Jak regulovat sdílenou ekonomiku, jejímiž synonymy jsou pro většinu lidí alternativní taxi Uber a zprostředkovatel pronájmu bytů Airbnb, ukazuje německé město Dortmund. Než aby radnice složitě vymýšlela, jak lidi donutit zaplatit z výdělků daně, dohodla se přímo s platformou. Za pokoj si uživatelé připlatí 7,5 procenta z ceny ubytování, které firma pošle městu.
Pokud se vydáte na koncert nebo na fotbal do Dortmundu, možná si najdete pokoj přes Airbnb. Ať už z principu nebo kvůli úspoře. Nářky hoteliérů a majitelů penzionů, že jim ve městě vyrostla nekalá konkurence, radnice metropole v Porúří vyřešila jednoduše a účinně.
Než aby zdlouhavě a složitě vymýšlela, jak ubytování regulovat (jako je tomu v Berlíně nebo Barceloně), případně majitele bytů přesvědčovala, aby platili z pronájmu daně, jako je tomu v Praze, dohodla se přímo s americkou společností, která ubytování zprostředkovává.
Za každou noc si lidé připlatí „daň za postel“ ve výši 7,5 procenta z ceny ubytování při rezervaci. Peníze pak Airbnb převede přímo radnici.
Čtěte blog Pavla Párala o sdílené ekonomice:
Švarcsystém v mobilu
Nová úprava má platit od začátku roku 2018 a zájem mají i další německá města, napsal deník Süddeutsche Zeitung. Na dohodě je zajímavé především to, že ke kompromisu došlo, přestože si radnice neustále stěžují, že jim sdílené ubytování neúměrně zvyšuje ceny nájmů i bytů v žádaných lokalitách a vytlačuje z center měst stálé obyvatele.
Z tohoto postupu není nadšen německý svaz pronajímatelů. Jeho šéf Ulrich Ropertz varuje před tím, že se tak zlegalizuje postup mnoha lidí, kteří neodvádějí ze svých přivýdělků daně a příslušné poplatky.
Pražská MHD se dočkala úspěchu:
Podivné složení dopravního párku
Město se brání tím, že svým pragmatickým postupem nemusí kontrolovat, zda všichni lidé, kteří přes platformu nabízejí krátkodobé ubytování, platí daně a poplatky. Také neeviduje stížnosti na turisty, kteří zaplavili rezidenční oblasti a původní obyvatele ruší, jako je tomu v některých jiných městech, uvedla mluvčí radnice v Dortmundu.
Celosvětově už firma ze San Franciska spolupracuje s 310 městy, kdy vybírá poplatky, které náleží radnicím. V Londýně například ze své nabídky odstraňuje ubytování v bytech, které překročí 90 pronajatých dnů v roce. Bojuje tím proti „profesionálním“ pronajímatelům soukromých bytů.
Mínus 120 milionů: Praha tratí na sdíleném ubytování
V Praze radnice přijde kvůli Airbnb ročně o 120 milionů korun na neuhrazených poplatcích za krátkodobé ubytování. Podle vládní zprávy v Praze dosáhl objem tržeb přes portál výše 2,2 miliardy korun ročně, což je stejně jako tržby hotelů a penzionů. Přes Airbnb se ubytovalo loni v Česku 710 tisíc turistů ze zahraničí, což je meziročně o 59 procent více.
Přísnou regulaci služby vyžaduje Berlín. Za pronájem celého bytu hrozí pokuta ve výši 100 tisíc eur (2,6 milionu korun). Navíc mohou sousedé hlásit nelegální praktiky anonymně přes internetový formulář radnici. Podobně Mnichov vytváří systém pro hlášení nespokojených občanů. Firmám, které pronajímají nelegálně byty, hrozí dokonce pokuta ve výši 500 tisíc eur (12,8 milionu korun).
Celosvětově Airbnb nabízí ubytování ve 165 tisících městech a 191 zemích. Firma otevírá podle svých slov cestovatelům „jedinečné zážitky“. Lidé mohou například spát na hradech nebo na stromech.
Čtěte také: