Ministerstvo zemědělství trvá na vyslání svých emisarů do zemí, které nejsou perspektivní
Ještě před letními prázdninami to vypadalo skvěle. Ministerstvo zahraničí (MZV) podepsalo memorandum s resortem zemědělství, podle něhož si pět emisarů českých farmářů mělo na podzim sbalit kufry.
Pak ale přišla ukrajinská krize a vše je jinak.
Černínský palác má ke zvažovaným agrodiplomatům v Moskvě a Kyjevě výhrady. První post je kvůli sankcím prakticky zbytečný, zemědělský byznys s Ukrajinou zase stojí kvůli velkému bezpečnostnímu riziku v zemi sužované občanskou válkou.
Na nic z toho ovšem ministerstvo zemědělství (MZ) neslyší. A na rozdíl od ústředí diplomacie i Úřadu vlády trvá na dohodnuté pětici zemí. Své vyslance vybavené diplomatickou imunitou chce prosadit do Ruska, na Ukrajinu a také do Saúdské Arábie, Číny a Srbska.
„I přes určité napětí způsobené rusko-ukrajinskou situací se stále domníváme, že umístění zvláštního diplomata pro oblast zemědělství a potravinářství v Moskvě a v Kyjevě by mělo napomoci českým podnikům lépe se vyrovnat s obchodními překážkami vyplývajícími z politické krize,“ argumentuje Hynek Jordán, tiskový mluvčí MZ.
Kvůli „nedohodě“ mezi ministerstvy svítí zeleným diplomatům, jejichž roční provoz by měl přijít na 17,5 milionu korun, prozatím červená. Podpis smlouvy s MZV bude v lepším případě na podzim, a s nástupem zemědělských emisarů tak k lednu 2015 nelze počítat. Mylné představy Za obavami o smysluplnost dalších pěti státem placených vyslanců je ale podstatnější důvod než jen handrkování mezi ministerstvy o diplomatické posty a výsady. Zacílení na pětici zemí, kde by emisaři z resortu zemědělství měli propagovat české zboží, stojí na nadhodnocených očekáváních a možná i mylných představách o uplatnění našich zemědělců. Hodnocení oborových exportních příležitostí je sice ošidné, přesto na něj existuje vědecký nástroj. Společnost EEIP, kterou vede ekonom Michal Mejstřík, letos s grantem od Technologické agentury ČR vytvořila interaktivní mapu, která umožňuje filtrovat země podle šancí na uplatnění českého vývozu i nejrůznějších rizik. Jednoznačně nejlépe ze softwarové aplikace vychází Rusko, které se v pořadí zemí podle exportních příležitostí vejde do první desítky ve všech třech sledovaných agrárních oblastech – v potravinách, zvířatech a živočišných produktech i rostlinných výrobcích. Jenže kvůli sankcím jsou do Ruska dveře minimálně na jeden rok přibouchnuté. Srbský propadák Ostatní prioritní země, které si MZ vytipovalo, jsou na tom mnohem hůře. V případě Číny se ještě dá argumentovat velikostí trhu, který i při zakázkách na tamní poměry malých může několik českých firem uživit. Diskutabilní je Saúdská Arábie, kde z loňské analýzy vypracované velvyslanectvím v Rijádu vyplývá, že se Česko může na trhu uchytit leda tak s tvarohem, sýry, sušeným mlékem nebo cukrovinkami. A to při agrárním vývozu, který loni dosáhl pouhých 380 milionů korun.
Propadákem je Srbsko, které při vysokém riziku podnikání obsadilo třeba v rostlinných produktech až 56. příčku. Post agrodiplomata v Bělehradě nelze vysvětlit ani rostoucí bilancí českého exportu, kterou vykazuje Saúdská Arábie. Český vývoz do Srbska klesá již třetím rokem po sobě. A zrovna zemědělství ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve své červnové zprávě mezi perspektivními obory pro export vůbec nezmiňuje. Není se čemu divit. Srbsko neuznává evropské certifikáty a vyžaduje lokálního partnera na místě.
Problematickým bodem je kromě rozmístění zelených diplomatů také jejich spolupráce s obchodně-ekonomickými úseky ambasád a emisary MPO. Ti s výjimkou Rijádu působí všude tam, kam chce zamířit také ministerstvo zemědělství. Jeho agrodiplomaté by kolegům teoreticky měli uvolnit ruce pro jinou práci. Jak tomu bude v místech, kam se české produkty jen tak nepohrnou, bohužel zatím ani jedno ministerstvo nevysvětlilo.
Hluboko v poli
Pořadí vybraných zemí podle exportních příležitostí
Potraviny Zvířata Rostlinné
a živočišné produkty
produkty
Rusko 6. 8. 5.
Ukrajina 29. 35. 19.
Saúdská Arábie 27. 22. 55.
Čína 67. 25. 20.
Srbsko 37. 23. 56.
Zdroj: Mapa exportních příležitostí, www.businessinfo.cz
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
