Rychlý růst ekonomik v Asii a opětovný rozjezd v Americe a částečně i v Evropě jsou dobrý mix pro to, aby světové akcie rostly i třetí rok za sebou. Letos už ovšem bude třeba pečlivě vybírat, do čeho investovat, aby z vidiny zisku nezůstala jen prázdná peněženka.
Foto: Profimedia
Dva roky se dalo vydělat skoro bez míření. Stačilo na jaře roku 2009 zapíchnout tužku na burzovních stránkách novin do seznamu akcií a za pár měsíců shrábnout zisk. Rostlo téměř všechno. Investoři potřebovali jen dvě věci. Musely jim zůstat nějaké peníze po burzovním krachu v předchozím roce a potřebovali dost odvahy, aby na akcie vsadili.
I letos vypadají vyhlídky na zisky na první pohled růžově. Všech 10 růstových, takzvaných býčích akciových trhů od roku 1949 se dožilo třetích narozenin. Ve Spojených státech, pořád ještě nejsilnější ekonomice světa, která se sice pomalu ale jistě drápe z nejhorší poválečné recese, se růst akcií potkává se třetím rokem prezidentského funkčního období. Historicky to byla vždy ta nejlepší doba pro investice, tvrdí studie agentury Standard&Poor’s. Ve třetím prezidentském roce posiloval akciový index S&P 500 od roku 1945 v průměru o 17 procent.
K tomu stačí připočíst rychlý růst rozvíjejících se ekonomik v Asii či v Latinské Americe. Díky němu se ani v recesi ekonomická mašina světa nezadrhla. Řada z vyspělých států navíc spoléhá na to, že se k růstu vyškrábe právě po zádech rychle rostoucích asijských obrů, jako je Čína či Indie. Stačí se podívat na Německo a zprostředkovaně i na Česko, které loni těžily z rostoucí poptávky v asijských zemích. Velké nadnárodní firmy si zase slibují, že si na tamních trzích vylepší zisky, což pomůže i cenám jejich akcií.
Nicméně tady investorská idylka končí. Letos bude dost příležitostí, jak se spálit. Už nepůjde jen tak vsadit na konkrétní zemi či region jen podle toho, jak rychle jeho ekonomika poroste. Bude třeba obezřetně vybírat odvětví, nebo ještě lépe konkrétní firmy, do jejichž akcií lze nalít peníze.
Rok v asijském rytmu
Rytmus budou letos udávat rozvíjející se ekonomiky. „Jejich růst, především v Číně a v Indii, je nezbytnou podmínkou, aby si oživení globální ekonomiky udrželo nynější tempo. Na tom, jak rychle poroste americká či evropská ekonomika, bude záviset, zda lze očekávat i silnější růst akciových trhů nebo spíše jejich stagnaci,“ říká Marek Hatlapatka, analytik z investiční společnosti Cyrrus.
Pohled na odhady vývoje rozvíjejících se států, které zpracovávají mezinárodní instituce, je zatím slibný. Státy východní a jihovýchodní Asie by měly až do roku 2015, kdy končí předpověď Mezinárodního měnového fondu, růst o více než osm procent za rok. Tímto tempem budou už za čtyři roky, měřeno hrubým domácím produktem, o polovinu bohatší než dnes. Latinská Amerika jako celek poskočí o více než pět procent za rok.
Na druhé straně je však na místě obezřetnost. Největší motor Asie, Čína, se potýká s vysokou inflací, kterou se tamní centrální banka snaží krotit tím, že bankám dává méně prostoru k půjčování. Zahraniční ekonomové se proto obávají, že příliš razantní šlápnutí na brzdu by mohlo propíchnout bublinu na trhu s nemovitostmi, a výrazně tak zchladit i celkový růst.
Stačí tedy čínské škobrtnutí a vidina snadného zisku akciových investic se může rozplynout. Zvlášť kdyby se k němu přidal i rychlý úprk spekulativního kapitálu z dalších rozvíjejících se zemí, který do nich v honbě za vyšším výnosem v uplynulých měsících přitekl. Tamní trhy by pak čekal rychlý pád.
