Manažerka farmaceutické firmy dokáže být velmi razantní
Role Xenie při budování firmy je značná - ví, jak sehnat peníze na provoz a rozvoj podniku. Navíc je lidská a bezprostřední, i když na ženu někdy velmi razantní, leč to je v byznyse potřeba, říká ředitel konkurenčního Biotestu Lukáš Jebavý. Hovoří o manažerce a zakladatelce společnosti I. Q. A. Xenii Svobodové (56). Firmu působící ve farmaceutickém výzkumu založila společně se svým mužem Michalem a čtyřmi dalšími kolegy z někdejšího Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii (VÚFB) před pěti lety. Loni utržili asi 38 milionů korun, o 70 procent více než rok před tím. „Letos počítáme s 75 miliony korun obratu,“ říká Svobodová, kterou znalci poměrů v I. Q. A. považují za ekonomický mozek firmy, zatímco její muž Michal se soustřeďuje na řízení výzkumného programu společnosti.
Konec s Mečiarem.
Michal a Xenie Svobodovi jsou spolužáci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, oba promovali v roce 1975. Xenie vystudovala fyzikální a Michal biofyzikální chemii. Poté nastoupili do Výskumného ústavu liečiv v Modre na Slovensku. Xenie zde vedla divizi analytické a fyzikální chemie a k tomu pracovala na implementaci systému zavádění jakosti ve farmacii v rámci Spofy, kam ústav patřil.
V roce 1992 se manželé Svobodovi osamostatnili a založili na Slovensku firmu, která dodávala tamním laboratořím spotřební materiál a přístroje. V roce 1997 však podnik s obratem asi třiceti milionů slovenských korun prodávají. „Situace se po nástupu Mečiara k moci zhoršovala a někteří konkurenti občas poukazovali na to, že firma patří Čechům,“ vysvětluje Michal Svoboda. Vrátili se do Prahy a nastoupili do VÚFB, kam je přilákal dnešní korporátní ředitel Zentivy pro výzkum a vývoj Jiří Dohnal, který tehdy VÚFB šéfoval. „Xenii jsem znal z Modry jako vysoce kvalifikovanou odbornici a chtěl jsem, aby pro nás pracovala. Jelikož není jen výtečnou analytičkou, ale i dobrou manažerkou a je velmi dobře jazykově vybavená - mluví anglicky i německy, kromě odborné práce jsem ji využíval jako expertku na ekonomické posuzování projektů a personalistiku. O něco později jsem do VÚFB přibral i jejího muže, který se stal vedoucím bioanalytické sekce,“ říká Dohnal.
Na vlastní nohy.
V roce 2000 došlo k restrukturalizace VÚFB - mateřský podnik Léčiva se rozhodl více se zaměřit na výrobu generických léků, takže již kompletní výzkumný aparát ústavu nepotřeboval. „Věděli jsme, že některé z oborů, zejména generický vývoj a testování léků, mají budoucnost, a že z nich lze vybudovat vlastní firmu,“ vzpomíná Xenie Svobodová. Myšlenka se ukázala jako správná a firma utržila hned v prvním roce pět milionů korun. „Brzy jsme si uvědomili, že rozvoj firmy je lepší postavit na vývoji nových produktů než jen na službách. K tomu jsme však potřebovali kapitál, protože vlastní výzkum, i když má vyšší návratnost, je dražší a riskantnější,“ říká. Finančním partnerem I. Q. A. se stala společnost Cash Reform (CR). „S Cash Reformem jsme se ale dohodli, že nejdříve rozvineme služby, abychom dokázali, že umíme růst. Nakoupili jsme laboratorní přístroje a začali s testováním generických léků, zejména schopnosti uvolňovat stejné účinné látky jako originální přípravek a jejich stability,“ vysvětluje Svobodová. Firma od CR získala v roce 2002 pět milionů korun v hotovosti, přístup k provoznímu financování a garance na leasing laboratorního vybavení za deset milionů.
Třetí země.
Pravidelnými zákazníky firmy jsou Merck, chorvatská Pliva či Zentiva. Svobodovi pronikli i do Turecka. „Potvrdil se náš předpoklad, že v Turecku probíhá bouřlivý farmaceutický vývoj. Dnes tam máme dva zákazníky, každý z nich nám ročně dává zakázky za sedm až deset milionů korun,“ uvádí Svobodová. „Xenie rychle pochopila, že budoucnost farmacie je v Asii, proto tam firma orientovala část svých aktivit. Kromě toho má I. Q. A. dobré jméno i na evropském trhu,“ komentuje Dohnal. Po vstupu do unie se společnost. začala zabývat kontrolou léků ze třetích zemí, například z Indie. „Jakmile přípravek obdrží náš certifikát, může jít na trh a v dalších zemích EU se pak nemusí testovat,“ vysvětluje Svobodová, u které Jebavý oceňuje zájem o rozvoj manažerských schopností. „Pustila se do studia MBA, které dokončila, i když jí bylo již výrazně přes čtyřicet,“ říká.
Změna směru.
Od loňska se firma stále více věnuje vlastnímu výzkumu - kromě hledání léků v oblasti onemocnění HIV dostala spolu s Karlovou a Palackého univerzitou od Grantové agentury České republiky čtyřletý grant na základní onkologický výzkum. Minulý rok se jí rovněž podařilo prodat globální licenci na jeden ze svých čtyř projektů rozpracovaného vývoje z oblasti onkologie a managementu bolesti. Svobodová nyní jedná se zájemci o zbylé tři projekty. „Jde o firmy z Kanady a Německa – případný prodej může být otázkou několika měsíců,“ říká. Počátkem února I. Q. A. získala od soukromých investorů dodatečný kapitál patnáct milionů korun - prostředky poslouží k rozšíření vlastního výzkumu a k otevření nového pracoviště v Brně. Nynější tým 32 výzkumníků by měl do tří let vzrůst o dalších sedmnáct lidí. „Služby neopouštíme, ale nebudeme je dále rozvíjet. Brněnská laboratoř začne pracovat do poloviny roku, v Brně je totiž lepší zdroj výzkumníků než v Praze – moravská metropole leží uprostřed univerzitního trojúhelníku Olomouc, Vídeň a Bratislava. V tomto prostoru také existují významní farmaceutičtí výrobci,“ vysvětluje svoji strategii Svobodová, která se těší, že brzy najde kromě podnikání více času i na svoje záliby - hru na kytaru a bubny a fotografování.
