V letních měsících se výrazně zvyšuje počet sezónních zaměstnání. Na straně firem v praxi často dochází k řadě zbytečných omylů ve vztahu k placení zdravotního pojištění. Připravili jsme proto přehled aktuálního stavu povinností týkajících se dohod o pracovní činnosti a takzvaných nahodilých zaměstnání.
V letních měsících se výrazně zvyšuje počet sezónních zaměstnání. Na straně firem v praxi často dochází k řadě zbytečných omylů ve vztahu k placení zdravotního pojištění. Připravili jsme proto přehled aktuálního stavu povinností týkajících se dohod o pracovní činnosti a takzvaných nahodilých zaměstnání.
V příloze přinášíme také odpovědi na dotazy čtenářů, vztahující se k platné právní úpravě placení pojistného.
Dohody o pracovní činnosti a zdravotní pojištění
Dohod o pracovní činnosti využívají zaměstnavatelé zpravidla k zajištění dočasných, příležitostných či časově méně náročných činností – tedy typicky sezonních brigád. Jaké jsou jejich povinnosti vzhledem ke zdravotnímu pojištění?
Velmi časté jsou situace, kdy má zaměstnanec uzavřenu dohodu o pracovní činnosti vedle svého hlavního zaměstnaneckého poměru. Jestliže je v hlavním zaměstnání poukazováno zaměstnavatelem za zaměstnance pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. z vyměřovacího základu, který je roven nejméně minimální mzdě), platí se pojistné z dohod o pracovní činnosti ve vedlejším zaměstnání ze skutečně dosaženého příjmu. Pokud je tedy příjem ve vedlejším zaměstnání nižší než aktuální výše minimální mzdy, neprovádí zaměstnavatel v tomto případě dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však pro firmu, která zaměstnává brigádníky, vhodné, aby si (pro případné kontroly) opatřila doklad o tom, že v hlavním zaměstnání je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné alespoň v minimální zákonné výši. Z hlediska rozlišení hlavního a vedlejšího příjmu v zaměstnání je rozhodující jeho výše.
Z obecného pohledu lze konstatovat, že příjmy zúčtované zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti podléhají (ve vazbě na účast zaměstnance na nemocenském pojištění) povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Nicméně v návaznosti na výši dosaženého příjmu je postup zaměstnavatele následující:
1. nedosáhne-li zúčtovaný hrubý příjem za celý kalendářní měsíc trvání tohoto pracovněprávního vztahu částky 400 korun, posuzuje se tato situace jako příležitostné zaměstnání, ze kterého nevzniká pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného. Jelikož tento příjem nezakládá účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny.
Je však v zájmu každého zaměstnance, aby měl v tomto případě svůj pojistný vztah řešen některou z těchto variant:
• jiné zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění
• osoba samostatně výdělečně činná
• osoba, za kterou platí pojistné stát
• osoba bez zdanitelných příjmů.
Zaměstnavatel sice nemá žádné povinnosti, ale je vhodné, když na výše zmíněné žádoucí varianty zaměstnance upozorní.
2. je-li hrubý příjem zúčtován zaměstnanci v rozpětí 400 až 7185 korunami, postupuje se při placení pojistného následujícím způsobem:
a) je-li tento zaměstnanec současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele, který za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu 7185 korun (nutno doložit potvrzením od „hlavního“ zaměstnavatele) nebo je současně osobou samostatně výdělečně činnou a hradí měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2005 v částce 1143 korun), odvádí se pojistné ve výši 13,5 procenta ze skutečně dosaženého příjmu, tedy bez ohledu na minimální vyměřovací základ. Pro úplnost dodáváme, že dopočet do minimálního vyměřovacího základu neplatí pro zaměstnance taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění. Mezi ně patří například osoby, za které je plátcem pojistného stát, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a další.
b) je-li tento příjem jediným příjmem zaměstnance, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provádí zaměstnavatel dopočet do minimální mzdy tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši 970 korun (od 1. ledna 2005).
3. přesáhne-li příjem zúčtovaný zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti minimální vyměřovací základ, odvede se pojistné ve výši 13,5 procenta ze skutečně dosaženého příjmu.
V bodech 2. a 3. již zaměstnavatel plní oznamovací povinnost ohledně vzniku či zánik účasti zaměstnance na nemocenském (a zdravotním) pojištění – za použití kódů P nebo O.
Jak je tomu v případě, že zaměstnanec má se stejným zaměstnavatelem uzavřeny souběžně dva pracovní poměry?
Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se každé zaměstnání posuzuje samostatně, tedy i dva pracovní poměry u stejného zaměstnavatele. Podívejme se na následující příklady:
V hlavním zaměstnaneckém poměru činí hrubý příjem zaměstnance například
15 000 korun, ve vedlejším (u stejného zaměstnavatele) pak méně než 400 korun. S ohledem na výše uvedené pravidlo nezakládá příjem do 400 korun měsíčně účast na zdravotním pojištění, nepodléhá tento povinnosti placení pojistného.
