Na začátku celosvětové pandemie koronaviru se někteří experti obávali opakování situace, která přišla s poslední ekonomickou krizi v roce 2009. Do finančně oslabených amerických a evropských společnosti v té době vstupovali čínští investoři a vlastníci, jelikož Čína byla finanční krizí zasažená méně než země evropské země a Spojené státy.
Čínský „nálet“ se však tentokrát nekonal, onemocnění covid-19, které má své kořeny ve městě Wuhan, a restrikce s ním spojené, zasáhlo většinu globálního trhu podobným způsobem. Žádný ze světových trhů tak není nikterak zvýhodněn. Naopak pokračuje trend snižování čínských akvizic za hranicemi a zvyšování podílů v čínských firmách ze strany západních korporací.
Oproti období mezi lety 2016 až 2018, kdy se počet čínských akvizic a fúzí pohyboval kolem 90 za jeden měsíc, první polovině letošního roku se jednalo jen o zhruba 30 společností měsíčně. V nominálních peněžních hodnotách je rozdíl ještě zřetelnější: během roku 2016, který byl pro čínské investice nejúspěšnější, se průměrné hodnoty za jeden měsíc pohybovaly kolem 20 miliard dolarů – v roce 2020 je průměr zatím jen 1,3 miliardy dolarů.
Přesně opačný trend lze pozorovat u investic ze zahraničí v Číně. V posledních 10 letech se průměrný objem zahraničních investic pohyboval mezi 20 až 25 miliardami dolarů za rok. Rozdíl je značný – objem peněz, který dokázala Čína investovat v zahraničí za jediný měsíc, vystačila investorům ze Západu na celý rok. V roce 2019 však došlo k velkému navýšení – celková roční částka se vyšplhala až na 35 miliard dolarů. A letos navyšování investic pokračuje, v květnu byl zaznamenán nárůst o 7,5 procenta oproti loňskému roku.
„Čínský trh je obrovský a mnoho zahraničních investorů zajímá hlavně dlouhodobý obchodní vývoj v Číně,“ říká Martin Wong ze společnosti Delloite China. „Nezajímají je krátkodobé či střednědobé investice,“ doplňuje Wong.
Wongův názor potvrzují i výzkumníci
z Rhodium Group. Podle nich zahraniční investory láká vzrůstající potřeba
čínských obyvatel – neodradí je tak ani krátkodobý výkyv, který probíhal kvůli
bezpečnostním opatřením v posledních měsících. Zahraniční investoři tak
doufají v pokračující trend růstu střední třídy – právě ta je pro ně potenciálně
zajímavá, jedná se o velkou skupinu možných zákazníků.
Podle expertů z Rhodium Group je dalším důvodem, proč se evropské a americké firmy začínají více prosazovat na čínském trh, i fakt, že technologicky se Čína za poslední dekády značně posunula. V praxi to znamená, že čínské výrobky a inovace jsou na úrovni západních výrobců, a proto se vyplatí akvizice přímo v Číně, než aby se pokoušeli podobný výrobek vyvinout po vlastní ose.
Jako příklady výzkumníci uvádí vstup německého Volkswagenu do čínského výrobce baterií (1,2 miliardy dolarů) a akvizice dodavatele Anhui Jianghuai Automotive za 1,1 miliardy dolarů nebo nákup Pepsi potravinového lídra Be&Cherry za 700 miliard dolarů.
