Je důležitější podpora výroby bionafty, nebo peníze na Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)? To je dilema, které nyní řeší úředníci ministerstva zemědělství (MZe). Ministr financí Bohuslav Sobotka dal najevo, že peníze na oba programy nejsou.
MZe sice ústy Dany Večeřové tvrdí, že „otázka v žádném případě nestojí tak, že buď bionafta, nebo rozvoj venkova“, jak ale nalézt potřebnou půlmiliardu korun, se zatím neví. Přístupová smlouva ČR s EU umožňuje ročně vyčlenit až 1,125 miliardy korun znárodního rozpočtu na rozvoj venkova, k níž by Unie přidala 4,5 miliardy korun. MZe ale vyčlenilo jen 460 milionů a dalších 200 milionů přesunulo na HRDP v průběhu roku. Celkem 465 milionů tak chybí. Povinnost spolufinancování ze strany ČR přitom znamená, že by zemědělci přišli o čtyřnásobek této částky z prostředků EU. Poté, co Unie schválila ČR navržený systém podpory výroby bionafty, je ale třeba také najít peníze na tento program. O ty žádal vládu ministr Jaroslav Palas, podle Sobotky by ovšem mohly být prostředky lépe využity na spolufinancování HRDP. Na toto téma zadal zpracovat analýzu. Podpora bionafty by totiž stála zhruba 475 milionů korun, tedy zhruba tolik, kolik chybí na rozvoj venkova. Přerušení podpory bionafty i nedofinancování HRDP má přitom závažné důsledky nejen pro zemědělce: nižší tržby za letošní řepku, stovky nezaměstnaných a ostuda u Evropské komise na straně jedné, a ztráta možnosti vyčerpat přes dvě miliardy korun z fondů EU na straně druhé. Podpora produkce bionafty a HRDP jsou přitom jediné tuzemské systémové zemědělské programy nepodporující agrární produkci. Peníze na ně chybí hlavně proto, že agrární lobby stále prosazuje produkční programy a ministerstvo zemědělství jim vychází vstříc. Zemědělci jsou ostatně i za případnou ztrátou tržeb za řepku - družstvo Agroodbyt (David Novák) totiž nabádalo vládu, že podpora bionafty je bezcílné odčerpání peněz z kapes daňových poplatníků. To je podivné tvrzení, neboť čerpání jde mimo výrobce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) zejména do kapes prvovýroby. Podle Petra Jeviče ze Sdružení pro výrobu bionafty nemůže její produkce bez státní podpory fungovat. Hlavní tuzemský producent MEŘO, ústecká Setuza, navíc upozorňuje, že zastavením produkce ztratí jen v jejích provozech práci více než stovka lidí. Kromě toho by byla nucena nakupovat řepku za exportní cenu, která podle Setuzy aktuálně činí asi 6600 korun, což je o zhruba 500 korun méně, než kolik podnik zemědělcům za řepku z letošní sklizně sliboval.
ČLÁNKY DO MAILU