V některých částech Afriky je aktuálně k vidění jeden a ten samý trend. Kvůli rostoucím cenám kakaa se řada obyvatel uchyluje k pěstování kakaových bobů. Ne vždy se přitom jedná o zemědělce. Jedním z těch, kdo se na zdražování zmíněné komodity snaží vydělat, je třeba i učitelka v kamerunské škole Banyuy Elsie Kinyuyová, která si pro tyto účely zakoupila pozemek o přibližné rozloze 200 kilometrů čtverečních.
Kakaovníky, jež tam zasadila, by jí měly začít plodit dříve, než odejde do důchodu. „Pokud bude cena kakaa stále stoupat, dá mi úroda více peněz než učení,“ uvádí pro zpravodajskou agenturu Bloomberg. Podle té nebude mít přibývající počet pěstitelů na nedostatečné zásoby komodity v nejbližší době téměř žádný vliv. Prodleva mezi vysazením a sklizní je totiž poměrně dlouhá, trend by ale přinejmenším mohl přispět k uklidnění situace a zmírnění tlaku na trhu.
Nutno podotknout, že ceny uvedených plodin se oproti loňsku více než ztrojnásobily, přičemž na vině byl především jejich celosvětový nedostatek. Na burze se kakao aktuálně obchoduje za více než 10 tisíc dolarů za tunu (přes 233 tisíc korun).
Poloviční produkce hlavních pěstitelů
Jak moc si afričtí farmáři pěstováním kakaových bobů vydělají, bude záležet na místě, v jakém své zboží prodají. Protože zatímco v oblasti dvou největších producentů, tedy Pobřeží slonoviny a Ghany, mají pěstitelé cenu stanovenou vládou, která tímto způsobem předvídá jejich příjmy, jejich kolegové v Kamerunu a Nigérii mohou kakaové boby udat nejvyšší nabídce.
Pro představu, od začátku hlavní sklizně, která trvá od října do března, dorazilo do přístavů na Pobřeží slonoviny 1,3 milionu tun kakaa, což je meziročně asi o třetinu méně. Právě Pobřeží slonoviny se přitom na celosvětové produkci společně s Ghanou podílí více než 50 procenty. Jenže pěstitele v těchto oblastech trápí špatné počasí a nedostatek hnojiv. A dobré vyhlídky nemají ani pro tuto sezónu. Podle zdrojů agentury Bloomberg bude produkce Ghany aktuálně činit maximálně 452 tisíc tun, tedy polovinu původního odhadu země.
Úroda v Nigérii se podle Mezinárodní organizace pro kakao v letech 2023 a 2024 sníží o čtyři procenta na 270 tisíc tun, zatímco v Kamerunu vzroste. A to konkrétně o tři procenta na 300 tisíc tun. Do konce dekády chce rovníková země dosáhnout 600 tisíc tun – podobně jako sousední Nigérie, která předpokládá, že vyprodukuje na 714 tisíc tun.
Dvakrát do stejné řeky? Proč by ne…
Kvůli rostoucím cenám se k pěstování kakaových bobů vrátil také kamerunský farmář Jean-Marie Mbida Obam. Před třemi lety přitom stejnou činnost vinou nízkých cen vzdal. „Vzpomínám si, jak jsem v jednu chvíli vydělal 1,5 milionu středoafrických franků (necelých 58 tisíc korun) z těchto plodin, zatímco kakao mi vynášelo sotva 600 až 700 tisíc franků (zhruba 23 až 27 tisíc korun),“ vzpomíná.
Rozšířit kakaový byznys plánují i farmáři v Jižní Americe, konkrétně v Ekvádoru, který je třetím největším producentem na světě. Tam by do roku 2030 rádi dosáhli sklizně o velikosti 800 tisíc tun, takže by se jednalo skoro o dvojnásobek toho, co se pěstitelům poštěstilo v minulém roce. Zdvojnásobit objem na 220 tisíc tun pak hodlá i šestý největší producent Brazílie.
Ambice jednotlivých zemí by koncem roku nicméně mohly ohrozit pravidla Evropské unie, podle nichž budou muset výrobci čokolády, jako jsou Ferrero Group či Nestlé, prokazovat, že jimi použité kakaové boby nepřispěly k odlesňování pěstitelských oblastí.
