Stát vymetá kouty – dodnes vlastní nemovitosti, které nutně nepotřebuje. Jejich prodej by přitom umožnil podnikatelům získat lukrativní prostory. Příkladem jdou ministerstva zdravotnictví nebo průmyslu a obchodu. Čelí ovšem tvrdé kritice opozice, restituentů i památkářů.
Prodej státních budov
Odsun úředníků z centra Prahy nabral první obrátky. Na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) už leží sumarizační zpráva o jedenácti budovách v centru hlavního města patřících tomuto rezortu. Ty chce ministerstvo prodat výměnou za novou centrální budovu na okraji metropole.
Cena zůstává neznámá
„Je to jenom, jako když v autě nastartujete a zařadíte první rychlost,“ chladí očekávání developerských firem jeden ze státních úředníků. Audit totiž zjišťoval pouze počet metrů, technické vybavení, velikost kanceláří, dopravní dostupnost a další technické záležitosti.
„O ceně za tyto nemovitosti není v analýze ani slovo,“ potvrdil Profitu mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský. Kolik peněz by od zájemců mohl stát požadovat, se ministerstvo na základě odborného posudku dozví přibližně v polovině dubna. „Přece nečekáte, že vám takhle dopředu řeknu cenu, za kterou bychom byli ochotni prodat a koupit,“ směje se jeden ze zástupců velkých realitních společností. Stejně reagovali i další oslovení developeři. Obecně se shodují na tom, že cena za novou budovu by se mohla pohybovat mezi miliardou a 2,5 miliardami korun. Nákupní cenu nabízených budov nikdo nechce komentovat, protože není zdaleka jasné, které nemovitosti nakonec MPO k prodeji nabídne.
„Některé budovy v centru Prahy nemusí být nakonec tak lukrativní, jak by se mohlo zdát,“ říká znalec z konkurenční společnosti. Jejich využití totiž může zkomplikovat památková péče, špatná dopravní dostupnost a případné náklady na rekonstrukce, vysvětlují odborníci. Jistější je odhad ceny nově postavené kancelářské budovy. Cenu takového pracoviště pro tisícovku pracovníků odhadují developeři na více než jednu miliardu korun. Rozdíl v cenách nemovitostí se má stát příjmem státního rozpočtu.
Případní zájemci o vládní balíček nemovitostí mohou alespoň vycházet z prodeje deseti budov Československé obchodní banky. Celková cena činila kolem 3,2 miliardy korun. Nová luxusní budova v pražských Radlicích banku vyšla na 2,7 miliardy korun.
Rozhodnutí padne v květnu
Až poradci navrhnou cenu za nabízené objekty, předloží ministerstvo návrh na prodej nemovitostí poradě ekonomických ministrů. Ta by měla poté vládě navrhnout technické možnosti prodeje. Podle kuloárních zpráv se s rozhodnutím kabinetu počítá na posledním květnovém zasedání.
I když výtěžek z prodeje budov zatím není vyčíslen, jedno číslo už existuje. Na provozu jedné budovy místo několika roztříštěných pracovišť mají úřady ušetřit kolem dvaceti milionů korun ročně. „Jsou to nižší náklady například za parkování, úklid, poštovní adresy a podobně,“ naznačuje Bartovský.
Celková výhodnost sestěhování úřadů se nebude podle Bartovského propočítávat jednoduchým porovnáním ceny stávajících budov a koupě nové megacentrály. Vyčíslení úspor a modely výhodnosti různých variant mají počítat s třicetiletým časovým výhledem.
Obavy: Zvládne metro nápor úředníků?
Logistici ale varují, že mohou nastat další problémy. Úředníci mají pevnou pracovní dobu a nových tisíc až 1600 lidí směřujících denně ráno k jedné stanici metra a odpoledne zpátky může způsobit dopravní kolaps. „Záleží ale na lokalitě – třeba trasa C je už dnes přetížena. To by určitě nešlo,“ řekl Profitu jeden z řidičů podzemní dráhy. Už nyní podle každodenních zkušeností vozy nabírají ve špičkách kritická zpoždění.