Mohou nastat případy, kdy zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti například na dvanáct měsíců, přičemž jeho příjem kolísá tak, že někdy je mu zúčtován v rozhodném období (kalendářním měsíci) hrubý příjem alespoň 400 korun, v jiných měsících pak méně než 400 korun. Zaměstnanec kupříkladu dosáhl v dubnu hrubý příjem 300 korun, v květnu 350 korun a v červnu 520 korun. V dubnu a v květnu se jedná o příležitostné zaměstnání, ve kterém účast na nemocenském (a ani zdravotním) pojištění nevznikla – pojistné na zdravotní pojištění se tedy neodvede. V červnu však již účast na nemocenském pojištění vzniká a pojistné se odvede (při respektování ostatních zákonných podmínek – viz výše) z částky 520 korun.
Jak v této konkrétní situaci postupovat v souvislosti s přihlašováním a odhlašováním takového zaměstnance u zdravotní pojišťovny? Zaměstnavatel přihlásí tohoto zaměstnance k platbě pojistného až ode dne 1. června. Naopak odhlášení od placení pojistného se provede po ukončení účasti na nemocenském pojištění, tj. posledním dnem měsíce předcházejícího měsíci, v němž z
účtovaný příjem klesne pod 400 korun nebo ke dni ukončení pracovněprávního vztahu.
Jak postupovat v případě, kdy součet hrubých příjmů zaměstnance (z částečných úvazků u více zaměstnavatelů) nedosahuje v příslušném kalendářním měsíci minimální mzdy?
V takovém případě musí zaměstnanec pověřit jednoho ze zaměstnavatelů, aby na základě příjmů zúčtovaných u ostatních zaměstnavatelů provedl výpočet výše doplatku pojistného z rozdílu vyměřovacích základů – tedy z rozdílu mezi součtem dosažených hrubých příjmů u všech zaměstnavatelů a minimální mzdou včetně odvodu vypočteného doplatku. Pro lepší názornost si uvedeme příklad:
Hrubý příjem zaměstnance u zaměstnavatele A, kterého zaměstnanec pověřil pro účely dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, činil v měsíci červenci 2005 částku 2600 korun. U zaměstnavatele B dosáhl zaměstnanec v tomto měsíci hrubého příjmu 2000 korun a u zaměstnavatele C pak 1400 korun. Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě zaměstnancova pověření provést doplatek pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Postup zaměstnavatele A je následující:
Z hrubého příjmu ve výši 2600 korun vypočte 13,5 %, což představuje částku pojistného 351 korun. Jednu třetinu (117 korun) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši 234 korun, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu, odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 160 korun, sraženou zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 1185 korun, což je rozdíl vyměřovacích základů: 7185 - (2600 + 2000 + 1400).
Zaměstnanec zaplatí: 117 + 160 = 277 korun
Zaměstnavatel odvede: 234 korun
Zaměstnavatel A odvede celkem: 511 korun
Zaměstnavatel B odvede: 270 korun (90 + 180)
Zaměstnavatel C odvede: 189 korun (63 + 126)
S ohledem na odvod pojistného u zaměstnavatelů B a C je za této situace již zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima.
Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů (viz výše) je povinen doplatit zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je vyměřovací základ nižší z důvodu překážek na straně zaměstnavatele (§ 129 a 130 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady tohoto doplatku na zaměstnavatele.
Jaký je postup zaměstnavatele v případě, kdy zaměstnanec například má na základě sjednaných dohod o pracovní činnosti hrubý příjem u jednoho zaměstnavatele 5000 korun a u druhého zaměstnavatele 6500 korun?
Je zřejmé, že za této situace úhrn příjmů zaměstnance v daném kalendářním měsíci přesahuje zákonem stanovený minimální vyměřovací základ (minimální mzdu), proto žádný ze zaměstnavatelů nemá důvod k dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Pojistné se tedy odvede ze skutečně dosaženého příjmu, minimální vyměřovací základ nemusí být v tomto případě zaměstnavatelem respektován. Jelikož však žádný ze zaměstnavatelů objektivně nemůže vystavit zaměstnanci potvrzení o odvodu pojistného v minimální zákonné výši, je – obdobně jako v předchozím příkladě – zapotřebí mít pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny k dispozici veškeré materiály, dokládající příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě u jiného zaměstnavatele.
Příležitostné zaměstnání a zdravotní pojištění
Ve smyslu ustanovení § 5 písm. d) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, jsou z účasti na nemocenském pojištění vyňati zaměstnanci vykonávající příležitostné zaměstnání. Zaměstnání se považuje za příležitostné tehdy, jsou-li u něho splněny podmínky stanovené v § 6 odstavcích 1 a 2.
