AGROFERT ZÍSKAL DALŠÍ PODNIK

Deza Valašské Meziříčí

Do valašskomeziříčské Dezy vstoupil nový vlastník. Je jím agrochemický holding Agrofert, který má s firmou dalekosáhlé plány. To, že podnik zůstal v českých rukou, však někteří odborníci kritizují.

Pro šéfa Agrofertu Andreje Babiše je Deza přestupní stanicí. S její pomocí chce totiž v rámci Agrofertu vybudovat silnou chemickou skupinu. Deza, která je významným dodavatelem Moravských chemických závodů (MCHZ), by se podle něj měla časem stát jejich vlastníkem.

O tomto propojení už Babiš informoval jak nynějšího majitele MCHZ firmu AliaChem, tak i dalšího účastníka uvažované transakce. Tím je maďarská chemická společnost Borsodchem, která je zase jedním z největších odběratelů MCHZ. Deza a Borso dchem by proto měly podle Babiše vytvořit společný podnik, který by kapitálově vstoupil do ostravských MCHZ. „Chceme propojit firmy, které mají úzké odběratelské a dodavatelské vztahy, a synergickým efektem tak zvýšit jejich výkonnost, vysvětl uje Babiš. Připouští, že o tom, zda se jeho plán uskuteční, rozhodne i nynější dění kolem mateřské společnosti AliaChem, holdingu Chemapol Group.

V rámci konkursu Chemapol Group může dojít k rozpadu AliaChemu na původní firmy, a MCHZ by tak bylo dostupné při vypořádání konkursní podstaty. I při zachování nynější struktury AliaChemu (tvoří ho čtyři odštěpné závody, MCHZ Ostrava, Synthesia Pardubice, Fatra Napajedla a Technoplast Chropyně) se však již objevily signály, že by do jednotlivých závodů mohli vstoupit další investoři. Podle informací týdeníku EURO už Borsodchem s představiteli firmy AliaChem o vstupu do MCHZ jedná.

Agrofert se dočkal

Holding Agrofert se poprvé o Dezu ucházel už před rokem. Čekání se mu vyplatilo. Jestliže nyní získal většinový podíl za necelých 600 milionů korun, vloni zahajoval jednání na čtyřnásobku. Podle odborníků navíc koupil relativně prosperující podnik, který v nejbližších letech nepotřebuje výrazné investice.

Deza byla na prodej už od začátku minulého roku, kdy se investiční fondy Komerční banky a České spořitelny rozhodly, že svůj podíl prodají. I když jejich společná nabídka představovala majoritu, první dvě kola výběrového řízení byla neúspěšná. Podle informací týdeníku EURO ztro skotala hlavně proto, že domácí zájemci, kteří nabízeli víc než zahraniční investoři, nakonec nezískali úvěr.

Agrofert, jenž se o Dezu zajímal od začátku a už jednou výběrové řízení vyhrál (před moravskou firmou Sezooz a britským chemickým holdingem HCH), minulý rok odmítl dohodnutou cenu zaplatit s tím, že se mezitím zhoršily hospodářské vý sledky a dramaticky klesl kurs akcií. Původní nabídku 3600 korun za kus proto chtěl před rokem stáhnout na polovinu (1800 korun za jednu akcii). Teď Dezu získal za 528 milionů korun, což odpovídá v přepočtu na jednu akcii necelým 845 korunám.

Žádné velké nadšení

Generální ředitel a předseda představenstva Dezy František Malík, který podnik řídí už šest let, se ke změně majitele vyjadřuje opatrně. „Konečně se rozhodlo a to je pro nás pozitivní zpráva, řekl. S novým vlastníkem se setká až v př íštích dnech, a proto nechce změnu komentovat. „Zatím jejich záměry neznám, dodal.

Malík, který už dovršil sedmdesátý rok věku, nicméně potvrdil, že se původně chystal do důchodu, teď se však rozhodne až podle postoje nového vlastníka. Podle Babiše čekají podnik některé změny už v příštích týdnech. „Chceme se zaměřit na vztahy k MCHZ a zahájit tvrdou restrukturalizaci, říká. Firma si podle něj žila nad poměry, což ovšem neznamená, že by nyní měla třeba začít propouště t. Jako konkrétní příklad dalšího zeštíhlení Babiš uvedl záměr prodeje paroplynové jednotky, na niž chce okamžitě po vstupu do Dezy vyhlásit veřejnou soutěž.

Společnost Expandia, která má v Deze zhruba dvouprocentní podíl, přesto přistupuje k českému investorovi se stopou nedůvěry. „Raději bychom tam viděli zahraniční investory, protože neznáme mnoho českého kapitálu, který by se v domácích po dnicích dobře zhostil své úlohy, upozorňuje analytik Ivan Čuka. Zdůrazňuje však, že Deza nemusí skončit jako ČKD či Poldi, protože to rozhodně není podnik, který by byl před krachem.