„Zatím nás nikdo nekontaktoval, ale řešení se vždycky najde,“ mírní obavy člen dopravního výboru magistrátu Jiří Witzany. Pražské metro je podle něj natolik kvalitní, že podobnou zátěž unese. Připouští ovšem, že je třeba propočítat zátěž stanic. To ovšem nebude možné do doby, než bude známo umístění nové budovy úřadu.
„Například na trase C je plánovaný interval ve špičce 115 vteřin, ve skutečnosti přijede další souprava třeba až po 180 vteřinách,“ připouští Pavel Čejka z pražského dopravního podniku. „Stačí, aby třeba na stanici Kačerov přijelo najednou pět kloubových autobusů a najednou je metro plné,“ dodává.
Nejvytíženější je metro mezi sedmou a osmou ráno. Počet cestujících, kteří v té době vstupují do stanic, je 107 tisíc. Celkový počet cestujících v celé síti metra je podle dopravního podniku mnohem vyšší, ale složitě zjistitelný.
Druhá dopravní špička v podzemní dráze přichází okolo čtvrté odpoledne a trvá přibližně do šesti večer.
V těchto dnech prochází sestěhováním na pražskou Pankrác společnost Unipetrol a její dceřiná společnost Benzina. Přibližně 150 zaměstnanců kapacitu metra nepoloží, ale oni sami už pocítili jiné problémy z koncentrace mnoha pracovníků na jedné adrese. „Závodní stravování zatím nefunguje a koupit něco v okolí je vlastně nemožné. Přeji úředníkům ministerstva, aby se takové situaci vyhnuli,“ směje se jedna z pracovnic Benziny.
Úřednická škatulata možná nekončí
Ministerstvo průmyslu může být přitom jen kontrolním balonkem, jak vypudit státní úředníky z centra hlavního města do „úřednického městečka“. (O podobných plánech jsme podrobně psali v Profitu č. 45/2007.)
„S takovým nesmyslem tu politici tancují už nějaký čas,“ baví se touto myšlenkou jeden z vrcholných státních úředníků. Za nájmy nebo další náklady za provoz budov podle něj mohou úřady v centru Prahy ušetřit sice statisíce korun ročně, ale takové rychlé úspory nevyjadřují nutnost, že stát se o občany musí starat nepřetržitě. „Dnes – i za sto let,“ říká.
„Jestli chcete vystěhovat úředníky za hranici historické Prahy, musíte vystavět nové Jižní Město,“ říká Jiří Babič z Úřadu vlády. Jde podle něj o přibližně padesát tisíc pracovníků, kteří v hlavním městě zajišťují chod státu.
CO CHCE PRODAT MPO
budova velikost objektu
Hvožďanská 3, Praha 4 17 987 m2
Štěpánská 15, Praha 2 9 043 m2
A. Čermáka 2a, Praha 6 8 234 m2
U Půjčovny 10, Praha 1 7 001 m2
Kozí 4, Praha 1 4 486 m2
Washingtonova 21, Praha 1 4 299 m2
Biskupský dvůr 5, Praha 1 4 103 m2
Olbrachtova 3, Praha 4 2 688 m2
Gorazdova 24, Praha 2 2 659 m2
Dittrichova 21, Praha 2 2 198 m2
Legerova 49, Praha 2 1 804 m2
Hornoměcholupská 40, Praha 10 1 385 m2
Šeříková 1, Praha 5 1 050 m2
- *celkem 66 937 m2
Pramen: MPO
Výběrové řízení bude možná jen fasáda
Faktické stěhování úředníků je ovšem dosud v nedohlednu, přestože ministr Martin Říman při představení svého projektu „kulový blesk“ mluvil o možnosti do konce letošního roku. To by ovšem bylo reálné pouze v případě, že by byla po ruce alespoň rozestavěná přijatelná kancelářská budova a její majitel by byl k operaci svolný.