Nahodilé jednorázové zaměstnání
Pojem nahodilého jednorázového zaměstnání není konkrétně definován žádným právním předpisem. V praxi však nahodilým jednorázovým zaměstnáním je takové zaměstnání, které nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, jestliže doba od skončení předchozího zaměstnání do nástupu do nového zaměstnání u téhož zaměstnavatele činila alespoň šest měsíců.
Pro posouzení, zda od skončení předchozího zaměstnání (od skončení pracovního poměru) do nástupu do nového zaměstnání uplynula zmiňovaná doba šesti měsíců, je rozhodující den nástupu do zaměstnání, nikoli den, od kterého byl pracovněprávní vztah sjednán.
Příklad:
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem, u kterého dosud nepracoval, pracovní poměry (nejedná se o nepravidelnou výpomoc podle potřeby zaměstnavatele) následovně:
Období zúčtovaný hrubý příjem
8.-12. srpna 6000 korun
2.-7. listopadu 8200 korun
6.-10. června 4500 korun
Jako příležitostné zaměstnání se považuje příjem zúčtovaný zaměstnanci v měsících srpnu a červnu – v obou měsících zaměstnání totiž netrvalo (a ani nemělo trvat) déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Podmínka nahodilosti a jednorázovosti je taktéž splněna, neboť zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele před nástupem do zaměstnání nepracoval a v souvislosti se zaměstnáním v měsíci červnu je splněna podmínka, že od skončení předchozího zaměstnání (7. listopadu.) do nástupu do nového zaměstnání (6. června.) uplynulo nejméně šest měsíců. Z obou těchto příjmů tedy nevzniká účast na nemocenském (a následně ani na zdravotním) pojištění, pojistné se neodvádí.
Odlišně se kvalifikuje zaměstnání v měsíci listopadu. Toto zaměstnání sice taktéž netrvalo a ani nemělo trvat déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, nicméně není nahodilým, jednorázovým zaměstnáním, neboť od skončení předchozího
zaměstnání (u téhož zaměstnavatele) dne 12. srpna neuplynulo ke dni vstupu do nového zaměstnání dne 2. listopadu alespoň šest měsíců. Z titulu tohoto zaměstnání je zaměstnanec účasten v měsíci listopadu nemocenského pojištění po dobu šesti dnů a pro zaměstnavatele vyplývají v této souvislosti ve zdravotním pojištění tyto dvě základní povinnosti:
• za použití kódů „P“ a „O“ oznámit příslušné zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě nástup zaměstnance do zaměstnání (2. listopadu.) a následně pak jeho ukončení (7. listopadu.)
• vypočítat a odvést pojistné na zdravotní pojištění.
Zaměstnání malého rozsahu
Za příležitostné zaměstnání se považuje také zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu. Tedy zejména zaměstnání, v němž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 korun za kalendářní měsíc. Takové zaměstnání je příležitostným i tehdy, pokud trvá déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, jestliže příjem nedosahuje ani 400 korun za kalendářní měsíc.
Bude-li se jednat o zaměstnání v pracovním poměru (s výjimkou pracovního poměru, kdy práce je vykonávána jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele – § 18 vyhlášky č. 165/1979 Sb.), považuje se za příležitostné každé zaměstnání, z něhož příjem za kalendářní měsíc nedosáhl a ani neměl dosáhnout 400 korun bez ohledu na délku sjednaného zaměstnání. Jestliže je zaměstnání sjednáno na dobu kratší než kalendářní měsíc, považuje se toto zaměstnání za zaměstnání malého rozsahu, pokud příjem z něho nedosahuje 400 korun – v těchto případech se částka 400 korun úměrně nekrátí.
Posuzování účasti na nemocenském pojištění podle vyhlášky
č. 165/1979 Sb., v platném znění
Účast na nemocenském pojištění se posuzuje v každém měsíci samostatně u:
• zaměstnanců v pracovním poměru, kteří vykonávají práce nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele
• zaměstnanců na základě dohody o pracovní činnosti
• jednatelů a společníků společnosti s ručením omezeným, komanditistů komanditních společností, kteří vykonávají práci pro společnost mimo pracovněprávní vztah
• členů družstev, kteří vykonávají práci pro družstvo mimo pracovněprávní vztah a
• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.
Těmto osobám vzniká účast na nemocenském pojištění v těch měsících, v nichž dosáhly započitatelného příjmu alespoň 400 korun. Tato částka se úměrně snižuje v kalendářním měsíci, ve kterém tyto osoby nepracovaly po celý kalendářní měsíc. Částka 400 korun se dále snižuje v kalendářních měsících, v nichž trvaly takzvané kvalifikované důvody, tj. z důvodu trvání dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, karantény, mateřské a rodičovské dovolené (pobírání rodičovského příspěvku při péči o dítě do tří let věku), výkonu veřejné funkce nebo plnění občanské povinnosti bez náhrady mzdy.
