V době pandemie si lidé vyzkoušeli práci z domova. Nyní se pozvolna vracejí zpět do svých kanceláří, ovšem existuje celá řada těch, kterým home office přirostl k srdci. Výhod práce na dálku si všimli nejenom zaměstnanci, ale také zaměstnavatelé, přičemž někteří z nich se rozhodli ji svým lidem umožňovat i dále.
A zatímco někde to jde částečně (společnosti vyžadují aspoň občasnou přítomnost zaměstnanců na pracovištích), jinde nechávají vše na jejich libovůli. K takovým zaměstnavatelům patří i ubytovací služba Airbnb. Vedení americké firmy se nyní nechalo slyšet, že její zaměstnanci budou moci pracovat z domova natrvalo, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na výši jejich platu.
„Chceme najmout a udržet ty nejlepší lidi na světě. Pokud bychom omezili náš talentový fond na okruh dojíždění kolem našich kanceláří, byli bychom ve značné nevýhodě. Nejlepší lidé žijí všude, nejsou soustředěni v jedné oblasti. A náborem z různorodé skupiny komunit se staneme rozmanitější společností,“ uvedli zástupci této platformy.
Generální ředitel Airbnb Brian Chesky poslal zaměstnancům e-mail s podrobnostmi o nové flexibilní pracovní politice společnosti a předpověděl, že za 10 let bude takto flexibilní práce pro mnoho lidí normou. Jediné, co po zaměstnancích bude chtít, jsou pravidelná setkávání na pracovištích a společenských akcích každé čtvrtletí. Celé tři měsíce tak budou vždy v režii pracovníků, kteří si mohou práci rozložit podle svých možností, aniž by byli vázáni konkrétním místem, kde musejí žít.
Úprk ze Silicon Valley se nemusí vyplatit
Zdaleka ne všechny společnosti jsou ale takto vstřícné. Microsoft sice umožňuje svým zaměstnancům rovněž pracovat z domova, tento způsob nicméně mohou využít jen polovinu času, který jim stanovuje jejich pracovní úvazek. Internetový gigant Google v srpnu loňského roku dokonce prohlásil, že jeho americkým zaměstnancům, již se rozhodli pro home office, může být snížen plat, jak uvádí BBC. Tato společnost ostatně čelí problémům ohledně svého mzdového systému dlouhodobě. Není to však jediný případ.
Firmy jsou v současné době rozděleny zejména v otázce toho, zda upravit platy pracovníků podle místa bydliště. Vloni většina velkých technologických firem (skupina zahrnující Alphabet, Amazon, Apple, Meta a Microsoft) oznámila, že sníží platy zaměstnancům, kteří se přestěhovali pryč ze Silicon Valley. Argumentují tím, že stávající mzdy jsou vázány na vysoké životní náklady v San Francisco Bay Area. Řada jiných podniků každopádně s takovým tvrzením nesouhlasí. Dle jejich vedení by mzda neměla být spojena s konkrétním místem, protože její snížení by mohlo znamenat odchod postihnutých, avšak kvalitních zaměstnanců za lepším.
Klíčový je oboustranně přijatelný kompromis
Další korporáty, jako například americké Cisco, zavedly hybridní pracovní plán, který žádné ustanovení o tom, jak často musejí být zaměstnanci přítomni ve své kanceláři, nemá. Už v době vydání tohoto opatření přitom personalisté očekávali, že jen méně než čtvrtina lidí bude chtít docházet na pracoviště více než tři dny v týdnu. Průzkum napříč 3019 zaměstnanci, mezi nimiž byli zahrnuti i pracovníci výše uvedených společností, ukázal, že 64 procent z nich dá přednost práci formou home office před vyšším platem.
Možnost pracovat z domova je pro mnoho zaměstnanců natolik důležitým faktorem, že si podle ní dokonce vybírají i svého potenciálního zaměstnavatele. Tento benefit totiž šetří čas i peníze, které by věnovali na dojíždění, umožňuje trávit více času s rodinou a rozvrhnout si práci podle toho, jak potřebují. Nemalou roli hraje také fakt, že si mohou vybrat místo, kde budou žít, aniž by museli zohledňovat polohu, respektive sídlo své firmy, do nějž by za normálních okolností měli pět dní v týdnu docházet.
Méně zameškaných dnů i více zájemců o práci
Režim home office přináší na druhou stranu řadu výhod i samotným zaměstnavatelům. Nabídka práce na dálku se osvědčila jako účinný nástroj pro nábor i udržení pracovníků a vedla k menšímu počtu zameškaných dnů, nižší míře fluktuace a delší kariéře u jedné společnosti. Může být také přínosem pro začlenění zdravotně postižených osob, rodičů malých dětí a lidí, kteří se rozhodli žít mimo velká města.
Mezi společnosti, jež všechny tyto aspekty berou v potaz, patří například Spotify. Švédská firma za tímto účelem dokonce vytvořila i speciální program.
Nicméně ne všichni vedoucí pracovníci uznávají hodnotu práce na dálku. Někteří se obávají ztráty firemní kultury, navzdory příkladu mnoha organizací, které prokázaly, že ji poměrně efektivně lze vytvořit rovněž virtuálně. Například šéf investiční banky Goldman Sachs David Solomon se svého času vyjádřil v tom smyslu, že práce z domova je spíše „úchylkou“ než novým standardem.
Pětidenní přítomnost na pracovišti je prý minulostí
Cathy Merrillová, generální ředitelka mediální společnosti Washingtonian Media, pro změnu prohlásila, že pokud se zaměstnanci nemohou podílet na firemní kultuře, protože nejsou na pracovišti přítomni, měli by být převedeni z pozice zaměstnance na dodavatele, což by v českém prostředí znamenalo externího spolupracovníka. V reakci na její prohlášení o tom, že „domácí zaměstnanci“ budou méně hodnotní a bude snazší je propustit, zahájili pracovníci celodenní protest a označili její slova za nehoráznost.
V důsledku zvýšeného zájmu zaměstnanců o práci formou home office i benefitů, které z tohoto modelu plynou také pro zaměstnavatele, se řada společností napříč obory i zeměmi světa rozhodla zavést pracovní plán, v rámci něhož mohou lidé odvádět svoji práci z domova a zároveň budou mít povinnost docházet do zaměstnání. Tento flexibilní režim předpokládá, že na svých pracovištích stráví asi 40–60 procent týdenní pracovní doby. Někteří zástupci velkých firem jsou pak přesvědčeni, že pětidenní přítomnost v práci je minulostí a zaměstnanci se k ní již nikdy nebudou ochotni vrátit.