Kritici „kulového blesku“ tvrdí, že právě taková tichá dohoda existuje a celá akce je ušita na míru některé z velkých firem. Například stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD), který Římana obvinil, že se snaží své ministerstvo přeměnit v realitní kancelář. „Takto nastavený prodej eliminuje předem 90 procent potenciálních kupců. Je evidentní, že ministerstvo tento obchod připravuje pro zcela konkrétní firmu. Je potřeba zajistit transparentnost,“ řekl týdeníku Czech Business Weekly expert na obchod s realitami, jenž kvůli své profesi nechce uvést jméno.
Hlavní pozornost se zatím soustřeďuje na společnost Sekyra Group, považovanou za jednoho z možných účastníků výběrového řízení. Podezření vyplývá z faktu, že předseda správní rady Luděk Sekyra se osobně angažuje v přípravách na účast ve výběrovém řízení. Mluvčí Sekyra Group Radek Polák odmítl ale takové spekulace komentovat. „Sledujeme celou řadu výběrových řízení, týkajících se trhu s nemovitostmi. Ale pokud jde o MPO, nemohu potvrdit, že bychom se o to zajímali,“ říká Polák.
V současné době by ale bylo výhodnější budovy pronajímat prostřednictvím najaté společnosti, která by pronájmy zařídila a starala se o řádné plnění nájemních smluv, tvrdí kritici. Zdeňka Klapalová, ředitelka české pobočky firmy Knight Frank, mezinárodního poradenství v oboru realit, však má o možnostech pronájmu pochybnosti. Bylo by to podle ní velmi náročné, protože ministerstvu chybějí kapacity k péči o pronajaté budovy, nehledě na nezbytné reinvestice po vypršení nájemních smluv.
Majetek provětrává i rezort zdravotnictví
Zámky či lázeňské domy se rozhodlo prodat i ministerstvo zdravotnictví. „Žasnu, kolik máme nepotřebného majetku,“ říká ministr Tomáš Julínek. Také jeho rezort nabídl zájemcům vedle jednotlivých nemovitostí i „balíček“ sedmnácti bývalých skladů materiálu Zdravotnického zabezpečení krizových stavů.
I on už čelí podezření ze zákulisních machinací. Poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD) totiž podal trestní oznámení na neznámého pachatele v souvislosti s prodejem tří zámků na Osoblažsku. Ceny, za které chce stát zámky prodat, jsou podle Zaorálka podstatně nižší než ceny tržní.
Poslanec upozorňuje i na další nesrovnalosti. „Původně probíhala jednání s představiteli obcí, na které měly být nemovitosti bezúplatně převedeny. Dokonce existovaly darovací smlouvy, které už zastupitelstva odsouhlasila, starostové je podepsali,“ tvrdí Zaorálek s tím, že následně bylo na prodej vyhlášeno výběrové řízení, o kterém nebyly obce dostatečně informovány.
Soubor budov včetně zámků získala ve veřejné obchodní soutěži firma Terabet z Písku, která byla založena teprve před několika měsíci. Nabídla 113 milionů korun.
Prodej blokují restituce, ale také památkáři
Problém bývá i se stále nedokončenými restitucemi. Soudní pře blokují možný prodej řady nemovitostí. Jednou z nich je například Pečkův palác ve vlastnictví MPO. Z něj se tedy úředníci hned tak stěhovat nebudou.
I další historické budovy v dosavadním držení MPO ale mohou narazit na možnosti využití. Nemovitosti se nacházejí v historicky cenných částech města, a nebude tedy jednoduché je okamžitě přebudovat na hotely nebo moderní kancelářská centra.
Šéfrestaurátor Národního památkového úřadu Josef Štulc říká, že o případných změnách účelu a užívání budov se bude rozhodovat případ od případu. Některé nemovitosti stojí v památkově chráněných oblastech Prahy a přestavba takových budov, například na hotely, bude velmi složitá.