Pokud jde o nahodilé jednorázové zaměstnání, které u těchto zaměstnanců nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, účast na nemocenském pojištění nevzniká. U těchto skupin zaměstnanců se tedy postupuje obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru uzavřeném na pravidelný výkon práce, jde-li o postup podle § 6 odst. 1 zák. č. 54/1956 Sb., v platném znění.
Příklady:
1. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 31. srpna a se stejným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. do 3. listopadu s odměnou 280 korun.
Činnost sjednaná formou dohody o pracovní činnosti není nahodilým jednorázovým zaměstnáním, neboť od skončení pracovního poměru u téhož zaměstnavatele neuplynula doba šesti měsíců. Příjem zúčtovaný v měsíci listopadu zakládá účast na nemocenském pojištění.
2. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na období od 16. září do 30. září se mzdou 360 korun.
Uzavřená dohoda nemá charakter příležitostného zaměstnání. Pracovněprávní vztah (dohoda o pracovní činnosti) byl svým rozsahem sjednán na polovinu měsíce, pokud by zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc, činila by mzda 720 korun, čímž by byla v měsíci září překročena částka 400 korun. Na základě této skutečnosti je zaměstnavatel povinen odvést ze zúčtované mzdy 360 korun pojistné na zdravotní pojištění.
3. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou jednoho roku a na plný pracovní úvazek. Po čtyřech dnech od vstupu do zaměstnání se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na okamžitém ukončení pracovního poměru ve zkušební době.
Ačkoliv zaměstnanec odpracoval v tomto pracovněprávním vztahu jen čtyři dny, je účasten nemocenského pojištění ode dne vstupu do zaměstnání do dne skončení pracovního poměru, neboť pracovní poměr měl podle ujednání trvat déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.
4. Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele, kde její hrubý příjem činí 11 000 korun. Mimoto si ještě souběžně u téhož zaměstnavatele přivydělává jako uklízečka na dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 350 korun.
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je zapotřebí uvést, že každý pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Příjem ve výši 350 korun, zúčtovaný za celý kalendářní měsíc trvání tohoto pracovněprávního vztahu, nezakládá za dané situace účast na nemocenském pojištění, příjem lze kvalifikovat jako příležitostné zaměstnání, ze kterého se pojistné neodvádí.
Pro všechny čtyři příklady je pak společná zásada, že zaměstnavatel je povinen hlásit zdravotní pojištovně vzni
k, změny či zánik takového pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na nemocenském, a tedy i na zdravotním, pojištění. V případě, že účast nevzniká, tedy nic hlásit nemusí.
Odpovědi na dotazy čtenářů
Opožděně nahlášená změna pojišťovny ze strany zaměstnance
Zaměstnanec nám opožděně oznámil změnu zdravotní pojišťovny, kdy od Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra přestoupil ke Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). Tato skutečnost byla zjištěna kontrolními pracovníky VZP, kdy nám v důsledku tohoto zaměstnancova pochybení bylo doměřeno dlužné pojistné včetně penále. Musíme skutečně doplatit dlužné pojistné VZP – nemohou si pojišťovny tyto platby převést mezi sebou navzájem? Máme možnost požádat o odpuštění penále a jaká je šance na vstřícný postoj pojišťovny za situace, kdy peníze ve skutečnosti byly ve zdravotním pojištění, ale u „nesprávné“ zdravotní pojišťovny? Můžeme nějak postihnout zaměstnance, pokud by nám penále případně nebylo prominuto nebo by bylo prominuto pouze částečně?
Komorousová
Zaměstnanec má ze zákona povinnost oznámit svému zaměstnavateli svou zdravotní pojišťovnu nejen při nástupu do zaměstnání, ale také případné změny během trvání pracovního poměru. Partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného je však zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. A mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří odvídět pojistné za své zaměstnance ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši.
Jestliže Vám zaměstnanec neoznámil změnu zdravotní pojišťovny a nemohli jste tedy včas reagovat, zjistí tyto nedostatky zdravotní pojišťovna zpravidla v rámci výkonu své kontrolní činnosti. Ve Vámi popisovaném případě Vám vznikl u VZP nedoplatek na pojistném včetně penále – obě tyto pohledávky bude vůči Vám příslušná zdravotní pojišťovna uplatňovat a pokud nebudou uhrazeny dobrovolně, budou řešeny v rámci správního řízení.
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění připouští možnost podání žádosti o prominutí vyměřeného penále cestou odstranění tvrdosti. Postup zdravotních pojišťoven je zpravidla benevolentnější za situace, kdy příslušné finanční prostředky (pojistné) byly de facto v systému veřejného zdravotního pojištění.
Při řešení přeplatku na pojistném nelze postupovat formou vzájemného vypořádání plateb mezi zdravotními pojišťovnami. Přeplatek na pojistném se totiž vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci za předpokladu, že tento nemá vůči zdravotní pojišťovně žádný jiný splatný závazek.
Zaměstnanec měl povinnost oznámit Vám změnu do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí tohoto sdělení je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci (nebo i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem (zaměstnancem).
