Ján Sarkocy dnes žije poklidný život na úpatí Malých Karpat ve slovenské obci Limbach, kterou kdysi založili němečtí kolonizátoři. Čtyřiašedesátiletý bývalý kapitán československé Státní bezpečnosti si tu v nenápadném, ale pečlivě opraveném domku užívá důchodu. Podle jeho mínění zaslouženého. Možná že jeho sousedé donedávna ani netušili, s kým přesně mají tu čest. V posledních dnech se tu ale střídají novináři, včetně těch z BBC. Sarkocy ochotně poskytuje interview, pozornost médií ho těší.
„Dám ruku do ohně za to, že z těch, co tu byli, aspoň tři pracovali přímo jako kádroví pracovníci nějaké zpravodajské služby,“ říká s podezíravostí sobě vlastní Sarkocy, s nímž měl týdeník Euro možnost o celé kauze podrobně hovořit. Příběh, kvůli němuž se Sarkocy znovu po 30 letech dostal do středu britského vnitropolitického dění, začal v listopadu 1986 ve Westminsteru.
Půl roku poté, co Sarkocy jako příslušník StB přijel pod diplomatickým krytím do Londýna posílit rozvědnou činnost československé tajné služby. Nahlásil se na vrátnici Dolní sněmovny, ukázal diplomatický pas a nechal se dovést přímo do poslanecké kanceláře labouristického poslance Jeremyho Corbyna. Zdvořilostní setkání bylo podle Corbynova spisu dochovaného v pražském Archivu bezpečnostních složek předem připravené.
Zorganizovali ho dva loajální spolupracovníci československé ambasády Tony Gilbert a Sandra Hodgsonová. Oba působili jako takzvaní prostředníci, osoby, kterým se ve špionážním prostředí přezdívá cut-outs. Gilbert i Hodgsonová pracovali v krajně levicovém hnutí Liberation, dříve Hnutí za svobodu kolonií (Movement for Colonial Freedom), založené labouristickým poslancem baronem Fennerem Brockwayem, který byl podle britského investigativního spisovatele Toma Bowera placeným agentem KGB. Sarkocy se Corbynovi představil jako Jan Dymič, třetí tajemník československé ambasády v Londýně.
Přečtěte si dokumenty StB týkající se akce COB:
Z „navázání styku“ měl dobrý pocit. „Corbyn projevil zájem o další střetávání. K relativně mladému věku je velmi považovaný v řadách mírového a národoosvobozovacího hnutí. Z titulu národoosvobozovacího hnutí je dobře informovaný i o činnosti World Anticommunist League, stejně jako o osobách, které jsou ve styku s antikomunistickými centrálami,“ napsal Dymič do zprávy odeslané do Prahy. Zjistil i perličky z Corbynova osobního života: manželka chilského původu, jedno dítě, katolík, chová psy a rybičky.
Získávací motiv
Podle Dymiče se Corbyn hodil jako „osoba k nárazovému plnění úloh po linii info“. Nejdůležitější bylo, že Corbyn měl dle Dymiče kladný vztah ke světovému socialistickému společenství, a naopak záporný vztah k USA, stejně jako k tehdejší britské konzervativní vládě Margaret Thatcherové.
StB se zajímala i o zahraniční novináře v Československu:
Spisovatel Forsyth se pomiloval se s StB. Sledování cizinců měla tajná policie v popisu práce
Dymičova zpráva o setkání s Corbynem vyvolala v Praze zájem. „Pokud to bude možné, vést styk mimo budovu parlamentu. Zaměř se na zjištění možného získávacího motivu (povahové vlastnosti, rodina). Postupuj opatrně vzhledem k tomu, že i labourističtí poslanci jsou pod kontrolou britských speciálních služeb,“ zněl pokyn z pražské centrály. Corbynovi bylo hned po první schůzce uděleno krycí jméno COB.
StB chtěla po neúspěších ze 70. let navázat na ostruhy z 50. a 60. let, kdy se jí podařilo naverbovat dva labouristické poslance Johna Stonehouse a Willa Owena. Vojenské rozvědce se v té době dokonce povedlo přemluvit ke spolupráci i jednoho konzervativního zákonodárce Raye Mawbyho. Všichni brali tisíce liber za předávání tajných dokumentů československým špionům.
