Největší internetový zprostředkovatel zakázek ve střední Evropě chce expandovat na východ
Před šesti lety, v době rozmachu českého internetu, byla firma Petra Valeše jedním z mnoha lokálních poskytovatelů webových katalogů. Společně se svými obchodníky obcházel firmy, aby si na jeho webových stránkách vytvořily profil a přes portál b2m.cz hledaly nové zakázky. Pak se mladý podnikatel rozhodl, že zkusí internetový marketing dělat obráceně – pro své klienty bude shánět poptávky od odběratelů, které jim přepošle a oni budou moci oslovit přímo zákazníka s konkrétním návrhem. Na svůj server tedy vložil poptávkový formulář, prostřednictvím kterého odběratel popíše, jaký typ zboží či služby hledá, a poté jen čeká na nabídky. Krok, o němž po letech hovoří jako o pouhém testu bez velkého očekávání, znamenal zásadní změnu v rozvoji Valešovy společnosti. Poptávkový byznys se během roku stal nosnou částí podnikání firmy a v současnosti se přes portál www.epoptavka.cz nasmlouvají zakázky za téměř čtrnáct miliard korun ročně. „Jen jsem hledal možnost, jak dát klientovi něco navíc, jak mu donést byznys doslova až na stůl. Ale systém si našel uplatnění u zákazníků, protože měl hmatatelné výhody. Prostě to fungovalo,“ vzpomíná Valeš.
Efektivní tendry Server ePoptávka.cz pracuje na obdobném systému jako jiná elektronická tržiště, například GeM, Softender či někdejší Centrade. Na rozdíl od nich však není specializován na určitou oblast (zejména IT) nebo zakázky pro veřejnou správu, ale umožňuje zadávání poptávek pro prakticky jakýkoliv subjekt, který hodlá pořizovat nějaké zboží či služby. „Neomezujeme poptávající v nějaké minimální hodnotě zakázky, ale z vlastních zkušeností víme, že efektivní je hranice nad pět tisíc korun a nemělo by se jednat o zboží spotřebního charakteru,“ vysvětluje Valeš. Průměrná cena poptávky na jeho serveru dosahuje hodnoty kolem 200 tisíc korun, přičemž podle zakladatele a majitele ePoptávky se dá na zakázce ušetřit až 30 procent. Takového rozdílu prý dosahují nejlevnější a nejdražší nabídky, jež klienti serveru dostávají. „Na straně objednavatelů výrazným způsobem zefektivňujeme jich výběrová řízení. Ušetří čas zjišťováním reálné ceny komodity, kterou chtějí pořídit, osloví více potenciálních dodavatelů, a to vše zcela zdarma. Dá se říci, že pro firemní nakupující vytváříme takové zrcadlo trhu,“ míní Valeš. Z čeho tedy jeho firma žije, když neinkasuje provize z obchodů? Z poplatků, jež portálu platí takzvaní dodavatelé systému, tedy živnostníci a firmy, které si nechávají posílat poptávky. Zaplatí tři tisíce za roční „členství“, navolí si obory, v nichž podnikají, případně regionální oblast působnosti, a pak jen čekají, jaké poptávky jim přistanou v e-mailové schránce. „Zhruba polovina našich dodavatelů jsou řemeslníci a menší firmy, zejména z oboru stavebnictví,“ vypočítává majitel ePoptávky. Měsíčně firma zaregistruje kolem osmi až deseti tisíc zájemců, již hodlají pořídit zboží či služby v hodnotě kolem jedné až 1,5 miliardy korun. „Z průzkumů vyhodnocení poptávek jsme zjistili, že asi tři čtvrtiny všech výběrových řízení jsou realizovány a obchod je uzavřen,“ doplňuje Valeš. Ročně tak ePoptávka zprostředkuje byznys v hodnotě téměř čtrnácti miliard korun.
Západ nevyšel, zkusíme východ Poptávkových portálů vznikla na českém internetu celá řada. Vedle ePoptávky například ABC Českého Hospodářství, Poptávka.cz či AAAPoptávka.cz. Valešova firma však podle různých odhadů absorbuje více než polovinu všech firemních poptávek zadaných na českém internetu. A vedle lokálního trhu se společnost vydala i do zahraničí, když v roce 2007 spustila obdobný portál na Slovensku a o rok později v Polsku a v Maďarsku. „Se Slovenskem nám dobře funguje i přeshraniční byznys, řada poptávek z jižní Moravy byla realizována slovenskými firmami a obráceně. Zato v Maďarsku jsme museli tamní uživatele internetu doslova naučit, že mohou touto formou ušetřit na nákupech. V Polsku je zase zvykem – než oslovit více potenciálních dodavatelů – vyjednávat o ceně jenom s jedním,“ tvrdí Valeš. V zahraniční expanzi však jeho firma i narazila. Rakouský portál 123anfrage.at dokonce musel Valeš zavřít. „Bojovali jsme s nedůvěrou tamních klientů poskytovat kontaktní údaje. Rakušané jsou velmi citliví na osobní a obchodní informace,“ říká. I proto se rozhodl směřovat budoucnost firmy dále na východ: již několik měsíců běží v testovacím provozu poptávkový portál na Ukrajině a v Rumunsku. „Zajímalo by nás samozřejmě i Rusko, to je trh s obrovským potenciálem, ale nepředbíhejme,“ dodává Valeš.
