komentářPo několika měsících relativního klidu se na středoevropské devizové trhy opět vplížil přízrak politické nestability. Zasloužily se o to polská a česká vláda, které se obě potýkají s existenční krizí. Obavy z politického vývoje katapultovaly zlotý na více než tříleté minimum.
komentář
Po několika měsících relativního klidu se na středoevropské devizové trhy opět vplížil přízrak politické nestability. Zasloužily se o to polská a česká vláda, které se obě potýkají s existenční krizí. Obavy z politického vývoje katapultovaly zlotý na více než tříleté minimum. Protože zahraniční investoři se chovají stádně, své obavy z Polska okamžitě zobecnili na celý region a poslali ke slabším hodnotám i všechny další středoevropské měny. Česká politická krize tedy přišla v tu nejméně vhodnou dobu a ještě zvýšila napětí na devizových trzích v regionu. Navzdory obavám zahraničních investorů z budoucího vývoje však česká koruna stále projevuje neobvyklou odolnost vůči politickým otřesům a je nepravděpodobné, že by na delší dobu oslabila výrazně nad 32 koruny za euro. Současný slabý kurz nebude trvat dlouho a je proto ideální příležitostí k nákupu korun za eura. Oznámení premiéra Špidly, že vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry, prozatím investoři a hráči na finančním trhu vzali spíše chladně. Ať již hlasování dopadne jakkoliv, nejasná politická situace pravděpodobně nebude mít na finanční trh okamžitý vliv. Česká ekonomika je prozatím v zahraničí chápána jako příliš stabilní na to, aby jedna - byť předčasná - výměna vlády podstatně změnila náhled zahraničních investorů na naše hospodářství. Ovšem z dlouhodobějšího pohledu může mít současná situace na ekonomiku pravděpodobně klíčový dopad. Stávající (i případná nová) vláda bude pravděpodobně příliš slabá na to, aby si mohla dovolit prosadit kontroverzní témata. Jedním z nejkontroverznějších témat je přitom reforma veřejných financí. V příštím roce zřejmě nebude uskutečněna. Z toho plyne zcela zásadní poznatek: Díky nezreformovaným veřejným financím se nám nepodaří včas splnit Maastrichtská kritéria a zároveň s tím se i odsouvá okamžik, kdy česká ekonomika bude schopna přijmout euro. Ve světle posledních událostí se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se eura nedočkáme před rokem 2011. To pro české exportéry znamená, že budou vystaveni kurzovému riziku ještě o několik let déle, než si dnes přejí.
