Životnost Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se pomalu blíží ke svému konci. Americká NASA se spolu se svými partnery zavázala, že ji udrží v provozu do konce roku 2030, zároveň ale vznikají plány na jejího nástupce. Vesmírná agentura už v minulosti uzavřela smlouvu o spolupráci se společnostmi Blue Origin's Orbital Reef, Axiom Space Station (AxS) a Starlab, které mají zajistit návrhy nové vesmírné stanice.
Možnosti získat tuto lukrativní zakázku se podle Science Alert nechce vzdát ani evropský letecký gigant Airbus, který nedávno představil svůj návrh víceúčelového orbitálního modulu s názvem Airbus LOOP. Tato unikátní konstrukce má obsahovat tři paluby, na nichž bude dostatečný prostor pro čtyřčlennou posádku. Modul by měl také splňovat všechny požadavky pro budoucí vesmírnou stanici a hodil by se i k dlouhodobým misím na Mars.
Jak lze vidět v přiloženém videu, v nejvyšším patře se nachází obytná část, uprostřed je prostor sloužící k vědeckým účelům a zcela dole je pak speciální odstředivka, která dokáže simulovat gravitaci až pro dva členy posádky najednou. Modul měří na šířku i délku osm metrů, a své posádce tak poskytuje objem téměř 100 metrů krychlových.
Lepší aklimatizace astronautů
Podle vyjádření Airbusu umožňuje rozdělení interiéru na různé paluby dosáhnout vyšší bezpečnosti. Astronauti se tedy vždy mohou přesunout právě na tu část, která jim poskytne největší ochranu v případě sluneční erupce nebo jiných nebezpečí. Součástí každého patra je také centrální prostor obklopený skleníkovou konstrukcí, jež umožňuje například provádění experimentů s rostlinami. Zároveň je díky tomu zajištěn i stálý přísun zeleniny či luštěnin, podobně jako na palubě současné ISS.
Modul je sice navržen pro čtyřčlennou posádku, ale v případě potřeby může dočasně pojmout až osm astronautů najednou. Design každé paluby lze navíc do velké míry přizpůsobit cílům jednotlivých misí, takže je možné modul bez problémů dovybavit zařízením či infrastrukturou v závislosti na konkrétních požadavcích.
Ve standardním provedení představuje vrchní obytná část rozsáhlý společný prostor s velkými okny a cvičebními zařízeními, jako jsou třeba stacionární kola. Vědecká paluba je pak vybavena několika počítači a vzduchovou komorou, která umožňuje posádce výstupy do volného vesmíru. Asi nejzajímavějším prvkem LOOP je ovšem zmíněná centrifuga s celkem dvěma speciálními kapslemi. Ty obsahují rotopedy, což umožňuje posádce cvičit v simulovaném gravitačním prostředí.
Zatím není úplně jasné, co přesně tato odstředivka dokáže. Určitě by ale měla zvládnout napodobit třeba podmínky na Marsu, které dosahují asi 38 procent zemské gravitace. To by bylo užitečné zejména během misí na Rudou planetu, protože by to pomohlo zmírnit problémy s aklimatizací posádky.
Více modulů s odlišným účelem
Třípodlažní stanice má splňovat všechny základní potřeby dlouhodobých pobytů ve vesmíru. Její velkou výhodou je pak také kompatibilita se všemi současnými vesmírnými zařízeními. Týká se to přitom i Mezinárodní vesmírné stanice, k níž by mohl být LOOP připojen pro získání dalšího prostoru nebo pro ,gravitační terapii‘ astronautů.
Airbus rovněž zdůrazňuje, že je možné vzájemně propojit více modulů LOOP. Díky tomu lze vytvořit plnohodnotnou vesmírnou stanici, přičemž každý modul může být vybaven různými palubami pro různé operace a experimenty. V tomto ohledu je LOOP do velké míry podobný konceptu jiného zařízení NASA s názvem Nautilus-X, jehož vývoj byl ale nakonec z mnoha různých důvodů pozastaven.
Zda se Airbusu nakonec se svým LOOPem podaří skutečně prorazit, je zatím ve hvězdách. Šanci každopádně má, neboť do roku 2030 stále zbývá ještě mnoho času na případné zdokonalení. Záležet bude i na tom, s jakými návrhy přijdou zbylé konkurenční společnosti.
Nutno navíc podotknout, že NASA není jedinou vládní agenturou, která se problematikou nahrazení ISS či zkrátka vytvoření jiné vesmírné stanice aktuálně zabývá. Například Čína v současnosti dokončuje, respektive dolaďuje svoji vesmírnou stanici Tchien-kung (česky Nebeský palác), zatímco indická vesmírná agentura ISRO plánuje vypustit vlastní vesmírné zařízení zhruba v polovině této dekády.
Rusko pak nedávno oznámilo, že i nadále počítá s vysíláním svých astronautů na ISS, a to nejméně do roku 2028. Jestli však i tato země opravdu vybuduje na orbitě vlastní kosmickou stanici, jak se v nedávné minulosti několikrát dušovala, je zatím nejasné.