Odstranění tvrdosti při povinnosti platit penále
Zdravotní pojišťovna mně jako osobě samostatně výdělečně činné předepsala k úhradě dlužné pojistné ve výši 15 178 korun a penále ve výši 6573 korun. Proti dlužnému pojistnému nic nenamítám, a samozřejmě i penále bylo vypočteno ve správné výši. Dlužné pojistné samozřejmě uhradím. Ale pokud se týče dlužného penále, chtěl bych si do něho podat žádost o odstranění tvrdosti. Jak mám v daném případě postupovat?
Ondřej Polák
Plátce může podat žádost o odstranění tvrdosti, přičemž zákon nestanoví v případě penále lhůtu pro její podání. O žádostech o odstranění tvrdosti u penále až do výše
20 tisíc korun rozhoduje základní článek zdravotních pojišťoven (v podmínkách VZP její územní pracoviště), u penále nad 20 000 korun pak rozhoduje jejich rozhodčí orgán.
Důvodem pro prominutí nebo snížení vyměřeného penále mohou být:
• okolnosti nepředvídatelné, jako jsou například živelní pohromy (požár, povodně) anebo trestný čin proto plátci pojistného a jeho majetku (odcizení dokladů, vznik škody na majetku firmy vloupáním a krádežemi),
• okolnosti na straně plátce pojistného (zejména závažné osobní, zdravotní a sociální důvody).
Nesprávně předepsaný dluh na pojistném
Zdravotní pojišťovna mně jako osobě samostatně výdělečně činné předepsala výkazem nedoplatků k úhradě dlužné pojistné ve výši 7386 korun a penále ve výši 2149 korun. Pole mých propočtů by dlužné pojistné mělo být mnohem nižší a tudíž by se mělo snížit i penále. Jak mám v daném případě postupovat?
Janeček
Zdravotní pojišťovny mohou předepisovat dlužné pojistné a penále rovněž výkazem nedoplatků, mají-li za to, že dlužné pojistné a penále jsou nesporné. Za nesporné lze považovat takové dlužné pojistné a penále, o kterých lze důvodně předpokládat, že je plátce pojistného nezpochybní co do důvodu a výše. Na výkaz nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Výkaz nedoplatků, který se doručuje stejným způsobem jako platební výměr, je vykonatelný dnem doručení.
Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat od osmi dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále, nebo s jeho výší, přičemž důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. Námitky však nemají odkladný účinek, neboť – jak je výše uvedeno – výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení.
Zdravotní pojišťovna, která výkaz nedoplatků vydala, provádí rovněž řízení o námitkách plátce pojistného. Na základě námitek pak zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách plátce pojistného do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnosti. Zdravotní pojišťovna může výkaz nedoplatků zrušit rovněž z vlastního podnětu. Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Povinnosti ve vztahu ke zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání
Mám v úmyslu začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jaké jsou v této souvislosti moje povinnosti ve zdravotním pojištění?
Petra Duchková
Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) má v této oblasti celou řadu povinností. Vyplývají z platných znění zákonů č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Mezi základní povinnosti patří:
• nejpozději do osmi dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení, případně ukončení samostatné výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace a podobně). Za zahájení výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Pro úplnost dodáváme, že pokud již měla OSVČ v předchozím roce příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, třebaže v jiném oboru, případně na jiný živnostenský list aj., nejde v tomto případě o zahajování výdělečné činnosti, ale o další rok výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel.
• pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. V roce zahájení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna platit minimální měsíční zálohy na pojistné (kromě níže uvedených výjimek) vypočtené pro rok 2005 z vyměřovacího základu 8460 korun, tj. ve výši 1143 korun, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší. Měsíční zálohy na pojistné nemusí platit OSVČ, která nemá určen minimální vyměřovací základ (například osoby, za které platí pojistné stát) nebo za situace, kdy je OSVČ současně zaměstnancem a zaměstnání je jejím hlavním zdrojem příjmů. Taková osoba zaplatí pojistné do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento rok. OSVČ, která daňové přiznání nepodává, doplatí pojistné do 8. dubna následujícího roku. V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není výdělečná činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmů. Pokud úhrn čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
• předložit do osmi dnů po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovacím období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné. Současně s Přehledem je povinna předložit i doklad o dni podání daňového přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný doplatek pojistného.
• v případě opravy v daňovém přiznání je OSVČ povinna do osmi dnů od zjištění skutečnosti, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovacím období pojištěna, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné.
• na vyžádání zdravotní pojišťovny je OSVČ povinna předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného.
• změní-li OSVČ zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.
Snížení záloh kvůli nižším příjmům
Ve srovnání s rokem 2004 dosahuji v letošním roce v mých podnikatelských aktivitách výrazně nižších příjmů. Jsem povinen platit po celý letošní rok vysoké zálohy, vypočtené z výsledků roku 2004, nebo si třeba sám mohu tyto zálohy (alespoň na určité období) snížit?