Z dochovaných záznamů Státní bezpečnosti vyplývá, že Sarkocy alias Dymič se s Corbynem sešel minimálně pětkrát. Dosud se mluvilo jen o třech setkáních, která jsou zaznamenaná v Corbynově hlavním spise. V denním rozpisu Sarkocyho práce v Londýně jsou však zapsané další dvě schůzky, o nichž se zatím nevědělo. Jednou z nich je setkání z 8. dubna 1987, na němž Corbyn se Sarkocym nebyli sami. Byl tam s nimi ještě člověk s krycím jménem Bento. Sarkocy dnes tvrdí, že se jednalo o dalšího labouristického poslance. Corbyn je navíc v záznamu nově zapsán jako AT, tedy agenturní typ vhodný na informační styk.
Mezitím v dubnu 1987 musel příslušník Dymič čelit nepříjemnému ataku ze strany britských zpravodajců. Policisté spolu s důstojníky v civilu vnikli do Sarkocyho bytu a prohledali ho. Československá rozvědka se domnívala, že se jedná o reciprocitu za sledování britského rezidenta v ČSSR.
V červenci 1987 se Sarkocy setkal s Corbynem podle záznamů potřetí. Ani tehdy nebyli sami. Sešli se společně s pracovníkem Oddělení mezinárodní politiky ÚV KSČ Pagáčem přímo v Corbynově poslanecké kanceláři na londýnské Seven Sisters Road. „Setkání napomohlo k upevnění vzájemného vztahu a k prohloubení vzájemné důvěry,“ zapsal do spisu Sarkocy alias Dymič. Podle jeho vzpomínek bylo celkově setkání s Corbynem deset až patnáct. Corbyn byl podle něj dokonce placeným spolupracovníkem. Některá z nich se uskutečnila taktéž na Seven Sisters Road, ne však v Corbynově kanceláři, ale v úřadovně Tonyho Gilberta z Liberation. „Nebyl problém se sejít s Jeremym ne přímo v jeho kanceláři, ale v kanceláři Tonyho Gilberta, který úřadoval taktéž na Seven Sisters Road. V kancelářích labouristických poslanců totiž často byly odposlechy,“ vysvětluje dnes Sarkocy.
Corbynova rada
Z října 1987 se v Corbynově spise zachoval záznam o schůzce v House of Commons (Dolní sněmovně). „Dymič“ si s „Cobem“ povídali o národněosvobozovacím hnutí a postoji Británie a USA k situaci na Blízkém východě. Sarkocy požádal Corbyna o fotokopii článku z magazínu People, i když si ji snadno mohl obstarat jinak. Tento text referoval o „provokacích“ britských zpravodajců vůči pracovníkům východoněmecké ambasády. Corbyn kopii článku skutečně Sarkocymu donesl, avšak navíc uvedl, že je „nutné počítat s případným zesílením podobných akcí vůči ambasádám socialistických zemí, protože v souvislosti s nadcházejícím přezbrojováním Británie (…) bude britská vláda i Home Office (vnitro - pozn. red.) silněji dohlížet na pracovníky ambasád, které má vytipované jako možné odborníky na dané vojenské otázky“.
Přečtěte si rozhovor s bývalým rozvědčíkem:
S Corbynem jsem se stýkal nejen pracovně, říká špion Sarkocy
To mohla být pro příslušníka Dymiče velmi zajímavá informace. I proto zřejmě ukončil svůj zápis tím, že se chce s Corbynem nadále stýkat v jednoměsíčních intervalech. Na tomto místě záznamy v Corbynově spisu končí. Sarkocy to vysvětluje zradou tehdejšího zástupce londýnského rezidenta rozvědky Vlastimila Ludvíka, který začal vynášet informace britské MI-6. Je pravděpodobné, že britskou kontrarozvědku upozornil i na styk Sarkocyho s Corbynem.
„O Corbynovi existují záznamy i v jiných dokumentech. A to kvůli Ludvíkovi,“ líčí dnes Sarkocy. V Sarkocyho denním rozpisu práce se nicméně zachoval ještě záznam ze září 1988 o páté schůzce s „Cobem“, kterého tentokrát doprovodil Mike Marqusee, původem americký marxista a tehdejší guru britské krajně levicové scény. S Corbynem se důvěrně přátelil, byl hybatelem magazínu Labour Briefing, kam Corbyn pravidelně přispíval mimo jiné vedle Tonyho Benna a například i pozdějšího londýnského starosty Kena Livingstona, zvaného Rudý Ken. Právě Livingstona a dalšího bývalého poslance Johna McDonnella Sarkocy před několika dny nařkl z toho, že se oba stýkali s východoevropskými špiony. Jejich jména ale pražský Archiv bezpečnostních složek neeviduje. „To musíte jít trochu dále na východ,“ naznačuje Sarkocy, že oba mohou být vedeni dokonce v archivech KGB.
