Vyděrači chtěli prodat akcie za 50 milionů
Stačí jen málo a z minoritního akcionáře může být milionář. Potřebuje jediné, koupit si pár akcií vytypované firmy, zúčastnit se její valné hromady, připravit desítky dotazů a pohrozit, že u soudu zpochybní platnost jednání. Pak se již jen akcie nabídnou k odkupu za tučnou částku.
Padesát milionů.
A za kolik si lze vykoupit klid na valné hromadě? V případě OKD stačilo padesát milionů korun. Jak potvrdil týdeníku EURO zdroj blízký vedení těžařské firmy, několik dní před konáním valné hromady přišla na sekretariát společnosti nabídka od několika drobných akcionářů zhruba následujícího znění: „Pokud si odkoupíte naše akcie, nebudete mít na valné hromadě ani v budoucnosti žádné potíže. Přestaneme vést soudní spory o platnosti konání valných hromad.“ Zdroj z vedení firmy potvrdil, že požadovaná cena odpovídala pětinásobku nominální hodnoty akcií. „V tomto případě padesáti milionům korun,“ potvrdil. Jména drobných vlastníků však odmítl sdělit. „Nikdo jim nic nezaplatil, a tak se podívejte, jak to v pondělí 31. května probíhalo, kdo měl nejvíce připomínek,“ dodal.
Tři hodiny nudy.
Valnou hromadu brzdilo několik desítek dotazů a připomínek minoritních vlastníků. Většinu z nich zaslal do OKD několik dní předem Antonín Továrek, který zastupoval čtyři minoritní akcionáře těžební firmy. „Něco tak nedůstojného bych nikdy nepodnikl. S požadavkem na odkoupení akcií nemám nic společného,“ řekl Továrek týdeníku EURO. Vedení OKD odpovídalo na Továrkových dvaačtyřicet dotazů zhruba tři hodiny. Poté již předseda valné hromady Jan Zelený ztratil trpělivost a odmítl reagovat na některé z jeho připomínek. „Od nás již neuslyšíte více než to, co od nás zaznělo v prezentaci vašich dvaačtyřiceti dotazů a připomínek,“ řekl na valné hromadě předseda představenstva OKD Josef Goj.
Továrek nevyloučil, že akcionáři, které zastupuje, napadnou platnost valné hromady u soudu. „Nejdříve to však musím projednat se svými klienty, je na nich, jak se rozhodnou. Sám vidím dostatek důvodů pro její neplatnost,“ vysvětlil.
Továrkovo jméno je často spojováno se společností Sokato. Tu považují ekonomičtí analytici za klasického greenmailera, tedy firmu, která prostřednictvím minoritního podílu vydírá majoritního vlastníka vyhlédnuté společnosti. „Koncem loňského roku jsem na své funkce v Sokatu rezignoval, již nevlastním ve firmě žádný podíl, nesedím ve statutárních orgánech ani nejsem jejím zaměstnancem,“ sdělil Továrek.
Aktivní Sokato.
Továrkova rezignace ovšem nic nemění na tom, že Sokato patří jeho manželce Haně. Na valné hromadě Spolany koncem května například neúspěšně navrhovalo likvidaci společnosti. Svolalo rovněž mimořádnou valnou hromadu Poličských strojíren, na které hodlá snížit jejich základní kapitál. Loni chtělo Sokato ovládnout Drůbežářské závody Klatovy. V roce 2001 zpochybnilo výplatu dividend Českých radiokomunikací. „Greenmailer má zcela jinou definici, stačí se podívat na kauzy, kterými se zabýváme. Máme vlastní aktivity nebo postupujeme v zájmu našich klientů,“ sdělila týdeníku EURO Hana Továrková. Jako příklad uvádí neratovickou Spolanu: „Hospodářské výsledky společnosti hovoří za vše, likvidační zůstatek je jediné, co mohu akcionáři získat.“ Obdobně reaguje na aktivity firmy kolem klatovských drůbežáren. „Vedení společnosti kupovalo bez vědomí vlastníků akcie na drůbežárny a poté je posílalo na jiné účty. U Poličských strojíren zase spolupracujeme s městem, které není rovněž spokojeno s děním ve společnosti,“ dodala Továrková. K nejznámějším greenmailerům patří Aleš Hodina, který tři roky blokoval fúzi pivovarů Plzeňského Prazdroje, Velkých Popovic a Radegastu. Navíc se mu o několik hodin podařilo protáhnout valnou hromadu Stocku Plzeň, na níž vznesl téměř stovku dotazů. V letech 1999 až 2000 lékař Jan Vokrouhlecký napadl společně se svými právními zástupci otevírání čtrnácti investičních fondů, které v té době spravovaly majetek téměř za dvanáct miliard korun.
Souboj pokračuje.
Případné žaloby ze strany minoritních akcionářů se vedení OKD nebojí. „Závěry valné hromady až do rozhodnutí soudu platí, nelze je zpochybnit,“ řekl týdeníku EURO mluvčí Karbon Investu Jiří Hrabovský. Společnost v těžařské firmě ovládá majoritní balík akcií a usiluje o koupi 46procentního státního podílu. Karbon Invest nabízí za státní podíl 3,4 miliardy korun. Společnost však není jediným zájemcem. Interes již několikrát potvrdila i česko-slovenská finanční skupina Penta. „V průběhu předminulého týdne vedení Penty poslalo dopis ministerstvu financí, Fondu národního majetku, premiéru Špidlovi a Evropské komisi, ve kterém potvrzuje svůj trvající zájem,“ potvrdila Penta. „Je nám úplně jedno, co dělá Penta. Nedomníváme se, že by vláda mohla nebo měla mít jakékoliv důvody k tomu, aby prodej do rukou Karbon Investu neschválila. Firma souhlasí se stanoviskem antimonopolního úřadu, že tržní cena menšinového podílu v OKD by měla být 3,5 miliardy korun,“ dodal Hrabovský. Týdeník EURO má informace, že Penta je ochotna nabídnout za státní podíl zhruba čtyři miliardy korun.