Jan Loukota
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si sama nemůže snížit výši měsíčně placené zálohy na pojistné. Ve věci snížení zálohy však může na návrh OSVČ rozhodnout zdravotní pojišťovna. O snížení zálohy přitom může požádat OSVČ, která splňuje následující podmínku: Její příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc (v období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy) je po dobu nejméně tří měsíců po sobě jdoucích alespoň o jednu třetinu nižší než obdobný příjem (po odpočtu výdajů připadajících v průměru na jeden kalendářní měsíc) v předcházejícím roce.
Příklad: V roce 2004 jste dosáhl průměrného měsíčního příjmu (po odpočtu výdajů) ve výši 60 000 korun. V roce 2005 můžete požádat o snížení zálohy za předpokladu, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v tomto roce nepřesáhne 40 000 korun. Žádost o snížení zálohy je možné podávat od 1. dubna 2005.
Snížit zálohu lze jen na tři měsíce. Pokud po třech měsících již příjmy po odpočtu výdajů neodpovídají příjmům po odpočtu výdajů, na základě kterých byla záloha snížena, musí OSVČ opět zálohu zvýšit na hodnotu vypočtenou v Přehledu za rok 2004. Pokud trvají podmínky pro snížení zálohy, může OSVČ podat novou žádost o snížení zálohy na další tři měsíce.
Povinnosti spolupracující osoby
Můj přítel podniká. Po důkladném zvážení situace jsme se /i> rozhodli, že opustím zaměstnání a budu mu v jeho podnikatelské činnosti vypomáhat jako spolupracující osoba. Jaké jsou v této souvislosti moje povinnosti ve zdravotním pojištění?
čtenářka z Děčína
Z hlediska placení pojistného (záloh na pojistné) je zapotřebí si uvědomit, že osoby spolupracující s osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. Vy jako spolupracující osoba budete mít tedy ve zdravotním pojištění zejména tyto povinnosti:
• nejpozději do osmi dnů oznámit vaší zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti (protože spolupracující osoba se považuje za OSVČ),
• pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pro rok 2005 nejméně z vyměřovacího základu 8460 korun, tj. ve výši 1143 korun,
• předložit do osmi dnů po podání daňového přiznání za rok 2005 každé zdravotní pojišťovně, u které budete ve zdaňovacím období roku 2005 pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné atd.
Chybná platba zálohy na jiný účet
Namísto zdravotní pojišťovně jsem nedopatřením provedl úhradu zálohy za sebe jako OSVČ na účet okresní správy sociálního zabezpečení. S odstupem času jsem na tuto svoji chybu přišel a vše jsem uvedl do patřičného souladu. Hrozí mi ze strany zdravotní pojišťovny nějaké sankce?
Dušan Vyskočil
Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (případně doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou. Důsledkem této chyby je vznik dlužného pojistného a penále. Jestliže však plátce pojistného tento dluh na pojistném vůči zdravotní pojišťovně dodatečně vyrovná, může následně požádat v rámci institutu odstranění tvrdosti o prominutí nebo snížení vyměřeného penále.
Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, ale na účet dané zdravotní pojišťovny, nepředepisuje z tohoto důvodu zdravotní pojišťovna penále – nicméně plátce samozřejmě způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba zdravotní pojišťovnou dohledána a plátci přiřazena.
Výpočet minimální výše zálohy
Jak se nyní postupuje při výpočtu minimální výše zálohy pro OSVČ? Dříve se určovala z minimální mzdy, ale teď už je to prý jinak. A jaká je její konkrétní výše v roce 2005?
Laštovková
Ke změnám došlo s účinností od 1. ledna 2004, upravuje je zákon č. 455/2003 Sb. (novelizoval zákon č. 592/1992 Sb.). Vedle odlišného způsobu pro výpočet minimálního vyměřovacího základu, z něhož se odvozuje i minimální výše zálohy OSVČ, přinesl zákon i další novinku – změnu procentní sazby pro další léta.
Od 1. ledna 2004 vychází minimální měsíční vyměřovací základ z 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Tento ukazatel se zveřejňuje ve formě vyhlášky. Konkrétně podle Sdělení Ministerstva zdravotnictví
č. 520/2004 Sb. činila průměrná mzda v národním hospodářství v roce 2003 částku 16 920 korun.
Vyměřovacím základem pro výpočet minimální výše zálohy na pojistné v roce 2005 je tedy částka 8460 korun. Při sazbě 13,5 procenta z této částky platí OSVČ v roce 2005 minimální zálohy na pojistné ve výši 1143 korun.
Ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 z.č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (a tedy ani povinnost placení záloh na pojistné v minimální výši) nevztahuje na zákonem konkrétně definované skupiny OSVČ, mezi které patří například:
•OSVČ evidované u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
•zaměstnané osoby, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.
