s východními advokaciemi poměrně rozvinuté styky. Snahu po nápravě ale ztěžuje také fakt, že ačkoli se UBA i UAU obecně shodují na potřebě reformy ukrajinského advokátního systému, v některých názorech na přesnou podobu regulace se rozcházejí. Jak Serhij Konnov vysvětluje, touha po reformě navíc není vlastní všem jeho kolegům. „Mnoho právníků bohužel změny nechce. Jsou spokojeni se současným stavem, kdy neexistují zvláštní zákony a požadavky a oni mohou vykonávat praxi, jak chtějí,“ říká.
Jsme optimisté Ukrajina je jedním ze států, které současná finanční krize zasáhla velmi razantně. Země už loni na podzim obdržela od Mezinárodního měnového fondu půjčku přes 16 miliard dolarů. První 4,5 miliardy dolarů získala již v listopadu a další část půjčky by měla následovat nyní. Konnov tvrdí, že dopad finanční krize na ukrajinské advokáty je zhruba podobný jako na jejich české protějšky. I v jeho zemi došlo k dočasnému útlumu nemovitostního práva spolu s fúzemi a akvizicemi. „Nevím přesně, jak situaci vidíte tady, my na Ukrajině ale nepanikaříme. Trh zpomalil, na což reagujeme. Žádná advokátní kancelář nezkrachovala. Jen ty zahraniční, které sídlily na nejprestižnějších adresách a zaměstnávaly nejdražší právníky, musely velmi drasticky omezit náklady. Zatím ale zůstávají,“ tvrdí Serhij Konnov. Horší ekonomická situace jeho kanceláři paradoxně pomohla v Rusku. Moskevská pobočka má prý nyní více práce než loni. Konnov se domnívá, že je to důsledek opatrnějšího zacházení ruských firem s rozpočty. Zatímco loni ještě dávaly přednost velkým ruským advokátním kancelářím, nyní hledají stejnou kvalitu za nižší cenu. Ukrajinští advokáti obecně zůstávají optimisty. „Krize je vhodné období k přehodnocení obchodních modelů, přístupu ke klientům i životní strategie. Ti, kteří to úspěšně zvládnou, přežijí a budou po skončení útlumu růst. Po zpomalení vždy následuje růst, jinak by nastal konec světa. Za rok za dva už zase ekonomika poroste,“ domnívá se partner kanceláře Konnov & Sozanovsky.
