Případy okrádání malých akcionářů se opět začínají množit
Koncem května letošního roku chemička Deza Valašské Meziříčí získala majoritního vlastníka. Hned nato ho ale ztratila. Agrofert holding totiž okamžitě svůj podíl snížil natolik, aby nemusel vyplatit minoritní akcionáře.
Agrofert sice původně koupil 59,6 procenta akcií Dezy, nyní má o deset procent méně. Přesně 49,95 procenta akcií. Vyhnul se tím povinnosti, podle které musí ostatním akcionářům nabídnout odkoupení jejich akcií. Šéf Agrofertu Andrej Babiš přitom týd eníku EURO potvrdil, že s takovým scénářem jeho firma počítala od samého začátku. „Když jsme do toho šli, tak jsme měli určitý rozpočet. Část akcií jsme proto okamžitě prodali, řekl. Odmítl sice sdělit komu, tvrdí však, že jde o firmu, která n ení s Agrofertem nijak spřízněná a nebude s ním jednat ve shodě. „Prodali jsme je finančnímu investorovi, dodal. Agrofert koupil původní většinový balík za zhruba 600 milionů korun, a pokud by měl uspokojit všechny akcionáře, kteří b y o odkup požádali, potřeboval by dalších zhruba tři sta milionů.
Skrytá majorita?
Jako vejce vejci se podobá scénář, při kterém se snaží velcí akcionáři oholit ty drobné. Posledním podobným případem, kdy majoritní vlastník ovládl firmu, a proto, aby nemusel ze zákona vyplatit ostatní akcionáře, snížil okamžitě sv ůj oficiální podíl pod padesát procent (tedy pod hranici, při které již odkup nabízet nemusí) byla i Keramika Horní Bříza (EURO 27/1999). A přestože mnozí odborníci upozorňují, že se tyto případy množí, ani Komise pro cenné papíry, ani minister stvo financí, které by měly drobné akcionáře chránit, se zatím nehodlají v boji proti těmto praktikám nijak angažovat. Komise pro cenné papíry totiž odmítla pro právní nesrovnalosti nadále na odkupy dohlížet, a tak se musí bohužel každý akcioná ř postarat o sebe sám.
Jestliže však nový majitel uklidí akcie převyšující padesátiprocentní vlastnictví na účet jiné firmy a udělá to tak, aby tento „uklizený balíček nepřevýšil deset procent, a nepodléhal tak povinnosti zveřejnění ve Středisku cenných papírů, má drobný akcionář těžkou pozici. S podezřením, že si nový vlastník převedl akcie na spřátelený subjekt, se sice mohou poškození akcionáři obrátit na soud, avšak jednání ve shodě se těžko dokazuje a většinový vlastník se spoléhá, že se drobným akc ionářům nebude chtít několikaleté soudní martyrium podstupovat.
Subjekt jednající ve shodě musí tuto skutečnost podle Obchodního zákoníku oznámit do tří dnů Středisku cenných papírů, které pak firmy, jež takto spolu jednají, zveřejní. Pokud se tak nestane, zná zákon jedinou sankci. Hříšník přijde na jeden rok o ;výkon hlasovacích práv ke svým akciím. Tato tvrdá sankce však u nás podle dostupných informací ještě bohužel uplatněna nebyla.
Vyčkávací taktika.
Agrofert se o Dezu ucházel už před rokem a čekání se mu rozhodně vyplatilo. Jestliže letos získal rozhodující balík za 528 milionů korun, (což je v přepočtu na akcii 854 korun), zpočátku zahajoval jednání na čtyřnásobku. Dezu totiž původně nabídli tehdejší akcionáři - investiční fondy Komerční banky a České spořitelny - za vyvolávací cenu 3600 korun na akcii.
Koncem týdne cena na burze činila 370 korun, ale ještě v květnu stály akcie chemičky 650 korun a před rokem byly na 1350 korunách.
Deza se stala po Lovochemii a Precheze třetím chemickým výrobním závodem skupiny Agrofert. Nedávná valná hromada provedla kompletní výměnu orgánů firmy a Agrofert, byť vlastní jen 49,95 procenta akcií, hladce dosadil na rozhodující místa své l idi (EURO 28/1999). Podle analytiků je Deza relativně slušně prosperující podnik, který v nejbližších letech nepotřebuje výrazné investice. Loni hospodařila s 29milionovým ziskem při 3,3miliardových tržbách. Za první čtvrtletí letošního roku vš ak vykázala ztrátu 57 milionů při tržbách 620 milionů.
Deza není sama.
Na legislativní nepořádek a absenci kontroly výkupů spoléhají i ostatní většinoví vlastníci. Například zmiňovaná společnost Keramika Horní Bříza získala nedávno z 57 procent nového majitele - rakouský Lasselsberger, ten se však k odkupu rovněž nemá. Lasselsberger figuruje ve Středisku cenných papírů pouze s 34 procenty. Zbylá procenta leží na účtech spřátelené firmy, o které však tvrdí, že s ní nejedná ve shodě. Akcionáři keramičky se hodlají obrátit na soud, ale přiznávají, že dokazování jednání ve shodě bude více než obtížné.
Podobný postup použil Lasselsberger podle akcionářů i u další keramičky - Chlumčanských keramických závodů, kterou ovládl zhruba před rokem.