Drobní podílníci budou nyní s napětím sledovat i to, jaké podmínky Agrofert vyhlásí pro odkup akcií od minoritních vlastníků. Podle ředitele investiční společnosti Expandia Miroslava Singera to nicméně neznamená, že by se tento portfoliový inv estor nyní hodlal akcií Dezy za každou cenu zbavit. „Počkáme, co chce nový vlastník s firmou dělat, řekl Singer.

Agrofert nyní drží v Deze 59,6 procenta akcií, a pokud by měl uspokojit všechny minoritní vlastníky, bude na zákonné odkupy potřebovat dalších téměř 300 milionů korun.

Nebylo na výběr

Podle Martina Vojty z investiční společnosti Patria Finance udělal Agrofert velmi dobrý obchod. „Cena, za kterou nyní Dezu koupil, je rozhodně pro tohoto kupce velmi výhodná, říká Vojta. Spokojen je i Babiš, který uvádí, že vyčkávací taktikou ušetřil 730 milionů korun. „Když jsme vloni od nákupu akcií nakonec ustoupili, tratili jsme sice patnáct milionů složených kvůli rozjednanému úvěru, ale to se nyní bohatě vrátilo, řekl. Agrofert vloni podle něj z Dezy couvnul hlavně proto, že se dr amaticky změnily podmínky. „Za čtyři měsíce loňského jara a léta, kdy ta jednání probíhala, se nejen výrazně zhoršily výsledky Dezy, ale dolů šla celá česká ekonomika, uvedl.

Společnost Atlantik Corporate Finance, která kupce hledala téměř rok a půl, se ani nyní nechce k výhodám či nevýhodám uzavřeného obchodu vyjadřovat. Podle jejího ředitele Jiřího Hrbáčka se objevili i zahraniční zájemci, firma se však řídi la pokyny prodávajících a přijala nejvyšší nabídku. „Byli jsme pouze zprostředkovateli, a proto jsme samozřejmě respektovali zájmy fondů, řekl k výběru nového vlastníka Hrbáček.

Fondy IKS KB a SIS, které původně dohromady držely přes 52 procent akcií Dezy, by stejně musely podle nových pravidel kapitálového trhu časem své podíly v podniku omezit. S prodejem však nyní podle některých pozorovatelů spěchaly, protože se chystá jejich otevření a potřebují posílit svou likviditu.

Deza jako dárek z nebe

Ve zpracování černouhelného dehtu a surového koksárenského benzolu se Deza řadí na druhé místo v Evropě a na domácím trhu má monopolní postavení. Kvůli ukončení domácí koksárenské výroby měla v minulých letech problémy se surovinou, k terou však nyní dováží z Ukrajiny. Podle dosavadního vedení již podnik prošel restrukturalizací a má výrobkovou skladbu, která mu zajišťuje budoucí prosperitu. Počet jeho zaměstnanců se oproti roku 1993 snížil na polovinu.

Deza ovšem nyní čelí celosvětové recesi, kterou provázejí nízké ceny dehtových výrobků, a první čtvrtletí ukončila s téměř šedesátimilionovou ztrátou. Do konce roku však očekává oživení prodeje a mírný růst exportu.

Právě letošní ztráta, která podle Babiše dosáhla za první čtyři měsíce roku dokonce osmdesáti milionů korun, je však z pohledu nového majitele důvodem k rychlému zásahu. „Musíme se především podívat na to, jak je možný tak hluboký propad, řekl.

Podle dosavadního místopředsedy představenstva Dezy Ladislava Mráčka (v představenstvu zastupuje SIS) firmu zatím dusí úvěry minulých investic, už v příštím roce se však její úvěrová zátěž výrazně zlepší. Mráček uvádí, že ve svém oboru je podnik na špici a v nejbližších letech nemusí příliš investovat. Firma nyní dokončuje v Polsku investici, která jí zajistí vývoz i do Jižní Ameriky. Stoprocentní dceřiná společnost Deza Polska byla založena pro výstavbu a provozování terminálu na expedici kapalné smoly v přístavu Svinoústí už v roce 1995. Úspěšný je rovněž společný česko-americký podnik CS Cabot, který vyrábí saze pro gumárenský průmysl a na rozdíl od Dezy žádnou recesí trhu netrpí. „Saze mají nyní konjunkturu a podporou je i to, že nejbližší producenti pneumatik (otrokovický Barum Continental a slovenský výrobce pneumatik Matador Púchov) zvyšují výrobu, říká Mráček. Ve společném podniku CS Cabot má Deza osmačtyřicetiprocentní podíl.

Pro holding Agrofert, který původně obchodoval jen s agrochemikáliemi a zemědělskými produkty, je Deza významným rozšířením chemických aktivit. V jeho portfoliu je už třetím výrobním podnikem. Od roku 1996 ovládá Agrofert přerovskou Prechezu a padesátiprocentní podíl má také v Lovochemii. Holding má základní jmění 617 milionů korun a vloni (podle zatím nepotvrzených výsledků) dosáhl konsolidovaně hrubého zisku 750 milionů korun.