Tu situaci zná zřejmě každý zaměstnanec firmy, kde se o počítače stará tým „ajťáků“. Neustálé výmluvy a dohadování, proč tohle nefunguje, proč zrovna tenhle program není možné nainstalovat na váš počítač, i když ho pro svou práci potřebujete, a že rychleji notebook pro běžné používání připravit opravdu nejde. A nad vším ční legendární hláška: „Zkusili jste počítač vypnout a znova zapnout?“
Jenže s ajťáky se začíná houpat židle. IT řešení se standardizují, a tedy jednodušeji nastavují. Především se ale čím dál víc služeb v rámci moderních technologií přesouvá na internet, kde se o funkčnost služby „na dálku“ stará dodavatelská firma. Potřebné aplikace jsou uloženy na vzdálených serverech, v takzvaném cloudu, kam se prostřednictvím internetu uživatel připojí, pracuje tam a nakonec tam práci i uloží. Zákazník v takovém případě neplatí za samotný software, tedy nekupuje si licence k programům, ale za používání konkrétní služby na určité období.
Výhod má tato forma vzdálené správy počítačových programů několik. Služba je dostupná ihned po zaplacení či sjednání smlouvy, je dostupná na kterémkoli zařízení typu počítače kdekoli na světě, kde je připojení k internetu, je stále aktualizovaná (kromě jiného tedy vybavena nejnovějšími bezpečnostními prvky) a také lze šíři služeb či počet uživatelů dynamicky měnit. Takže firma může mít jeden den ráno deset e-mailových účtů a odpoledne již třeba dva tisíce.
Webmail jako začátek
Celá tato nová forma IT služeb je založena na takzvaném cloud computingu, přičemž některé cloudové služby fungují již více než patnáct let. Nejrozšířenějším příkladem je webmail, tedy e-mailová schránka dostupná přes internetový prohlížeč. V poslední době však cloudové služby stále častěji pronikají i do oblasti programů pro byznys sféru. Různá řešení nabízí prakticky každá větší nadnárodní IT korporace jako HP, Ness, Oracle, IBM či SAP, nicméně ta jsou většinou upravena pro potřeby určitého typu zákazníka. Nejmasovější cloudová řešení pro firmy pak nabízí Google a Microsoft, který uvedl svou novou službu Office 365 na český trh minulý týden.
Jak vypadá budoucnost firemních aplikací ve vizích dvou IT gigantů? Premisou každého cloudového řešení je připojení k internetu spolu se zařízením typu počítače či chytrého mobilního telefonu. Základním pilířem je vždy e-mailová služba, tedy e-mailová schránka s kontakty a kalendářem, včetně všech antivirových a antispamových ochran. Například Microsoft Office 365 nabízí v základní verzi poštovní schránku o velikosti 25 gigabajtů s možností odesílat přílohy o velikosti až 25 megabajtů. Plně funkční službu, jakou nabízí například program Outlook, mohou uživatelé využívat za zhruba stokorunu měsíčně. „A to bez jakýkoliv investic do firemního poštovního serveru, nákupu licencí softwaru či nákladů na údržbu zařízení a správce systému. Finančně zajímavá je nepochybně také úspora energie z provozu serveru. Tento model je efektivní jak pro malou firmu o pěti lidech, tak pro společnost s třemi sty zaměstnanci,“ vypočítává Aleš Růžička, manažer české pobočky Microsoftu, který má na starost produkty Office. „Současné služby přes ADSL či kabelové rozvody jsou plně dostačující. Na vyřízení pošty postačí i mobilní signál v GPRS kvalitě,“ dodává.
Konkurenční Google, který se snaží rozšířit působnost z původního webového vyhledávání i do dalších oblastí IT byznysu, nabízí své Google Apps pro firmy do 50 uživatelů zdarma. Má však určitá kvantitativní omezení, například velikost schránky, a méně funkcí. Rozšířená služba Google Apps Premier, která cílí především na větší firmy, nabízí za 50 dolarů ročního poplatku (na uživatele) on-line práci se všemi potřebnými kancelářskými aplikacemi, jako je e-mail, kalendář, textový a tabulkový editor, program pro prezentace či vnitrofiremní web včetně prostoru pro sdílení dokumentů nebo videoklipů.
Virtuální projektor
Podobné služby nabízí i Microsoft v rámci rozšiřitelných „balíčků“. Firma si může objednat intranetový portál pro komunikaci a pracovní potřeby jak v rámci samotné společnosti, tak pro kontakt s dodavateli či externisty pracujícími mimo kancelář. Virtuální server umožňuje vzdálené sdílení pracovních dokumentů, například nabídek, které si zaměstnanci nemusejí neustále hromadně zasílat e-mailem, ale ukládají je na portál a pracují s nimi na dálku, byť se tváří zcela standardně, jako by dokument byl umístěn v počítači uživatele.
Microsoft do budoucna hodně sází rovněž na službu video a audiokonferencí, v kombinaci s jakýmsi virtuálním projektorem, kdy si zaměstnanci jedné firmy mohou povolovat sdílení obrazovky počítače. Lze tak vyškolit obchodníky na nový produkt, ačkoliv sedí doma v obýváku, nebo lze ušetřit čas (a v konečném důsledku i peníze) IT technika, který nemusí při každém problému se softwarem jet ke klientovi.
„Při srovnání ve firmě o třech stovkách uživatelů, kde jsou náklady na klasické řešení rozpočítané na šest let, vychází cloudové řešení na jednoho uživatele o 38 procent levněji. Během této doby tak firma místo téměř 4,5 milionu zaplatí za kompletní řešení pro poštu, intranet, vnitrofiremní komunikaci a sdílení dat kolem 2,5 milionu,“ dodává Růžička konkrétní příklad.
Opírá se přitom o několik studií i zkušenosti zákazníků, kteří cloudové služby již v určité formě využívají. V Česku má Microsoft momentálně asi 2500 uživatelů první generace služeb postavených na cloudu, celosvětově jsou to miliony. Zajímavý je příklad kavárenského řetězce Starbucks, který si pro pobočky na celém světě objednal deset tisíc cloudových účtů, jejichž prostřednictvím komunikuje centrála se všemi kavárnami – školí zaměstnance v nových typech produktů či kampaní a provádí třeba i reporting. V Česku využívá novinku akademická sféra, například pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) či brněnské Vysoké učení technické prostřednictvím cloudu provozují e-learning s funkcí virtuálního projektoru, takže studenti mohou část výuky i zadaných úkolů zvládnout z domova nebo z koleje. „Roční náklady na provoz dvaceti studentských a jedné učitelské licence jsou nižší než náklady na pořízení samotného fyzického serveru, který by byl pro chod veškerých aplikací potřeba,“ tvrdí Tomáš Kubálek z VŠE.
Ačkoli lze nyní poměrně těžko odhadovat, jak velké procento firem přejde na správu programů prostřednictvím cloud computingu, je zřejmé, že tento trend bude kvůli ekonomickým výhodám stále dominantnější. Aleš Růžička předpokládá, že v horizontu dvou let budou na cloudových službách pracovat stovky tisíc českých uživatelů a během pěti let bude tato forma správy IT nejrozšířenějším způsobem ve firmách. „Předpokládáme v oblasti cloudu podobnou evoluci jako s internetem v dobách jeho začátků – dokud se neobjevily zajímavé služby a aplikace, nikdo netušil, jak může být užitečný,“ podotýká.
