Akademik zasahuje v tendru o leteckou záchranku

V soutěži na leteckou záchranku pomohl jednomu z uchazečů vysokoškolský profesor

Lukrativní státní zakázka znamená velký zájem lobbistů. Nejinak je tomu u tendru na provozování soukromé letecké záchranné služby, kde se hrálo o 1,6 miliardy korun. A kde v září výběrová komise vyhlásila tři vítěze - provozovatele záchranky na další čtyři roky (viz box).

Aktuální tendr se od předchozího ale výrazně lišil. Jeden z výherců - slovenská Hrma Air-Transport Europe (ATE) - nesplňovala požadavek na kategorii vrtulníků podle zadání ministerstva zdravotnictví.

Leteckými detaily se nazatěžujme, ale právě o výklad tohoto požadavku se lobbovalo jako 0 život. Dané celoevropské kritérium musejí splňovat všechny typy vrtulníků letecké záchranky v České republice od roku 2005. Adepti předešlé soutěže si proto museli pořídit příslušně certifikované a drahé stroje.

Jak se ale nyní ukázalo, i závazné předpisy si lze vykládat různě a soutěžit je možné 1 se stroji, které požadovaná kritéria přesně nesplňují. Slovákům pomohl cestu do finále umést poradce výběrové komise, docent Fakulty dopravní pražské ČVUT Vladimír Němec. V září kvůli tomu svolal jednání slovenského a českého leteckého úřadu. A na něm se přítomní usnesli, že slovenský vrtulník je „ekvivalentem“ vypsaných podmínek tendru. Němcovi pak už stačilo jen ústně přesvědčit komisaře a Slováci měli zakázku „v kapse“. Docent Němec ve svém zásahu, který výrazně pomohl jednomu z uchazečů, nevidí problém (viz rozhovor).

Výběr Slováků pro záchranku ve dvou regionech se logicky nelíbí konkurenci. Je to jednoduchá matematika. Vrtulníky, které požadovalo ministerstvo, jsou výrazně dražší než ty starší, jež do tendru přihlásila ATE. Slováci proto přišli s výrazně nižší cenou než konkurenti, v tomto případě o zhruba deset milionů korun. Ti se ale logicky brání tím, že kdyby nectili parametry tendru a nabídli by podobné stroje jako ATE, cena provozu jednoho centra letecké záchranky by se mohla snížit pod 30 milionů za rok. Nyní se pohybuje od téměř 40 milionů do zhruba 50 milionů korun.

Magie s dokumentací

Zarážející je, jak se během tendru měnil pohled na slovenskou nabídku. Český Úřad pro civilní letectví původně tvrdil, že Slováci kritéria nesplňují. „V České republice uvedené typy vrtulníků nelze provozovat na nemocničních provozních místech letecké záchranné služby,“uvedl například před časem šéf technické sekce úřadu Pavel Matoušek.

Přestože jde o českou záchranku, Slováci se navíc mají, pokud budou výsledky tendru potvrzeny, zodpovídat svému leteckému úřadu. Podle asistentky jeho předsedy Evy Oravcové může ATE provozovat leteckou záchranku na Slovensku i bez požadované kategorie. Záchranářské vrtulníky s typovým označením Agusta A109 K2 společnosti ATE začaly létat na Slovensku v roce 2003. Tehdy ještě požadavky platné národní i evropské legislativy splňovaly. Ta se ale výrazně změnila.

O letenské záchrance čtěte více:

Leteckou záchranku zajistí nový státní podnik

Část tendru na leteckou záchranku prověří antimonopolní úřad

Záchranáři tlačí na Němečka: odložte miliardový tendr na vrtulníky

ATE pak podle Oravcové doložila „alternativní způsoby splnění dalších požadavků“, aby byly vrtulníky schváleny v klíčové „kategorii A“.

„Vzhledem ktomu, že v době, kdy byla vytvářena předpisová základna, ještě nebyl publikovaný dodatek ke kategorii A, nebylo možné osvědčení získat. Výrobce vrtulníků dodatečně získal osvědčení rovnocennosti provozu v kategorii A italského Civilního leteckého úřadu,“ vysvětluje Oravcová.

Zjednodušeně řečeno, italský úřad vrtulníky (výrobcem je italsko-britská společnost) pasoval do evropské zákonné košilky.

A právě tento dokument Slováci přivezli na úspěšné jednání s Čechy, které inicioval docent Němec.

Slovenská média přitom ještě před prázdninami informovala o tom, že ATE začne v srpnu používat nový typ vrtulníku Bell 429, aby požadavky splňoval do puntíku. Ten pak ale v září spadl u Banské Bystrice a byla to už druhá nehoda během jednoho roku. Slováci přitom nalétají o polovinu méně letových hodin než čeští záchranáři.

Podle zakladatele slovenské letecké záchranky Jaroslava Pajdlhausera je to jedním z důvodů těchto neštěstí.

Nebudeme se vyjadřovat

Vyjma docenta Němce měli podle zjištění týdeníku Euro Slováci ještě jiné kontakty blízké výběrové komisi. O spolupráci na provozování záchranky s nimi například vyjednával majitel olomoucké společnosti Heliwork CZ Jaromír Krestýn, shodou okolností přítel jediného politického člena výběrové komise z hnutí ANO, lékaře z olomoucké letecké záchranky Milana Brázdila.

S ATE udržuje léta styky i nadřízený docenta Němce, šéf Ústavu letecké dopravy ČVUT a letitý profesor slovenské Letecké fakulty Technické univerzity v Košicích Stanislav Szabo. Ten namítá, že letecká branže čítá tak malý okruh lidí, že se nelze nepotkávat. Němec pak uvedl, že kontakt s majiteli společnosti ATE neudržuje. „Ale samozřejmě všechny účastníky zadávacího řízení znám, jedná se o velmi úzký a specifický obor,“ podotkl.

Ještě trochu jiný úhel pohledu pak do souboje o leteckou záchranku vnáší informace, že s majiteli ATE před časem jednal o odkoupení zástupce fondu Hartenberg Jozef Janov. Fond patří českému ministru financí a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, jehož aktivity ve zdravotnictví jsou dobře známy.

„Až do oficiálního vyhlášení výsledků výběrového řízení se nebudeme vyjadřovat ani k průběhu, možným výsledkům soutěže a stejně ani k reakcím okolí a různým neověřeným a nepravdivým informacím,“odpověděla na otázky týdeníku Euro manažerka ATE Zuzana Hopjaková.

Na výsledky soutěže už začaly padat stížnosti, konkurent ATE, společnost DSA, se odvolala k ministerstvu zdravotnictví. „Nevím, oč se DSA opírá.

Komise posuzovala nabídky profesionálně a zodpovědně. Podmínky splnili všichni uchazeči a rozhodovala cena,“ uvedl Brázdil. S největší pravděpodobností tak tendr skončí u antimonopolního úřadu. *