Alan Greenspan doporučil bankám tvorbu rezerv
Celkem přirozená nervozita panuje na newyorské burze i na dalších významných akciových trzích ve světě každý říjen, zejména v jeho polovině, kdy se obchodníkům dere na mysl výroční vzpomínka na „černé pondělí 19. října 1987. Tehdy se americký a kciový index Dow Jones Industrial Average zřítil o 23 procent, což byl jeho nejhlubší jednodenní propad v tomto století. Během několika následujících dnů už činil pokles 31 procent. Investoři do amerických akcií byli náhle asi o bilion dol arů chudší. Celkové ztráty po celém světě byly ještě větší, neboť řada zahraničních akciových trhů newyorskou burzu následovala. (Graf. Dow Jones Industrial Average)
Minulý týden přitom bylo na newyorské burze důvodů k nervozitě o hodně více, než představovalo samo o sobě letošní dvanácté výročí „černého pondělí . O americkém akciovém trhu se už dlouhou dobu říká, že je uměle nafouknutý a mu sí nutně prasknout. Zatím se to ale nestalo, a čas od času se dokonce objeví nějaký dílčí odborný odhad, že možný růst akcií ještě ani zdaleka nevyčerpal svůj potenciál. Jeden člověk v americké televizi dokonce prohlásil, že chápe „černé ponděl í spíše jako dvanácté výročí velkých nákupních možností na trhu. Faktem je, že index Dow byl minulý čtvrtek 21. října někde na 10 300 bodech, zatímco 15. října nebezpečně klesal k rovné desetitisícovce, když v prvním týdnu měsíce se přehoupl p řes 10 600 bodů. Do tohoto nijak dramatického vývoje ale zaznívají velmi autoritativní varování, která rozhodně nelze jen tak přeslechnout.
To poslední zaznělo v pátek 14. října, když předseda amerického Federálního rezervního systému (Fed) Alan Greenspan doporučil na finanční konferenci ve Washingtonu bankám, aby si vytvořily rezervy proti možnému rozsáhlému poklesu cen akcií. Greensp an, který se k situaci na trhu akcií vyjadřuje jen zřídka, aby nebyl obviněn z ovlivňování kursů, sice zdůraznil, že nepředpovídá žádný krach, zároveň ale upozornil, že náhlé pády důvěry investorů se čas od času nevyhnutelně vyskytnou. Finanční instituce by si proto podle jeho názoru měly pro tento případ posílit rezervy.
„Dějiny nám říkají, že prudké zvraty důvěry se vyskytují náhle, často bez předběžných příznaků. Tyto zvraty mohou být automaticky se pohánějícím procesem, který může vměstnat značnou změnu do velmi krátkého období, řekl Greenspan.
Podle agentury Reuters se tak rázně naposledy vyslovil k trhu akcií na konci roku 1996, kdy v souvislosti s neustálým růstem kursů vyjádřil podezření z „iracionálního přepětí cen. Letos v srpnu o něco mírněji upozornil, že pohyb cen akcií může ovlivnit měnovou politiku. Nyní použil subtilnější slova, opět však investorům připomněl, že prudce rostoucí „býčí trh 90. let není typický a nejsou žádné záruky, že bude pokračovat. Jeho slova pohnula trhem mírně dolů, ale po uze na chvilku.
Greenspan na uvedené konferenci vyslovil domněnku, že diverzifikace mezi různými typy aktiv, tedy strategie, kterou používají správci investičních portfolií, není dostatečnou pojistkou proti všem scénářům, v jejichž rámci by se mohla hodnota invest ic prudce snížit. Rezervy na pokrytí ztrát u správců investic by se proto měly zvýšit.
Znepokojení v tomto směru podle Greenspana vyvolává v poslední době zejména pokles akciových prémií, to znamená té části výnosů, kterou investor požaduje, aby pokryl rizika spojená s investováním do tohoto druhu cenných papírů. „Pokles akciových prémií v posledních letech… by měl vyvolat pečlivé zvážení spolehlivosti našich modelů oceňování rizik portfolií v případě, že se tento úsudek ukáže být špatný, řekl Greenspan.
