Francouzský podnikatel ovládá největší logistickou síť na černém kontinentu
Je to jeden z nejznámějších francouzských investorů a také jeden z nejobávanějších. Když se někde objeví jméno Vincenta Bollorého (57), mnozí manažeři se začínají potit strachy. Není se co divit, tento důvěrník prezidenta Nicolase Sarkozyho je totiž znám svou schopností nepozorovaně proniknout do firmy a postupně ji ovládnout. Bolloré nejdříve získá jen malý podíl ve vyhlédnuté společnosti, který následně zvyšuje, a s tím i tlak na vedení dotčené firmy. To již zakusila britská společnost zaměřená na nákup mediálního prostoru Aegis i reklamní agentura Havas a stavební koncern Bouygues z Francie. Nyní už Bollorému nestačí zmocnit se jediné společnosti, ale rád by ovládl celý kontinent. Tím se má stát Afrika, kde má tento francouzský investor logistickou síť působící ve více než 40 zemích a kde zaměstnává na 20 tisíc lidí. Nelze se divit, že jej deník Le Monde ve svém dubnovém vydání nazval africkým císařem.
Klíčové přístavy
To není jen novinářské zveličení – skupina Bolloré Africa Logistics (BAL) je totiž největším poskytovatelem dopravních a skladovacích služeb na černém kontinentu a svou pozici neustále posiluje. Kromě několika plantáží a železničních tratí vlastní především koncese na provozování významných přístavů mimo jiné v Douale (Kamerun), Abidžanu (Pobřeží slonoviny), Lagosu (Nigérie), Cotonou (Benin), Pointe-Noire (Konžská republika), Libreville (Gabon), Pointe des Galets (Réunion) či v Themě (Ghana).
A právě tato síť přístavů zajišťuje skvělou výchozí pozici pro další expanzi v Africe. Kdo totiž kontroluje místní přístavy, získává nejen ekonomickou, ale i politickou moc, neboť většina afrických zemí si své hospodaření vylepšuje výběrem cel. Navíc se vládce zmíněných přístavů dostává i k velmi cenným informacím, po jakém zboží je poptávka, což lze opět velmi dobře zpeněžit. „Afrika je jako ostrov propojený se zbytkem světa prostřednictvím moře,“ řekl listu Le Monde jeden z bývalých Bollorého zaměstnanců.
Ovládnutí africké logistické sítě přitom ještě získalo na významu v okamžiku, kdy se o kontinent začali zajímat noví hráči jako Čína usilující o vybudování silné pozice na tamních trzích. Pro ně je totiž skupina BAL díky své dominantní pozici na trhu logistických služeb ideálním partnerem. „Na západě kontinentu v oblasti dopravy surovin ovládáme padesát až sedmdesát procent trhu, na východě to je sice jen patnáct až třicet procent, ale ve všech zemích, kde působíme, jsme největší společností na trhu,“ řekl Le Monde výkonný ředitel BAL Dominique Lafont. Africké podnikání se v roce 2008 podílelo na celkovém obratu Bollorého skupiny, jenž dosáhl 6,3 miliardy eur, téměř pětinou. V absolutních číslech se jednalo o 1,4 miliardy eur.
BAL postupně získává další a další kontrakty – například pro společnost Total bude zajišťovat logistické služby v oblasti těžby ropy v Angole, Kamerunu a Kongu. Francouzské energetické skupině Areva zase pomůže s těžbou uranu v Nigeru, budováním zlatých dolů v Burkina Fasu a elektrárny v Ghaně.
Přátelští ministři K úspěchu při zajišťování zakázek v Africe pomáhají Bollorému výborné kontakty. „Známe zde všechny ministry. Jsou to přátelé. A abych byl úplně upřímný, když už nejsou ministry, tak z nich uděláme ředitele některé z našich poboček, což jim pomůže zachovat si tvář. A přitom víme, že v budoucnosti mohou znovu získat významné politické funkce,“ popisuje strategii BAL výkonný ředitel Bollorého skupiny Gilles Alix. Praktický příklad tohoto přístupu nabízí Gabon, kde se BAL chtěla stát poskytovatelem logistiky pro čínský projekt na těžbu železné rudy v Belinze. Z dcery letos zesnulého gabonského diktátora Omara Bonga Pascaline udělala šéfku své Gabon Mining Logistics. Zároveň má Bolloré řadu dobrých známostí i mezi francouzskými politiky. Prezident Sarkozy a jeho ministři nikdy neváhají za Bollorého ztratit slovo během svých návštěv Afriky. Díky těmto kontaktům se BAL podílí na tamních rozvojových programech země galského kohouta a také na státních zakázkách – například na francouzských vojenských misích, jako je Operation Licorne v Pobřeží slonoviny. Bolloré se přitom nebojí obchodovat ani s kontroverzními zákazníky. Například v Súdánu, kde probíhá letitý konflikt v Dárfúru, BAL pracuje jak pro humanitární organizace, tak pro těžaře ropy. Ještě spornější byly Bollorého úspěchy v devadesátých letech v Libérii. Belgická společnost Socfinal, v níž je francouzský investor hlavním akcionářem, zde získala gigantickou koncesi na provozování kaučukovníkových plantáží krátce poté, co se zde k moci dostal diktátor Charles Taylor. „ Prostě se stalo, že nás určití francouzští podnikatelé navštívili ještě v době, kdy jsme bojovali v džungli. Jednoduše řečeno riskovali, a proto mají nyní oproti ostatním náskok,“ řekl později médiím Taylor a nepřímo potvrdil, že mezi oněmi „francouzskými podnikateli“ byl i Vincent Bolloré.
