Vyjádření Augustina Kochuparampila, generálního řediteleArcelorMittal Ostrava (AMO), obsahovala mimo jiné obhajobu smysluplnosti, výhodnosti a „nadstandardních“ výnosů z gigantických půjček, které AMO poskytuje do skupiny majoritního vlastníka.
Minoritní akcionáři jsou přesvědčeni, že tyto nízkoúročené půjčky jsou skrytou distribucí zisku (jakousi skrytou dividendou pouze majoritnímu akcionáři). Jediným účelem těchto půjček totiž je mít možnost využívat obrovské, ladem ležící zásoby hotovosti, aniž by byla vyplácena dividenda spravedlivě všem akcionářům.
Minoritní akcionáři jsou přesvědčeni, že v AMO je vůči minoritním akcionářům aplikována tzv. „metoda vyhladovění minoritních akcionářů“, protože nemají dlouhodobě ze své investice žádný užitek, a hodnota jejich podílů tak značně klesá. Jak jinak si mohou minoritní akcionáři AMO vysvětlit takovou perverzi, kdy si akcionáři skupiny majoritního vlastníka i přes své předlužení, a tudíž z vypůjčených peněz, stále dividendu vyplácejí a akcionářům dceřiné společnosti, která je bez dluhů a zaplavena přebytečnou hotovostí, znemožňují z této ladem ležící hotovosti vyplatit jakoukoliv dividendu?
Pan Kochuparampil ve svých vyjádřeních neřekl to podstatné – za jakým účelem AMO tak obrovské hotovostní prostředky vlastně shromažďuje. Skutečnost, že toto jednání nemůže on sám ani ostatní členové představenstva minoritním akcionářům rozumně zdůvodnit, je hlavní příčinou, proč valné hromady AMO trvají šest a více hodin. Není to však proto, že by představenstvo mělo tolik informací, ale protože sděluje minimum informací a minoritní akcionáři se jich pak musí až nedůstojně doprošovat. Zásadní otázky, jako je důvod hromadění hotovosti a investiční plán, však vždy zůstanou nezodpovězeny.
Co se týče vzetí vlastních akcií do zástavy, minoritní akcionáři nevidí důvod, proč by se společnost měla do takovýchto transakcí, které vůbec nesouvisejí s jejím předmětem podnikání, nýbrž s finančními problémy jejího majoritního vlastníka, zaplétat.
Co se týče běžného provozního hospodaření AMO, minoritní akcionáři ani v nejmenším nezpochybňují úsilí kteréhokoliv ze zaměstnanců včetně představenstva AMO provést společnost s co nejmenší újmou tímto nesnadným obdobím. Co se však týče morálních aspektů jejich rozhodování o prostředcích náležejících všem akcionářům AMO, ponecháme na čtenářích.
Reakce na článek v Profitu č. 39/2009.