Livingstone a McDonnell označili v minulých dnech opakovaně v britském tisku Sarkocyho tvrzení za pomluvy. Jeremy Corbyn se brání tomu, že Sarkocymu poskytoval jakékoliv cenné informace, ačkoliv připustil, že se s ním sešel. „Jeho tvrzení jsou stále divočejší a naprosto falešná,“ říká Corbyn na videu, které k celé kauze natočil na YouTube. Netušil podle svých slov, že se jedná o československého rozvědčíka. To je však velmi nepravděpodobné. To, že jsou diplomaté východních států zároveň zpravodajci tajných služeb, byl v té době obecně známý fakt.
Nevědomý styk
„Neexistuje žádný záznam o tom, že by Corbyn spolupracoval vědomě,“ tvrdí Radek Schovánek, badatel, který se dlouhé roky zaměřuje na svazky Státní bezpečnosti a nyní působí na ministerstvu obrany. „Za Eduardem Stehlíkem (ředitel odboru pro válečné veterány - pozn. red.) na ministerstvo obrany také teď chodí ruští diplomati a Eduard Stehlík je samozřejmě přijme, když se jedná třeba o hroby našich legionářů v Rusku,“ zlehčuje Schovánek Corbynův shovívavý přístup k Sarkocymu.
O spolupráci Andreje Babiše s StB čtěte:
Bratislavský soud: Babiš je jako agent StB veden oprávněně
Babiš spolupracoval s StB, potvrzuje i český archiv
Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB
Záznam o Babišově spolupráci s StB:
Otázkou je, jak by se vztah Sarkocyho a Corbyna vyvinul, pokud by v Československu nepadl komunistický režim a pokud by Sarkocy nebyl v létě 1989 z Británie vyhoštěn. Tehdy musel Londýn opustit spolu s několika ruskými „diplomaty“.
Pravděpodobně šlo o odvetu za podobný akt na druhé straně tehdejší železné opony. Ale Sarkocy byl také v závěru svého působení v Londýně hodnocen velmi kladně svými nadřízenými, mohl tak pro britské bezpečnostní složky znamenat stále větší nebezpečí. „V plnění stanovených úkolů navrhuje centrále i různá netradiční řešení, která jsou využívána k dosahování pozitivních výsledků. Má širokou stykovou základnu, aktivní přísun informací z řad britských speciálních služeb a nejkvalitnější produkci po info linii v rámci rezidentury,“ všimli si nadřízení. Zároveň se jednalo o mladého ambiciózního rozvědčíka. Sarkocyho nadřízení si všimli jeho „grófského“ jednání a označovali ho jako „všeználka“.
Tato hodnocení mohla souviset se schůzkami Sarkocyho s Alexandrem Pravdou, odborníkem na sovětskou a východoevropskou politiku, který v té době působil jako hlavní poradce vlády Margaret Thatcherové pro Československo. Pravda patřil mezi poúnorové emigranty. Utekl z Československa s rodiči, když mu byl jeden rok. Sarkocy se s Pravdou sešel minimálně jedenáctkrát a platil za něj obědy či večeře. Československá rozvědka předpokládala, že Pravda svůj styk se Sarkocym nahlásil, a ten se tak dostal do hledáčku britské kontrarozvědky. Podle dostupných záznamů StB Pravda nevěděl, že se baví s rozvědčíkem, ale musel vědět, že jím sdělované informace o postojích Británie k ČSSR nějakým způsobem pomáhají socialistickému Československu.
Po 30 letech od své špionážní činnosti v Londýně se Ján Sarkocy možná opět podívá do britské Dolní sněmovny. Od některých konzervativních poslanců, s nimiž je podle svých slov ve styku, by měl v následujících dnech dostat pozvání k tomu, aby popsal své styky s Corbynem. „A já tam pojedu. To je jasné,“ říká Sarkocy, který bedlivě sleduje současnou britskou politiku v souvislosti s brexitem. Londýn zřejmě čeká horká předvolební kampaň a právě Sarkocy ji může odstartovat.
Čtěte také:
Estébák Sarkocy: Mám nahrávku, na které se mě Babišův advokát snažil podplatit
Corbyn byl naverbován, za informace jsme mu platili, tvrdí bývalý agent StB
Krycí jméno COB. Šéf labouristů Corbyn se v 80. letech scházel s estébákem
