Zástupci výboru navštívili Česko v únoru. Na základě svých jednání v zemi dospěli k závěru, že Babiš Agrofert nadále ovládá, přestože akcie holdingu vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Poslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit.
Souhlasíte s tvrzením parlamentního výboru, podle něhož je Babiš ve střetu zájmů?
Agrofert závěry výboru kritizoval. Podle něj výbor nepředložil pro svá tvrzení žádné důkazy. Holding také upozornil, že stále ještě není ukončeno auditní řízení Evropské komise o možném Babišovu střetu zájmů. Závěry výboru tak podle Agrofertu mohou být vnímány i jako politický tlak na komisi s cílem ovlivnit její rozhodování.
Holding se také brání návrhu výboru na pozastavení plateb z evropských fondů. Upozorňuje, že stejně jako ostatní společnosti v zemědělském a potravinářském sektoru čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami, suchem a pandemií koronaviru. „Agrofert nyní bude víc než kdy jindy potřebovat významně investovat, aby tyto výzvy překonal. Pokud by mu bylo zabráněno získávat jakoukoli podporu z evropských fondů, vážně a nespravedlivě by ho to znevýhodnilo vůči jeho konkurentům,“ uvedl holding.
Agrofert zaslal dopis Sassolimu, kopie dostali místopředsedové EP a šéfové politických frakcí před pátečním hlasováním o rezoluci, která se také zabývá možným Babišovým střetem zájmů. Rezoluce však nevychází ze závěrů výboru pro rozpočtovou kontrolu, ale z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Návrh rezoluce vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“. Vyzývá také Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala stejně jako o rok dříve více než 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v Česku. V roce 2018 holding získal na nárokových dotacích 1,5 miliardy korun, jeho zisk před zdaněním činil 1,776 miliardy korun. Loni byl zisk koncernu před zdaněním 5,94 miliardy korun.