Na Čínu nesázet
Navzdory možným rizikům se akcie v rozvíjejících se zemích těší oblibě oslovených analytiků a správců podílových fondů. Třeba proto, že velcí světoví hráči mají na těchto trzích stále ještě málo peněz vzhledem k jejich velikosti. „Hodnota všech akcií na rozvíjejících se trzích se v roce 2009 podílela na celkové tržní kapitalizaci všech světových burz 16 procenty. Například američtí investoři tam však mají zainvestováno pouze okolo osmi až devíti procent kapitálu. Proto se dá čekat, že budou tento podíl zvyšovat,“ domnívá se Jan Maňák, šéf oddělení Asset managementu v bance BNP Paribas. To by mohlo tlačit ceny vzhůru.
Čínské akcie je ovšem radno letos vynechat. „Čína jeví známky přehřívání, navíc tamní akcie jsou vzhledem k očekávaným ziskům firem drahé. Jako zajímavá příležitost se jeví spíše jihovýchodní Asie, kde ekonomiky zemí jako Jižní Korea, Indonésie, Malajsie, Singapur či Tchaj-wan nabízejí zajímavý růst,“ dodává Petr Zajíc, senior portfolio manažer ze společnosti Pioneer Investments. Z pohledu ocenění akcií je atraktivní rovněž Rusko, kterému nyní pomáhají rostoucí ceny komodit. Tamní akcie jsou, měřeno cenou akcie vůči zisku firmy, v průměru o třetinu levnější než tituly na rozvinutých trzích. To skýtá prostor pro slušný růst.
Z rozvinutých trhů dávají analytici přednost Spojeným státům. Ekonomický růst by měl být v USA v příštích pěti letech vyšší než dvě procenta za rok. Naopak Evropa se bude plahočit tempem okolo 1,5 procenta za rok. Rizikem budou dluhové problémy některých zemí, které se letos sotva vyřeší. „Může se ale zopakovat situace z loňska, kdy naopak některé evropské země, jako Německo či severské státy, těžily z globálního růstu,“ říká Jan Hájek, portfolio manažer fondu ISČS Top Stocks. Index německých akcií DAX díky tomu od loňského srpna do letošního ledna vyrostl o téměř 17 procent.
Vybírat pečlivě
Kvůli rizikům oživení v Evropě a částečně i Americe bude lepší použít jemnější síto než jen sázet na jednotlivé národní trhy. Průmyslové společnosti, které podnikají ve stavebnictví, strojírenství či dopravní infrastruktuře budou profitovat z modernizace rozvíjejících se ekonomik a firemních investic. Producenti surovin a energií zase vydělají na rostoucích cenách komodit, které žene vzhůru poptávka z Číny či Indie. Hitem by mohly být i technologické akcie díky firemním investicím do nového vybavení a rostoucí oblibě chytrých mobilních telefonů a dalších elektronických hraček u spotřebitelů.
V USA se jako zajímavá příležitost k investicím nabízí výrobci polovodičů a biotechnologické společnosti. „U polovodičových firem není v cenách akcií dostatečně započtená silná poptávka po chytrých mobilech, tabletech či potřeba nových investic do bezdrátové infrastruktury a rostoucí počet aplikací v automobilovém a průmyslovém sektoru, které stále více využívají polovodiče,“ domnívá se Hájek.
I ve slibných odvětvích ovšem existují mezi jednotlivými firmami rozdíly. „Třeba BMW poskočilo za posledních 12 měsíců o 92 procent, Volkswagen o 47 procent, zatímco francouzský Renault vydělal akcionářům 21,7 procenta. Přitom tyto firmy působí na stejném trhu,“ upozorňuje Maňák z BNP Paribas.
Do akcií patří jen desetina peněz
Obecně platí, že se vyplatí kupovat akcie firem, které nejsou příliš zadlužené, vykazují dobrý zisk a mají před sebou perspektivu růstu. Pro koho je odhalení takových společností složité, může peníze svěřit správcům podílových fondů.
Kromě toho je třeba investici správně rozložit a eliminovat tak nejen riziko propadu akcií v některé části světa, ale třeba i neúspěch některého odvětví. Pro investora, který hodlá peníze uložit aspoň na pět let, oslovení správci fondů doporučují namíchat mix akcií globálních firem, akcií z rozvíjejících se trhů a k nim přidat dluhopisy či komodity.
Přesto se vyplatí držet se jedné ze základních investorských rad: Do rizikových investic, jako jsou akcie, by měl investor dávat jen zhruba 10 procent volných peněz. Jen tak může i při krátkodobé vlně červených burzovních čísel zůstat v klidu, že kvůli vidině dobrého výdělku nakonec nepřijde o vše.