Proti všem Ve snaze ovládnout toky zboží v Africe však Bolloré není rozhodně osamocen – jedním z jeho soupeřů je například španělská logistická skupina Progosa v čele s francouzským manažerem Jacquesem Dupuydaubyem. Oba investoři přitom původně začínali jako obchodní partneři a postupně získali koncese na provozování řady přístavů v západní Africe. Poté si ale Dupuydauby část lukrativního logistického podnikání přivlastnil a od toho okamžiku mezi oběma muži vládne tvrdá obchodní válka. V ní se Bolloré s Dupuydaubym, což je vystudovaný právník a někdejší viceprezident konglomerátu společností Bouygues, utkal o přístavy v Togu a Gabunu. Klíčovým bodem sporu byl především tožský přístav Lomé, jenž se může pochlubit největší hloubkou v západní Africe. Díky tomu se stal klíčovým místem vývozu fosfátů, kávy, kakaa, bavlny a palmového oleje nejen z Toga, ale především z okolních zemí, jako je Burkina Faso, Mali, Niger a Ghana. Bollorého skupina BAL dokázala během vleklého mocenského střetu, jenž trvá již několik let, přesvědčit africké i evropské soudy, aby společnosti Progosa odebraly licence k provozování Lomé a dalších přístavů. Nicméně ani Bolloré nemusí být vždy úspěšný, jak potvrzuje jeho souboj se společností Dubai Ports World (DPW) ze Spojených arabských emirátů o kontejnerový přístav v senegalském Dakaru, který BAL až do loňského roku provozovala téměř dvacet let. Bolloré kvůli obnovení koncese zmobilizoval veškeré síly, a dokonce nasadil i svá média – jeho televizní kanál Direct 8 věnoval senegalskému prezidentovi Wademu zvláštní vysílání, bezplatné deníky Matin Plus a Direct Soir zase přinesly několik rozsáhlých článků o nejvyšším senegalském představiteli. Ani to nestačilo a koncesi získala v červnu 2008 DPW. To však Bollorého neodradilo od dalších pokusů a nedávno zavelel „k útoku“ i na východě Afriky. V létě se objevila zpráva, že se BAL zajímá o provozování přístavu v keňské Mombase a koncem listopadu zase agentura AFP přinesla informaci, že se Bolloré chce zaměřit na rozvoj přístavu Berbera v oblasti Afrického rohu. Za tímto krokem stojí promyšlená strategie, jak si zajistit kontrolu nad zbožovými toky z nedaleké Etiopie. Tento téměř osmdesátimilionový stát byl dosud závislý především na přístavu v Džibuti provozovaném již zmíněnou DPW. A poté, co Arabové v džibutském přístavu navýšili poplatky, etiopská vláda hledá způsob, jak svůj zahraniční obchod více diverzifikovat. Řešením se má stát logistický koridor právě do Berbery, která je největším somálským přístavem a leží na území odštěpenecké provincie Somalilandu, s níž má Addis Abeba dobré vztahy. Bolloré by chtěl do projektu dle nejmenovaného francouzského diplomata investovat až půl miliardy eur. Rozhodně to nebude jeho poslední krok k ovládnutí logistiky na černém kontinentu.
*
BOX
Podnikavý Francouz v Africe**
(Bolloré Africa Logistics v číslech)
41 – Počet afrických zemí, kde skupina působí
200 milionů eur – Každoroční průměrné investice v Africe
6000 – Počet dopravních a manipulačních zařízení v Africe
20 000 – Počet zaměstnanců v Africe
5 000 000 m2 – Plocha všech kanceláří, skladů, kontejnerových překladišť a dílen
Pramen: Bolloré Africa Logistics
