Menu Zavřít

Airbus testuje solární letadlo, které na nebi vydrží až šest měsíců a dostane internet i do nejzapadlejších koutů světa

12. 10. 2021
Autor: Airbus
  • Evropský Airbus vyvíjí bezpilotní letoun s nebývalou výdrží. Ta se nepočítá v hodinách jako u běžného dopravního letadla, ale týdnech až měsících

  • Letadlo nesoucí název Zephyr je poháněno elektřinou, která je získávána pomocí solárních panelů a ukládána do speciálních baterií. Technicky vzato je tedy uhlíkově neutrální

  • Stroj může mít celou škálu využití. Nalezne uplatnění jak při kontrole hranic, tak při monitorování lesních požárů či průzkumu rozsáhlých geografických oblastí. Může se hodit i k distribuci internetového připojení

Tvarem křídel připomíná ptakoještěra, jejich rozpětím sportovní kluzák a svou konstrukcí létající stroje z počátku dvacátého století. Přesto všechno může Zephyr způsobit malou technologickou revoluci.

Zahlédnout tento zcela unikátní letoun vyvíjený Airbusem pouhým okem je takřka nemožné. Obvykle totiž létá ve výšce přes 20 kilometrů nad zemí, tedy zhruba dvakrát výš než běžná dopravní letadla. A ve srovnání s nimi má i mnohonásobně větší výdrž. Doslova. Zatímco nejdelší komerční lety trvají něco pod 20 hodin, výdrž Zephyru se měří v měsících.

Během své dosud poslední zkoušky putoval stratosférou dlouhých 18 dní, přičemž podle inženýrů evropského výrobce jsou jeho limity ještě podstatně dál. „Máme ambice létat celé měsíce, klidně až šest měsíců,“ řekla podle webu Sky News Jana Rosenmannová, šéfka oddělení nepilotovaných leteckých systémů, agentuře PA.

Všestranný pomocník. Český dron od Primoca se skvěle hodí i ke kontrole letištních navigačních systémů, ukázaly zkoušky
Přečtěte si také:

Všestranný pomocník. Český dron od Primoca se skvěle hodí i ke kontrole letištních navigačních systémů, ukázaly zkoušky

Od tradičních letounů – ať už těch, které jsou využívány ke komerčnímu provozu, nebo jen tak pro zábavu – se Zephyr vedle neuvěřitelné výdrže liší minimálně ještě v jednom aspektu. Je maximálně šetrný k životnímu prostředí, namísto fosilních paliv totiž k pohonu používá výhradně energii ze slunce.

K jeho paprskům má vzhledem k výšce, v níž se obvykle pohybuje, de facto neomezený přístup, přičemž energii z nich ukládá do svých baterií, které následně pohánějí dvojici malých vrtulí na křídlech.

„Naše baterie fungují opravdu skvěle. V tuto chvíli jsme přesvědčeni, že jsme schopni dosáhnout tří měsíců, a řekla bych, že ani šest by v případě tohoto letounu nebyl problém. Dokázali jsme to v praxi? Ne, ještě ne. Ale všechny testy, které jsme uskutečnili v laboratoři, nasvědčují tomu, že jsme na velmi dobré cestě,“ doplnila Rosenmannová.

Pro hasiče, armádu i děti bez internetu

Všechny výše zmíněné vlastnosti Zephyru vážícího méně než 75 kilogramů znějí samy o sobě skvěle. Pakliže by ale tento experimentální letoun Airbusu nenašel praktické využití v běžném životě, dost možná by se na něj velmi rychle zapomnělo. Naštěstí nic takového nehrozí.

Evropský výrobce uvádí, že podobně jako vesmírné satelity se Zephyr hodí třeba k monitorování lesních požárů či pro kontrolu hranic. V úvahu připadá též provádění průzkumných činností rozsáhlých geografických oblastí, a to „v daleko větším detailu než kdy předtím“, popisuje přednosti tohoto bezpilotního letounu britské ministerstvo obrany. Právě pro něj Airbus podle Sky News svůj dosud poslední stratosférický test uskutečnil, neboť se zavázal, že mu do budoucna jeden takovýto podobný stroj dodá.

Roboti usmaží plevel na poli elektřinou. Anglický startup konkuruje českému vynálezu s umělou inteligencí
Přečtěte si také:

Roboti usmaží plevel na poli elektřinou. Anglický startup konkuruje českému vynálezu s umělou inteligencí

Tím nicméně přednosti Zephyru ani zdaleka nekončí. Letoun dokáže zastat i další úkoly typické pro družice pohybující se na oběžné dráze Země, distribuci internetového signálu nevyjímaje. Ostatně právě to představuje podle Rosmannové jeho největší přednost.

„Myslím si, že má velký potenciál dosáhnout k lidem, ke kterým obvykle širokopásmový kabel nedosáhne, není pro to žádný limit,“ dodala.

MM25_AI

Takových osob je i na začátku dvacátých let jednadvacátého století stále relativně dost. Podle informací organizace UNICEF, na jejíž loňský výzkum se zmíněná agentura odkazuje, nemá doma k internetu přístup na 1,3 miliardy dětí, tedy dvě třetiny veškeré dětské populace.

  • Našli jste v článku chybu?