Vyměřovacím základem je u těchto osob skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Souběh zaměstnání a podnikání
Mám trvalý souběh zaměstnání a podnikání, avšak v trochu netypickém poměru než řada ostatních lidí. V mé samostatné výdělečné činnosti se mi totiž poměrně daří – na zdravotní pojištění platím měsíčně zálohy vyšší než 1800 korun. Mé zaměstnání je víceméně moje hobby a i měsíční příjmy v něm jsou spíše symbolické. Dříve prý platilo, že pokud jsem si v zaměstnání vydělal méně než minimální mzdu, musel jsem – i přes vysoké zálohy při souběžném podnikání – odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Došlo v tomto případě k nějaké změně?
Kamil Novák
Vámi popisovaná pravidlo platilo pouze do 30. dubna 1995. Do té doby subjekt, který zaměstnával zaměstnance, jenž nedosáhl minimální mzdy, musel odvést pojistné tehdy ve výši 297 korun, ačkoliv tento zaměstnanec platil měsíčně dle zákona minimální zálohy na pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná.
Od 1. května 1995 – tedy již více než deset let – však platí následující pravidlo: Pokud je zaměstnanec souběžně osobou samostatně výdělečně činnou a z této činnosti platí alespoň minimální měsíční zálohy (nyní tedy nejméně 1143 korun), nemusí v zaměstnání odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Ve Vašem případě tedy bude zaměstnavatel odvádět pojistné z Vašeho skutečně dosaženého příjmu.
Vrácení přeplatku
Do kdy je zdravotní pojišťovna povinna vrátit mi přeplatek na pojistném? Jaký postup mám zvolit, abych o zaslání přeplatku nepřišla?
Jana Hrubešová
Můžete postupovat dvojím způsobem:
1. Požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné na příští období.
2. Požádat zdravotní pojišťovnu o vrácení peněz (na účet nebo poštovní poukázkou).
Žádost je součástí Přehledu, který jste povinna podat vždy za uplynulý kalendářní rok nejpozději do osmi dnů od podání daňového přiznání.
Přeplatek pojišťovna vrátí automaticky, pokud:
• z předloženého Přehledu vyplývá přeplatek pojistného,
• nepožádala jste o použití přeplatku na úhradu záloh(y) na pojistné na další období,
• nemáte jiný splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně (v tom případě by přeplatek se použil k jeho úhradě).
Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Ve sporných případech, kdy se rozhoduje ve správním řízení, může být lhůta prodloužena.
Požádal-li plátce o vrácení přeplatku, ale zdravotní pojišťovna tento přeplatek vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, je povinna zaplatit penále.
Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za pět let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.
Za den platby se při vracení přeplatku považuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny. U plateb v hotovosti pak den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.
Povinnosti při změně zdravotní pojišťovny
Neznám zcela přesně povinnosti pojištěnce při změně zdravotní pojišťovny. Mohl bych obdržet bližší vysvětlení, jaké skutečnosti mám v této souvislosti oznamovat a jaké povinnosti musím splnit, abych se vyhnul případnému sankčnímu postihu?
Marek Bláha
Pro hlášení změn platí ve zdravotním pojištění ze zákona osmidenní lhůta. Její nedodržení zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uplatnění sankčního postihu.
Při změně zdravotní pojišťovny je mimo jiné rozhodující, v jaké kategorii plátce pojistného se k datu změny zdravotní pojišťovny nacházíte.
Pokud se rozhodnete změnit zdravotní pojišťovnu, vyplníte u nové pojišťovny její Evidenční list. Jedna z kopií tohoto Evidenčního listu Vám slouží jako doklad o uzavřeném pojistném vztahu. Jste-li zaměstnán, obdrží další kopii Váš zaměstnavatel, který vás na základě tohoto sdělení odhlásí od platby pojistného u Vaší bývalé zdravotní pojišťovny a přihlásí k platbě u té zdravotní pojišťovny, ke které přestupujete. V této souvislosti ještě upozorňujeme na povinnost zaměstnance oznámit zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny během zaměstnání. Pojistné na zdravotní pojištění za Vás i nadále platí Váš zaměstnavatel.
Vykonáváte-li samostatnou výdělečnou činnost, přihlásíte se u nově zvolené zdravotní pojišťovny jako samoplátce a taktéž předložíte této zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh, které budete platit (vystaví zdravotní pojišťovna, od níž odcházíte). Změníte-li tedy v průběhu rozhodného období (tedy kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, je Vaší povinností předložit zdravotním pojišťovnám, u kterých jste byl v příslušném roce pojištěn, Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné.
Jste-li k datu změny zdravotní pojišťovny registrován jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (například poživatel některého z důchodů, žena na mateřské dovolené a podobně), je zapotřebí sdělit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, ke které přecházíte. Jestliže jste zaměstnán, sdělujete Vašemu zaměstnavateli v zákonné lhůtě skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za Vás pojistné (například se jedná o přiznání důchodu či jeho odejmutí, nástup na mateřskou dovolenou a podobně). Na základě Vaší informace pak oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně vznik nebo zánik nároku na zařazení do kategorie osob, za které hradí pojistné stát. Pokud nejste zaměstnán, hlásíte příslušné změny zdravotní pojišťovně osobně.