Štulc zdůrazňuje, že pokud ministerstvo chce budovy prodat, musí je nejprve nabídnout ke koupi jiným státním organizacím. Jedině když s takovou nabídkou neuspěje, mohou být prodány mimo státní sektor. Ministerstvo má navíc povinnost informovat potenciální kupce o statusu a ochraně těchto nemovitostí. „Často jsme svědky toho, že obce nebo stát prodají budovu investorovi, aniž by ho uvědomili, že jde o chráněnou historickou památku,“ dodává Štulc.
Praha varuje: pozor na památky
Podobný problém v těchto dnech řeší pražský magistrát. Hlavní město má o památku méně, z Vyšehradu totiž zmizel bez povolení památkově chráněný objekt. Firma, která loni zvítězila ve výběrovém řízení Českých drah a koupila historickou budovu nádraží na Vyšehradě, bez vyjádření památkářů i drážního úřadu zbourala bývalou čekárnu. Domek stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod. „Vlastníkovi jsme psali s tím, že objekt nádraží Vyšehrad je vyhlášen za nemovitou kulturní památkou a že ho zbourali bez našeho povolení,“ vysvětluje anabázi Ivana Síbrtová z památkového odboru pražského magistrátu. „Firma TIP Estate nepožádala ani o vyjádření drážního úřadu,“ říká náměstek stavební sekce úřadu Michal Fořt.
Povolení přitom bylo podle něj pro odstranění domku nutné. Stanovisko vlastníka se nedaří získat. „Jedná se o hrubé porušení zákona,“ uvedla Síbrtová. Společnosti hrozí pokuta do sta tisíc korun.
„My jsme prodali tento objekt ve veřejné soutěži za 42 milionů korun. Bohužel, my už s tím nemůžeme nic dělat,“ krčí rameny mluvčí drah Ondřej Kubala.
Vnitro se zbaví například garáží
Také ministerstvo vnitra se letos zbaví nepotřebných nemovitostí. Prodejem majetku získá přibližně 800 milionů korun, tvrdí rezortní ekonomové. Domy, rekreační chaty, garáže nebo pozemky za 122 milionů už prodalo loni přes realitní kancelář, která vyhrála výběrové řízení.
Nejcennější objekty a pozemky v Jizerských horách nebo na Šumavě se ovšem budou letos prodávat v internetové aukci. „Počítáme s tím, že se aukce rozběhnou v dubnu,“ uvedla mluvčí ministerstva Jana Malíková. Kolik domů či parcel rezort nabídne, však neřekla.
Například ministerstvo spravedlnosti se chystá k nákupu několika pražských administrativních budov a také pankrácká věznice má být přestěhována do jiných prostor. Ministerstvo obrany zvažuje přestěhování Vojenského ústředního archivu z Karlína, některé mimopražské budovy již nabídlo k prodeji, a více než dvacítky budov se chce zbavit do roku 2011.
Stát nemovitostmi obdarovává často přímo města
Ostatní rezorty ve velkém rozprodej majetku neplánují. Často se jedná o bezúplatné převody nemovitostí nebo pozemků přímo na města a obce. Příkladem mohou být například zrušené drážní domky u nepoužívaných tratí.
Také Příbram získá od státu zdarma téměř 3,7 hektaru pozemků ve svém katastru, které v současnosti patří státnímu podniku Diamo. „Tento měsíc o tom rozhodla vláda,“ pochvaluje si starosta Josef Řihák. V minulosti už podle něj město od státu získalo přibližně 55 hektarů, o další pozemky ještě žádá.
I samotná města mají s některými nemovitostmi problémy, které se snaží řešit prodejem. Liberec tak odprodá majitelům a společenstvím vlastníků nemovitostí čtyři kryty civilní ochrany. Magistrát je nepotřebuje, nejsou funkční, a radnice by jen platila zbytečně za jejich údržbu.
Lidé kryty využívají jako sklady, klubovny a hrají v nich ping-pong. Prodejem ušetřilo město v minulém roce 300 tisíc korun, které by ho stála oprava a údržba. Magistrát si chce ponechat do budoucna jen čtyři kryty, které slouží k uskladnění materiálu civilní ochrany a vybavení vodní záchranné služby.