Obavy z možného propadu cen na burze v New Yorku a následného dopadu na ostatní světové trhy vyslovil o pár dnů později, konkrétně v předvečer 19. října, rovněž člen bankovního výboru Evropské centrální banky Tomasso Padoa-Schioppa. Nepřímo tak podpořil slova předsedy amerického Federálního rezervního systému Alana Greenspana.
„Ano, myslím, že většina včetně nás se shoduje na tom, že jedním z nebezpečných momentů je za současné situace akciový trh v USA, řekl Padoa-Schioppa. Zároveň vyjádřil obavy z možného negativního dopadu, který by mohlo mít ukončení někol ik let trvající konjunktury největší ekonomiky světa. Zpomalení růstu americké ekonomiky přitom podle bankéře očekává většina expertů, což je po zhruba devíti letech expanze vcelku logické. Naopak v případě Japonska a Německa se již v pří štím roce očekává opačný vývoj, uvedl Padoa-Schioppa.
Podle nejčerstvějších odhadů pro světovou ekonomiku, které přinesl britský časopis Economist, jenž se pravidelně dotazuje vybrané skupiny špičkových odborníků, se hrubý domácí produkt Spojených států letos zvýší meziročně o 3,9 procenta, přičemž napřesrok se tempo růstu sníží na tři procenta. Jedenáctičlenná eurozóna si naopak v příslušném období polepší ze dvou na 2,9 procenta, z toho Němci z 1,4 na 2,7 procenta. Od Japonska se na základě tohoto průzkumu nic moc nečeká, protože by se tam mělo tempo hospodářského růstu napřesrok snížit na 0,8 z letošního jednoho procenta.
Americký ministr financí Lawrence Summers zůstává optimistou. Jak řekl novinářům den před Greenspanovým varováním, základní ekonomické ukazatele hospodářství USA jsou dobré a je naděje na pokračující vzestup. „Věřím, že období expanze bude pokračov at, při normálních výkyvech od čtvrtletí ke čtvrtletí, zdůraznil a dodal, že si nedělá starosti o možnou inflaci, protože silná poptávka je vyrovnávána vysokým růstem produktivity.
Otázkou ovšem je, zda si s americkou inflací nedělá starosti Federálnímu rezervnímu systému, který stanoví základní úrokové sazby ovlivňující i trh s cen- nými papíry. Podle oficiální statistiky zveřejněné 15. října se index cen výrobců ve Spojených státech zvýšil v září nejrychlejším tempem za posledních devět let. Proti předchozímu měsíci vzrostly výrobní ceny o 1,1 procenta, meziroční výrobní inflace dosáhla 3,2 procenta, což vysoce přesáhlo očekávání ekonomů. Analytici se v anketě agentury Reu-ters shodli, že tyto údaje znamenají pro finanční trhy velmi špatnou zprávu, která naznačuje, že Fed bude muset co nejdříve zasáhnout zvýšením úr okových sazeb.
Už o pár dnů později, v úterý 19. října, se ale analytici tvářili radostněji, protože zveřejněná spotřebitelská inflace za září sice vykázala meziroční vzestup na 2,6 procenta oproti srpnovým 2,3 procenta, ale neskrývala žádné ošklivé překvape ní a růst cen byl způsoben předpo- kládanými faktory. Rovněž minulý týden oznámený obchodní deficit USA se nyní vyvíjí příznivě a ekonomové očekáva- jí obdobný vývoj i v dalších měsících. Negativně vypadá zpráva, že průmyslo- vá produkce klesla v září proti srpnu o 0,3 procenta, to se však nepovažuje za až tak důležité, protože ve Spojených státech v té době řádil hurikán Floyd. Meziročně přitom průmysl stoupl v září o 2,4 procenta. Maloobchodní prode j pokračuje v růstu. Všechny tyto údaje značně posilují pravděpodobnost, že Fed zvýší na zasedání 16. listopadu klíčové úrokové sazby, aby hospodářství ochladil.
Uvedená, převážně příznivá statistická čísla však nemění nic na tom, že přední odborníci varují před možným propadem cen amerických akcií, který by se přenesl i do dalších částí světa. Sotva by ale mohlo jít o tak prudké snížení jako v ří jnu před dvanácti lety. Po zkušenostech z roku 1987 totiž američtí regulátoři zabudovali o rok později do tržního systému nová třístupňová pravidla známá jako „obvodové přerušovače , která mají omezit obchodování s akciemi v případech prudkých kursových výkyvů.