V případě, kdy si platíte zdravotní pojištění sám jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, oznámíte při změně zdravotní pojišťovny tuto skutečnost a budete nadále platit pojistné aktuálně ve výši 970 korun měsíčně.
Pojistné u zaměstnance s invalidním důchodem
Jako zaměstnavatel splňujeme podmínku uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona
č. 592/1992 Sb., nově vloženou zákonem č. 123/2005 Sb. U poživatelů invalidního nebo částečného invalidního důchodu uplatňujeme při zúčtování mzdy nárok zaměstnance na odpočet od dosaženého příjmu ve výši 3556 korun. Jak máme postupovat při výpočtu výše pojistného za měsíc červenec 2005 i>v případě, kdy je zaměstnanci přiznán částečný invalidní důchod dne 18. července 2005 a jeho hrubý příjem za tento měsíc činí 6000 korun?
Marie Kalašová
Tento Váš zaměstnanec není u zdravotní pojišťovny zařazen v červenci 2005 jako osoba, za kterou platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc. Proto musí být ze strany zaměstnavatele zabezpečen v tomto rozhodném období odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to za dobu 17 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec nebyl ve „státní“ kategorii (viz ustanovení § 3 odst. 9 z.č. 592/1992 Sb., v platném znění).
V případě, že jste tomuto zaměstnanci zúčtovali v červenci 2005 hrubý příjem ve výši 6000 korun, činí vyměřovací základ pro odvod pojistného částku 2444 korun (6000 minus 3556). Jelikož však tento zaměstnanec nebyl po celý kalendářní měsíc registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, musí být odvedeno pojistné dle citovaného zákonného ustanovení z vyměřovacího základu, vypočteného dle vzorce:
VZ = (17:31) x 7185 = 3940,16 Kč
kde:
17. počet kalendářních dnů, ve kterých není zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát
31. počet kalendářních dnů v měsíci červenci 2005
7185. výše minimální mzdy v roce 2005
To znamená, že minimální pojistné, odvedené v červenci 2005 za tohoto Vašeho zaměstnance, představuje částku:
P = 3 940,16 x 0,135 = 532 korun
Z vyměřovacího základu 2444 korun činí při sazbě 13,5 % výše pojistného 330 korun. Jednu třetinu (110 korun) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (220,- Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Pojistné z rozdílů vyměřovacích základů ve výši 1496,16 korun (3940,16 minus 2444) pak představuje částku 202 korun (1496,16 x 0,135), kterou hradí ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 cit. zákona zaměstnanec (za předpokladu, že vyměřovací základ, respektive jeho poměrná část, není nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele). V tomto konkrétním případě pak platí:
Zaměstnanec: 110 + 202 = 312 korun
Zaměstnavatel: 220 korun
Celkem 532 korun
Zdravotní pojištění při neoprávněném čerpání dovolené
V důsledku rozsáhlé neomluvené absence jsme okamžitě zrušili pracovní poměr s naším zaměstnancem. Tento zaměstnanec však předtím čerpal řádnou dovolenou, na kterou mu ovšem po krácení z titulu neomluvené absence nárok nevznikl. Náhrada za takto čerpanou dovolenou byla zaměstnanci sražena ze mzdy. Jak postupovat v tomto případě z hlediska placení zdravotního pojištění, aby pojistné bylo odvedeno v souladu se zákonem?
Při posuzování přečerpané dovolené je zapotřebí vycházet z ustanovení § 110b odst. 5 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl. Jestliže zaměstnanec ztratil nárok na dovolenou nebo mu nárok na dovolenou nevznikl, lze stěží období poskytnutého volna kvalifikovat jinak než jako období pracovního volna bez náhrady příjmu. Pokud podle § 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, trvalo pracovní volno bez náhrady příjmu po dobu kratší než celý kalendářní měsíc, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den trvání pracovního volna poměrná část minimální mzdy.
Vzhledem ke skutečnosti, že z náhrady mzdy za přečerpanou dovolenou bylo (či mělo být) odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, vyrovná zaměstnavatel s příslušnou zdravotní pojišťovnou rozdíl mezi pojistným z titulu náhrady mzdy za dovolenou a pojistným za dny přečerpané dovolené, vypočteným z neplaceného volna. Je zřejmé, že ve většině případů se bude jednat o přeplatek pojistného, který plátce vyrovná buď v rámci odvodu pojistného za nejbližší kalendářní měsíc, popřípadě požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení takto vzniklého přeplatku. K nedoplatku pojistného může v tomto případě dojít zcela výjimečně, za této situace hromadný plátce – zaměstnavatel dlužné pojistné neprodleně uhradí.
