Více než 272 milionů korun poslal v letech 2010 až 2013 Farmě Čapí hnízdo za reklamu koncern Agrofert. S odkazem na veřejné dokumenty to dnes napsal web iRozhlas.cz. Stamilionové částky vynaložené na reklamu zajímají policii, která prověřuje, zda hospodaření Čapího hnízda nedoprovázely daňové úniky.
Už více než tři roky policie vyšetřuje také údajný podvod s dotací na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. V kauze stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO) a některé členy jeho rodiny.
Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Agrofert vlastnil do předloňského února, následně jej vložil do svěřenských fondů. Podobně mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka opakovaně uvádí, že neví o žádných pochybeních.
Nové policejní vyšetřování se podle webu iRozhlas.cz týká podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a Agrofertu snížit si daně. O možných machinacích s reklamou vyšetřovací tým ví od chvíle, kdy začalo vyšetřování údajného dotačního podvodu, píše server. Informaci podle něj zmiňují dva klíčové posudky, s nimiž policie pracuje. Oba poukazují na nesrovnalosti v příjmech Farmy Čapí hnízdo z reklamy.
Čtěte komentář k tématu:
Krmení čápa
Jeden z posudků si nechal vypracovat dotační úřad při zvažování, jestli má vůbec projektu Čapího hnízda peníze přidělit. Jeho autor přiznání dotace nedoporučil mimo jiné kvůli podezřele velkorysým plánům na příjem z reklamy. Farma do žádosti napsala, že očekává výdělek 25 milionů korun ročně, podle posudku to mohlo být maximálně 12,5 milionu korun.
Druhý posudek pro policii podle serveru vyhotovila společnost Česká znalecká a pracovala už se skutečnými výdaji a příjmy Farmy Čapí hnízdo. Zjistila, že provoz Čapího hnízda vydělával od zahájení činnosti prakticky jen díky reklamě zadané Agrofertem. Bez ní by farma Čapí hnízdo nedokázala ani zaplatit zaměstnance, natož splácet stamilionový úvěr bance. Tržby za reklamu, jejímž jediným zadavatelem byl Agrofert, se na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb podílely v jednotlivých letech 71,5 až 91,25 procenta. Posudek také upozorňuje, že kongresové centrum využívaly především společnosti z holdingu Agrofert, takže reklama postrádala „elementární význam“.
Na možné daňové delikty v souvislosti s reklamními příjmy Farmy Čapí hnízdo v roce 2014 upozornil Česko finanční úřad z německé Saské Kamenice (Chemnitzu). Česká finanční správa zahájila řízení, výsledkem nebylo doměření daně ani podnět orgánům činným v trestním řízení, uvedl web Echo24, kterému to sdělil pražský finanční úřad. Ministerstvo financí, kterému finanční správa podléhá, většinu roku 2014 vedl Babiš.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.
Čtěte také:
Jistě, pane velkostatkáři. Agrofert dál vysává dotační fondy
Babišova velkovýrobna bionafty zpátky v zisku: Preol vydělal 164 milionů
Agrofert omezí investice, zaměří se na snížení dluhů
